Konverzační příručka

cs Úklid   »   he ‫ניקוי הבית‬

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

‫18 [שמונה עשרה]‬

18 [shmoneh essreh]

‫ניקוי הבית‬

niqui habait

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Dnes je sobota. ‫---ם-י-ם-ש---‬ ‫____ י__ ש____ ‫-י-ם י-ם ש-ת-‬ --------------- ‫היום יום שבת.‬ 0
ni-u--ha-a-t n____ h_____ n-q-i h-b-i- ------------ niqui habait
Dnes máme čas. ‫ה--ם-י- -נו ---.‬ ‫____ י_ ל__ ז____ ‫-י-ם י- ל-ו ז-ן-‬ ------------------ ‫היום יש לנו זמן.‬ 0
ni--i--ab--t n____ h_____ n-q-i h-b-i- ------------ niqui habait
Dnes uklidíme byt. ‫--ום--נ-נ--מנ----את -בית.‬ ‫____ א____ מ____ א_ ה_____ ‫-י-ם א-ח-ו מ-ק-ם א- ה-י-.- --------------------------- ‫היום אנחנו מנקים את הבית.‬ 0
h-y-- -o---ha-a-. h____ y__ s______ h-y-m y-m s-a-a-. ----------------- hayom yom shabat.
Já uklidím koupelnu. ‫--- --ק- -- ח------ב---.‬ ‫___ מ___ א_ ח__ ה________ ‫-נ- מ-ק- א- ח-ר ה-מ-ט-ה-‬ -------------------------- ‫אני מנקה את חדר האמבטיה.‬ 0
hayo---om -h-b--. h____ y__ s______ h-y-m y-m s-a-a-. ----------------- hayom yom shabat.
Můj manžel umyje auto. ‫-ע----וח--א- המכ-נ---‬ ‫____ ר___ א_ ה________ ‫-ע-י ר-ח- א- ה-כ-נ-ת-‬ ----------------------- ‫בעלי רוחץ את המכונית.‬ 0
h---m -om--h----. h____ y__ s______ h-y-m y-m s-a-a-. ----------------- hayom yom shabat.
Děti umyjí kola. ‫ה-ל-ים -נק-- -ת----פנ-י--‬ ‫______ מ____ א_ ה_________ ‫-י-ד-ם מ-ק-ם א- ה-ו-נ-י-.- --------------------------- ‫הילדים מנקים את האופניים.‬ 0
h---m--e-h-lan- -ma-. h____ y___ l___ z____ h-y-m y-s- l-n- z-a-. --------------------- hayom yesh lanu zman.
Babička zalije květiny. ‫---א-מש-- -----ר-י--‬ ‫____ מ___ א_ ה_______ ‫-ב-א מ-ק- א- ה-ר-י-.- ---------------------- ‫סבתא משקה את הפרחים.‬ 0
ha-om-yesh--anu zm--. h____ y___ l___ z____ h-y-m y-s- l-n- z-a-. --------------------- hayom yesh lanu zman.
Děti si uklidí dětský pokoj. ‫--לד-- מ----ם -----ר -יל-ים.‬ ‫______ מ_____ א_ ח__ ה_______ ‫-י-ד-ם מ-ד-י- א- ח-ר ה-ל-י-.- ------------------------------ ‫הילדים מסדרים את חדר הילדים.‬ 0
h-y-m-------a-u ----. h____ y___ l___ z____ h-y-m y-s- l-n- z-a-. --------------------- hayom yesh lanu zman.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. ‫-ע-- מס-ר א- --לח- ---י----ל--‬ ‫____ מ___ א_ ש____ ה_____ ש____ ‫-ע-י מ-ד- א- ש-ל-ן ה-ת-ב- ש-ו-‬ -------------------------------- ‫בעלי מסדר את שולחן הכתיבה שלו.‬ 0
h--om -na-n--m--aq-m----haba-t. h____ a_____ m______ e_ h______ h-y-m a-a-n- m-n-q-m e- h-b-i-. ------------------------------- hayom anaxnu menaqim et habait.
Dám prádlo do pračky. ‫אנ--ש--/ - -ת----י-ה -מ--נת ----ה.‬ ‫___ ש_ / ה א_ ה_____ ב_____ כ______ ‫-נ- ש- / ה א- ה-ב-ס- ב-כ-נ- כ-י-ה-‬ ------------------------------------ ‫אני שם / ה את הכביסה במכונת כביסה.‬ 0
hayom-a-a-nu ---aq-- et-h--ait. h____ a_____ m______ e_ h______ h-y-m a-a-n- m-n-q-m e- h-b-i-. ------------------------------- hayom anaxnu menaqim et habait.
Pověsím prádlo. ‫אנ----לה----הכבי-ה.‬ ‫___ ת___ א_ ה_______ ‫-נ- ת-ל- א- ה-ב-ס-.- --------------------- ‫אני תולה את הכביסה.‬ 0
hay-- -n-x-- mena----et---b-it. h____ a_____ m______ e_ h______ h-y-m a-a-n- m-n-q-m e- h-b-i-. ------------------------------- hayom anaxnu menaqim et habait.
Vyžehlím prádlo. ‫א---מגה- --צת--------ים הנ-יים-‬ ‫___ מ___ / צ_ א_ ה_____ ה_______ ‫-נ- מ-ה- / צ- א- ה-ג-י- ה-ק-י-.- --------------------------------- ‫אני מגהץ / צת את הבגדים הנקיים.‬ 0
a-i-me-a--h/---a-a- -t --dar ha----at--h. a__ m______________ e_ x____ h___________ a-i m-n-q-h-m-n-q-h e- x-d-r h-'-m-a-i-h- ----------------------------------------- ani menaqeh/menaqah et xadar ha'ambatiah.
Okna jsou špinavá. ‫----נ-- -לוכ-כ-ם.‬ ‫_______ מ_________ ‫-ח-ו-ו- מ-ו-ל-י-.- ------------------- ‫החלונות מלוכלכים.‬ 0
b-'--- r-x-ts -t-h-mek-----. b_____ r_____ e_ h__________ b-'-l- r-x-t- e- h-m-k-o-i-. ---------------------------- ba'ali roxets et hamekhonit.
Podlaha je špinavá. ‫----ה ---כלכ-.‬ ‫_____ מ________ ‫-ר-פ- מ-ו-ל-ת-‬ ---------------- ‫הרצפה מלוכלכת.‬ 0
ha-ela--------qi------a---a--i-. h________ m______ e_ h__________ h-y-l-d-m m-n-q-m e- h-'-f-n-i-. -------------------------------- hayeladim menaqim et ha'ofanaim.
Nádobí je špinavé. ‫--לי- -לוכלכי-.‬ ‫_____ מ_________ ‫-כ-י- מ-ו-ל-י-.- ----------------- ‫הכלים מלוכלכים.‬ 0
savt- -ash--h -t --p-a--m. s____ m______ e_ h________ s-v-a m-s-q-h e- h-p-a-i-. -------------------------- savta mashqah et hapraxim.
Kdo umyje okna? ‫-- --ק- את----ונו-?‬ ‫__ מ___ א_ ה________ ‫-י מ-ק- א- ה-ל-נ-ת-‬ --------------------- ‫מי מנקה את החלונות?‬ 0
sav---mas-q----t -a---xim. s____ m______ e_ h________ s-v-a m-s-q-h e- h-p-a-i-. -------------------------- savta mashqah et hapraxim.
Kdo vyluxuje? ‫מי----ב-א-ק?‬ ‫__ ש___ א____ ‫-י ש-א- א-ק-‬ -------------- ‫מי שואב אבק?‬ 0
savta -as-qa- et ----a---. s____ m______ e_ h________ s-v-a m-s-q-h e- h-p-a-i-. -------------------------- savta mashqah et hapraxim.
Kdo umyje nádobí? ‫-י שוט--א---כל-ם?‬ ‫__ ש___ א_ ה______ ‫-י ש-ט- א- ה-ל-ם-‬ ------------------- ‫מי שוטף את הכלים?‬ 0
h-y---dim m-sadr---et---da----ye-a---. h________ m_______ e_ x____ h_________ h-y-l-d-m m-s-d-i- e- x-d-r h-y-l-d-m- -------------------------------------- hayeladim mesadrim et xadar hayeladim.

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .