Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   he ‫לתרץ משהו 1‬

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

‫75 [שבעים וחמש]‬

75 [shiv'im w'xamesh]

‫לתרץ משהו 1‬

letarets mashehu 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? ‫-----את /-- ----- /-ה?‬ ‫____ א_ / ה ל_ ב_ / ה__ ‫-ד-ע א- / ה ל- ב- / ה-‬ ------------------------ ‫מדוע את / ה לא בא / ה?‬ 0
l-t--et--m-she-u 1 l_______ m______ 1 l-t-r-t- m-s-e-u 1 ------------------ letarets mashehu 1
Je špatné počasí. ‫מ-ג--אוו-- כ- -ך-ר-.‬ ‫___ ה_____ כ_ כ_ ר___ ‫-ז- ה-ו-י- כ- כ- ר-.- ---------------------- ‫מזג האוויר כל כך רע.‬ 0
let-r-ts-mas---- 1 l_______ m______ 1 l-t-r-t- m-s-e-u 1 ------------------ letarets mashehu 1
Nepřijdu, protože je špatné počasí. ‫-ני ----- / - כ- מ-ג-ה-וו---כל--- -ע.‬ ‫___ ל_ ב_ / ה כ_ מ__ ה_____ כ_ כ_ ר___ ‫-נ- ל- ב- / ה כ- מ-ג ה-ו-י- כ- כ- ר-.- --------------------------------------- ‫אני לא בא / ה כי מזג האוויר כל כך רע.‬ 0
ma-u-a-a---/---lo --/ba---? m_____ a______ l_ b________ m-d-'- a-a-/-t l- b-/-a-a-? --------------------------- madu'a atah/at lo ba/ba'ah?
Proč nepřijde? ‫מד-ע -ו--ל--בא-‬ ‫____ ה__ ל_ ב___ ‫-ד-ע ה-א ל- ב-?- ----------------- ‫מדוע הוא לא בא?‬ 0
m------a-a-ir-kol --k- --. m____ h______ k__ k___ r__ m-z-g h-'-w-r k-l k-k- r-. -------------------------- mezeg ha'awir kol kakh ra.
Není pozván. ‫-וא ל--ה-ז-ן.‬ ‫___ ל_ ה______ ‫-ו- ל- ה-ז-ן-‬ --------------- ‫הוא לא הוזמן.‬ 0
an- l- b---a-a--k----z-g-ha-a----ko----k- r. a__ l_ b_______ k_ m____ h______ k__ k___ r_ a-i l- b-/-a-a- k- m-z-g h-'-w-r k-l k-k- r- -------------------------------------------- ani lo ba/ba'ah ki mezeg ha'awir kol kakh r.
Nepřijde, protože není pozván. ‫-וא לא-בא כי --א ל----זמ-.‬ ‫___ ל_ ב_ כ_ ה__ ל_ ה______ ‫-ו- ל- ב- כ- ה-א ל- ה-ז-ן-‬ ---------------------------- ‫הוא לא בא כי הוא לא הוזמן.‬ 0
m-du'a-hu----ba? m_____ h_ l_ b__ m-d-'- h- l- b-? ---------------- madu'a hu lo ba?
Proč nepřijdeš? ‫מד-- -ת --ה-ל-----/ ה-‬ ‫____ א_ / ה ל_ ב_ / ה__ ‫-ד-ע א- / ה ל- ב- / ה-‬ ------------------------ ‫מדוע את / ה לא בא / ה?‬ 0
hu-l- h-z---. h_ l_ h______ h- l- h-z-a-. ------------- hu lo huzman.
Nemám čas. ‫א----י זמ-.‬ ‫___ ל_ ז____ ‫-י- ל- ז-ן-‬ ------------- ‫אין לי זמן.‬ 0
hu-lo---z---. h_ l_ h______ h- l- h-z-a-. ------------- hu lo huzman.
Nepřijdu, protože nemám čas. ‫--י--- -א-/-- -י --- לי זמן-‬ ‫___ ל_ ב_ / ה כ_ א__ ל_ ז____ ‫-נ- ל- ב- / ה כ- א-ן ל- ז-ן-‬ ------------------------------ ‫אני לא בא / ה כי אין לי זמן.‬ 0
hu lo-h---a-. h_ l_ h______ h- l- h-z-a-. ------------- hu lo huzman.
Proč nezůstaneš? ‫-ד-ע א--/ - ---ני--ר - -?‬ ‫____ א_ / ה ל_ נ____ / ת__ ‫-ד-ע א- / ה ל- נ-ש-ר / ת-‬ --------------------------- ‫מדוע את / ה לא נישאר / ת?‬ 0
h- lo -- -- ----- hu-ma-. h_ l_ b_ k_ h_ l_ h______ h- l- b- k- h- l- h-z-a-. ------------------------- hu lo ba ki hu lo huzman.
Musím ještě pracovat. ‫א-י-------/ ה--ע----‬ ‫___ מ____ / ה ל______ ‫-נ- מ-כ-ח / ה ל-ב-ד-‬ ---------------------- ‫אני מוכרח / ה לעבוד.‬ 0
hu-l---- ki--------uz---. h_ l_ b_ k_ h_ l_ h______ h- l- b- k- h- l- h-z-a-. ------------------------- hu lo ba ki hu lo huzman.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. ‫אני ל-----ר --ת-כי א-------- - ה------.‬ ‫___ ל_ נ___ / ת כ_ א__ מ____ / ה ל______ ‫-נ- ל- נ-א- / ת כ- א-י מ-כ-ח / ה ל-ב-ד-‬ ----------------------------------------- ‫אני לא נשאר / ת כי אני מוכרח / ה לעבוד.‬ 0
hu--o ----- h- -o --zman. h_ l_ b_ k_ h_ l_ h______ h- l- b- k- h- l- h-z-a-. ------------------------- hu lo ba ki hu lo huzman.
Proč už odcházíte? ‫-דוע--ת-/-ה כב--הו-ך-/---‬ ‫____ א_ / ה כ__ ה___ / ת__ ‫-ד-ע א- / ה כ-ר ה-ל- / ת-‬ --------------------------- ‫מדוע את / ה כבר הולך / ת?‬ 0
ma---- ------t -- ba/-a'-h? m_____ a______ l_ b________ m-d-'- a-a-/-t l- b-/-a-a-? --------------------------- madu'a atah/at lo ba/ba'ah?
Jsem unavený. ‫אני -י-ף---ה.‬ ‫___ ע___ / ה__ ‫-נ- ע-י- / ה-‬ --------------- ‫אני עייף / ה.‬ 0
ey- -i---a-. e__ l_ z____ e-n l- z-a-. ------------ eyn li zman.
Jdu pryč, protože jsem unavený. ‫-נ----ל- / --כי--נ- עי-----ה-‬ ‫___ ה___ / ת כ_ א__ ע___ / ה__ ‫-נ- ה-ל- / ת כ- א-י ע-י- / ה-‬ ------------------------------- ‫אני הולך / ת כי אני עייף / ה.‬ 0
eyn -i z-an. e__ l_ z____ e-n l- z-a-. ------------ eyn li zman.
Proč už odjíždíte? ‫-ד-ע א- /-- כ-- --סע---ת-‬ ‫____ א_ / ה כ__ נ___ / ת__ ‫-ד-ע א- / ה כ-ר נ-ס- / ת-‬ --------------------------- ‫מדוע את / ה כבר נוסע / ת?‬ 0
ey---i-zm--. e__ l_ z____ e-n l- z-a-. ------------ eyn li zman.
Je už pozdě. ‫כב------ר.‬ ‫___ מ______ ‫-ב- מ-ו-ר-‬ ------------ ‫כבר מאוחר.‬ 0
a----o-b-/b-'a- k---y- li-----. a__ l_ b_______ k_ e__ l_ z____ a-i l- b-/-a-a- k- e-n l- z-a-. ------------------------------- ani lo ba/ba'ah ki eyn li zman.
Odjíždím, protože už je pozdě. ‫-ני-נוסע---ת-כי--ב--מ-וח--‬ ‫___ נ___ / ת כ_ כ__ מ______ ‫-נ- נ-ס- / ת כ- כ-ר מ-ו-ר-‬ ---------------------------- ‫אני נוסע / ת כי כבר מאוחר.‬ 0
ma-u'a --a-/at----n----a--n---'ere-? m_____ a______ l_ n_________________ m-d-'- a-a-/-t l- n-s-'-r-n-s-'-r-t- ------------------------------------ madu'a atah/at lo nish'ar/nish'eret?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + hebrejština (1-100) MP3 hebrejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.