Я -е пр-йд-, -о--а----’- -ельм---рэ-нае.
Я н_ п______ б_ н_______ в_____ д_______
Я н- п-ы-д-, б- н-д-о-’- в-л-м- д-э-н-е-
----------------------------------------
Я не прыйду, бо надвор’е вельмі дрэннае. 0 Cha-u ----------dz-t-e?C____ V_ n_ p__________C-a-u V- n- p-y-d-e-s-?-----------------------Chamu Vy ne pryydzetse?
Я-не---- ча-у.
Я н_ м__ ч____
Я н- м-ю ч-с-.
--------------
Я не маю часу. 0 N--v--’e--a--e dr-nna-.N_______ t____ d_______N-d-o-’- t-k-e d-e-n-e------------------------Nadvor’e takoe drennae.
Я н--п-ы---, -о-н--м-- ча--.
Я н_ п______ б_ н_ м__ ч____
Я н- п-ы-д-, б- н- м-ю ч-с-.
----------------------------
Я не прыйду, бо не маю часу. 0 Y- n--pr-y-----o -a---r-- vel’m--dr---ae.Y_ n_ p______ b_ n_______ v_____ d_______Y- n- p-y-d-, b- n-d-o-’- v-l-m- d-e-n-e------------------------------------------Ya ne pryydu, bo nadvor’e vel’mі drennae.
Я------ст--уся, б- -----р--- яшчэ ---ц-в-ць.
Я н_ з_________ б_ м__ т____ я___ п_________
Я н- з-с-а-у-я- б- м-е т-э-а я-ч- п-а-а-а-ь-
--------------------------------------------
Я не застануся, бо мне трэба яшчэ працаваць. 0 Chamu-y-n----p--y--e?C____ y__ n_ p_______C-a-u y-n n- p-y-d-e----------------------Chamu yon ne pryydze?
Я не остаюсь, потому что я ещё должен / должна работать.
Proč už odcházíte?
Ч--у-Вы--жо -ы-од---е?
Ч___ В_ ў__ с_________
Ч-м- В- ў-о с-х-д-і-е-
----------------------
Чаму Вы ўжо сыходзіце? 0 Ch----y-n ne p-yy---?C____ y__ n_ p_______C-a-u y-n n- p-y-d-e----------------------Chamu yon ne pryydze?
Я стам--с--- с--мі-ас-.
Я с_______ / с_________
Я с-а-і-с- / с-а-і-а-я-
-----------------------
Я стаміўся / стамілася. 0 C-amu -on ---p-yyd-e?C____ y__ n_ p_______C-a-u y-n n- p-y-d-e----------------------Chamu yon ne pryydze?
Я---яз--аю, -о-ўжо -о--а.
Я з________ б_ ў__ п_____
Я з-я-д-а-, б- ў-о п-з-а-
-------------------------
Я з’язджаю, бо ўжо позна. 0 En-ne---yy--e---o-y-- -e-----osh-n-.E_ n_ p_______ b_ y__ n_ z__________E- n- p-y-d-e- b- y-n n- z-p-o-h-n-.------------------------------------En ne pryydze, bo yon ne zaproshany.
Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?
Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek.
Učením se naše myšlení mění.
Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími.
Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky.
Při učení se procvičuje paměť.
Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje.
Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji.
Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit.
Díky tomu řeší problémy rychleji.
Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější.
I to,
jak
se rozhodují, závisí na jazyku.
Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí.
V rámci studie testovali psychologové několik lidí.
Všichni mluvili dvěma jazyky.
Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem.
Tito lidé měli odpovědět na otázku.
Týkala se řešení určitého problému.
Přitom měli na výběr dvě možnosti.
Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá.
Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích.
A odpověď se změnila, když se změnil jazyk!
Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko.
V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost.
Po skončení tohoto testu si měli také vsadit.
I zde byl zřejmý rozdíl.
Když používali cizí jazyk, byli racionálnější.
Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme.
Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.