Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   be нечага хацець

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [семдзесят]

70 [semdzesyat]

нечага хацець

nechaga khatsets’

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Хо---е-----ц-? Х_____ к______ Х-ч-ц- к-р-ц-? -------------- Хочаце курыць? 0
nech-ga kh-ts-t-’ n______ k________ n-c-a-a k-a-s-t-’ ----------------- nechaga khatsets’
Chcete si zatančit? Хо-ац----тан-а-а-ь? Х_____ п___________ Х-ч-ц- п-т-н-а-а-ь- ------------------- Хочаце патанцаваць? 0
nec-aga kha-s---’ n______ k________ n-c-a-a k-a-s-t-’ ----------------- nechaga khatsets’
Chcete se projít? Хо---- пр---л-цца? Х_____ п__________ Х-ч-ц- п-а-у-я-ц-? ------------------ Хочаце прагуляцца? 0
Kh--h-tse-ku-yt--? K________ k_______ K-o-h-t-e k-r-t-’- ------------------ Khochatse kuryts’?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Я ха-- куры--. Я х___ к______ Я х-ч- к-р-ц-. -------------- Я хачу курыць. 0
Kh-c---s--kuryt-’? K________ k_______ K-o-h-t-e k-r-t-’- ------------------ Khochatse kuryts’?
Chceš cigaretu? Хоча- --г----у? Х____ ц________ Х-ч-ш ц-г-р-т-? --------------- Хочаш цыгарэту? 0
Kh--h-ts- -ur--s-? K________ k_______ K-o-h-t-e k-r-t-’- ------------------ Khochatse kuryts’?
Chce připálit. Ё--х--- --ы----ць. Ё_ х___ п_________ Ё- х-ч- п-ы-у-ы-ь- ------------------ Ён хоча прыкурыць. 0
Kh----t-e--ata-ts-va--’? K________ p_____________ K-o-h-t-e p-t-n-s-v-t-’- ------------------------ Khochatse patantsavats’?
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Я--ац-ў б--- -ацел---ы-ч-г--н-б-д-ь папіц-. Я х____ б_ / х_____ б_ ч___________ п______ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ч-г---е-у-з- п-п-ц-. ------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы чаго-небудзь папіць. 0
K-----tse p----tsa-a-s’? K________ p_____________ K-o-h-t-e p-t-n-s-v-t-’- ------------------------ Khochatse patantsavats’?
Něco bych snědl / snědla. Я----еў-б------це-а ---ч-го--еб-д------сц-. Я х____ б_ / х_____ б_ ч___________ п______ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- ч-г---е-у-з- п-е-ц-. ------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы чаго-небудзь паесці. 0
K-ocha---------ts---t--? K________ p_____________ K-o-h-t-e p-t-n-s-v-t-’- ------------------------ Khochatse patantsavats’?
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Я--а--ў-б--/ х--е-а-б- тро-і -дп-чыць. Я х____ б_ / х_____ б_ т____ а________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- т-о-і а-п-ч-ц-. -------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы трохі адпачыць. 0
K-oc---s- p-ag-l-at---a? K________ p_____________ K-o-h-t-e p-a-u-y-t-t-a- ------------------------ Khochatse pragulyatstsa?
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Я ха--- бы /--а-ел- -ы -еш-а --В-с спыт--ь. Я х____ б_ / х_____ б_ н____ ў В__ с_______ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- н-ш-а ў В-с с-ы-а-ь- ------------------------------------------- Я хацеў бы / хацела бы нешта ў Вас спытаць. 0
K-o-ha-se-p--g-lyats-sa? K________ p_____________ K-o-h-t-e p-a-u-y-t-t-a- ------------------------ Khochatse pragulyatstsa?
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Я --цеў--ы-/-хаце---бы-В-с-а----мс-ці--апрас--ь. Я х____ б_ / х_____ б_ В__ а_ ч______ п_________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- В-с а- ч-м-ь-і п-п-а-і-ь- ------------------------------------------------ Я хацеў бы / хацела бы Вас аб чымсьці папрасіць. 0
Kh-cha-s---rag-l--t----? K________ p_____________ K-o-h-t-e p-a-u-y-t-t-a- ------------------------ Khochatse pragulyatstsa?
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Я-хац-ў бы /--ац-----ы-Вас ---шт-с-ці -апрас---. Я х____ б_ / х_____ б_ В__ н_ ш______ з_________ Я х-ц-ў б- / х-ц-л- б- В-с н- ш-о-ь-і з-п-а-і-ь- ------------------------------------------------ Я хацеў бы / хацела бы Вас на штосьці запрасіць. 0
Ya---a-hu -u-y---. Y_ k_____ k_______ Y- k-a-h- k-r-t-’- ------------------ Ya khachu kuryts’.
Co si přejete, prosím? Што Вы жад-еце? Ш__ В_ ж_______ Ш-о В- ж-д-е-е- --------------- Што Вы жадаеце? 0
Y--k-a-hu-kury-s’. Y_ k_____ k_______ Y- k-a-h- k-r-t-’- ------------------ Ya khachu kuryts’.
Přejete si kávu? Жа-ае-е-кав-? Ж______ к____ Ж-д-е-е к-в-? ------------- Жадаеце кавы? 0
Y- --a-h- ---yts’. Y_ k_____ k_______ Y- k-a-h- k-r-t-’- ------------------ Ya khachu kuryts’.
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? А---Ва- ле----г-рб-т-? А__ В__ л____ г_______ А-о В-м л-п-й г-р-а-ы- ---------------------- Або Вам лепей гарбаты? 0
Kh-ch--h-t-y--r-tu? K_______ t_________ K-o-h-s- t-y-a-e-u- ------------------- Khochash tsygaretu?
Chceme jet domů. Мы-хо-ам-е--ць----ому. М_ х____ е____ д______ М- х-ч-м е-а-ь д-д-м-. ---------------------- Мы хочам ехаць дадому. 0
K-o--as--ts---r---? K_______ t_________ K-o-h-s- t-y-a-e-u- ------------------- Khochash tsygaretu?
Chcete zavolat taxi? Вам па---б--е так--? В__ п________ т_____ В-м п-т-э-н-е т-к-і- -------------------- Вам патрэбнае таксі? 0
K-o-------s--a----? K_______ t_________ K-o-h-s- t-y-a-e-u- ------------------- Khochash tsygaretu?
Chtějí telefonovat. Ян- х-------а-э--ф-н---ць. Я__ х_____ п______________ Я-ы х-ч-ц- п-т-л-ф-н-в-ц-. -------------------------- Яны хочуць патэлефанаваць. 0
E--kh-ch--p--k-r---’. E_ k_____ p__________ E- k-o-h- p-y-u-y-s-. --------------------- En khocha prykuryts’.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + běloruština (1-100) MP3 běloruština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.