Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   bn কিছু ভাল লাগা

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

৭০ [সত্তর]

70 [Sattara]

কিছু ভাল লাগা

kichu bhāla lāgā

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? আ-নি ---ধ--প-ন কর-ে চান? আ__ কি ধূ___ ক__ চা__ আ-ন- ক- ধ-ম-া- ক-ত- চ-ন- ------------------------ আপনি কি ধূমপান করতে চান? 0
ki--- -hāla l-gā k____ b____ l___ k-c-u b-ā-a l-g- ---------------- kichu bhāla lāgā
Chcete si zatančit? আপ-ি-কি ---ত- -ান? আ__ কি না__ চা__ আ-ন- ক- ন-চ-ে চ-ন- ------------------ আপনি কি নাচতে চান? 0
ki----b-āla-l--ā k____ b____ l___ k-c-u b-ā-a l-g- ---------------- kichu bhāla lāgā
Chcete se projít? আ-ন--ক-----়----চান-- n--U---†--Z চা-? আ__ কি বে__ চা_ / n_____ †___ চা__ আ-ন- ক- ব-ড-া-ে চ-ন / n-v-‡- †-‡- চ-ন- -------------------------------------- আপনি কি বেড়াতে চান / nuvU‡Z †h‡Z চান? 0
āpa-- ki-d--mapā-a --r-t------? ā____ k_ d________ k_____ c____ ā-a-i k- d-ū-a-ā-a k-r-t- c-n-? ------------------------------- āpani ki dhūmapāna karatē cāna?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. আ-ি ধ--প----র---চ-- ৷ আ_ ধূ___ ক__ চা_ ৷ আ-ি ধ-ম-া- ক-ত- চ-ই ৷ --------------------- আমি ধূমপান করতে চাই ৷ 0
ā-an- k--dh-m-p-na--a--tē -āna? ā____ k_ d________ k_____ c____ ā-a-i k- d-ū-a-ā-a k-r-t- c-n-? ------------------------------- āpani ki dhūmapāna karatē cāna?
Chceš cigaretu? ত-ম-র--ি-এ--া---গ--ে---া-? তো__ কি এ__ সি___ চা__ ত-ম-র ক- এ-ট- স-গ-র-ট চ-ই- -------------------------- তোমার কি একটা সিগারেট চাই? 0
āpa-- ----hūma-ān--k----ē cāna? ā____ k_ d________ k_____ c____ ā-a-i k- d-ū-a-ā-a k-r-t- c-n-? ------------------------------- āpani ki dhūmapāna karatē cāna?
Chce připálit. স---------য় ৷ সে আ__ চা_ ৷ স- আ-ু- চ-য় ৷ ------------- সে আগুন চায় ৷ 0
Ā-ani k- -ā-atē-cān-? Ā____ k_ n_____ c____ Ā-a-i k- n-c-t- c-n-? --------------------- Āpani ki nācatē cāna?
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. আ-- ক-ছু------র-- চ-- ৷ আ_ কি_ পা_ ক__ চা_ ৷ আ-ি ক-ছ- প-ন ক-ত- চ-ই ৷ ----------------------- আমি কিছু পান করতে চাই ৷ 0
Ā---i--i-nāca---cāna? Ā____ k_ n_____ c____ Ā-a-i k- n-c-t- c-n-? --------------------- Āpani ki nācatē cāna?
Něco bych snědl / snědla. আম- -িছ- খে-- চ-ই-৷ আ_ কি_ খে_ চা_ ৷ আ-ি ক-ছ- খ-ত- চ-ই ৷ ------------------- আমি কিছু খেতে চাই ৷ 0
Ā-a---k--n-c-t- -ā-a? Ā____ k_ n_____ c____ Ā-a-i k- n-c-t- c-n-? --------------------- Āpani ki nācatē cāna?
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. আমি--ক---আ--ম-ক-ত- ----৷ আ_ এ__ আ__ ক__ চা_ ৷ আ-ি এ-ট- আ-া- ক-ত- চ-ই ৷ ------------------------ আমি একটু আরাম করতে চাই ৷ 0
Āp-ni ki b-ṛātē--ā-- /-n--U‡----Z c-na? Ā____ k_ b_____ c___ / n_________ c____ Ā-a-i k- b-ṛ-t- c-n- / n-v-‡-†-‡- c-n-? --------------------------------------- Āpani ki bēṛātē cāna / nuvU‡Z†h‡Z cāna?
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. আ---আপনা-ে ---ু--িজ্-াসা--রতে -া- ৷ আ_ আ___ কি_ জি___ ক__ চা_ ৷ আ-ি আ-ন-ক- ক-ছ- জ-জ-ঞ-স- ক-ত- চ-ই ৷ ----------------------------------- আমি আপনাকে কিছু জিজ্ঞাসা করতে চাই ৷ 0
Āp--- -i----āt- -āna-/----U‡--h-- c--a? Ā____ k_ b_____ c___ / n_________ c____ Ā-a-i k- b-ṛ-t- c-n- / n-v-‡-†-‡- c-n-? --------------------------------------- Āpani ki bēṛātē cāna / nuvU‡Z†h‡Z cāna?
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. আম--আ-নার কা-----ছু চ---৷ আ_ আ___ কা_ কি_ চা_ ৷ আ-ি আ-ন-র ক-ছ- ক-ছ- চ-ই ৷ ------------------------- আমি আপনার কাছে কিছু চাই ৷ 0
Āpani--- -----ē-c--- / -uv---†--- ---a? Ā____ k_ b_____ c___ / n_________ c____ Ā-a-i k- b-ṛ-t- c-n- / n-v-‡-†-‡- c-n-? --------------------------------------- Āpani ki bēṛātē cāna / nuvU‡Z†h‡Z cāna?
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. আ-ি-আ-না-ে নি--্ত--ণ-করতে-চ-ই। আ_ আ___ নি_____ ক__ চা__ আ-ি আ-ন-ক- ন-ম-্-্-ণ ক-ত- চ-ই- ------------------------------ আমি আপনাকে নিমন্ত্রণ করতে চাই। 0
Ā-i--h---p--- kara-ē-c-'i Ā__ d________ k_____ c___ Ā-i d-ū-a-ā-a k-r-t- c-'- ------------------------- Āmi dhūmapāna karatē cā'i
Co si přejete, prosím? আ-ন--ক---া-? আ__ কী চা__ আ-ন- ক- চ-ন- ------------ আপনি কী চান? 0
t--ā-a-ki --aṭ- -i-ārē-a---'-? t_____ k_ ē____ s_______ c____ t-m-r- k- ē-a-ā s-g-r-ṭ- c-'-? ------------------------------ tōmāra ki ēkaṭā sigārēṭa cā'i?
Přejete si kávu? আপ-------ফি--েত- চা-? আ__ কি ক_ খে_ চা__ আ-ন- ক- ক-ি খ-ত- চ-ন- --------------------- আপনি কি কফি খেতে চান? 0
S- -g-na -ā-a S_ ā____ c___ S- ā-u-a c-ẏ- ------------- Sē āguna cāẏa
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? না----পন--চা খেতে-চা-? না_ আ__ চা খে_ চা__ ন-ক- আ-ন- চ- খ-ত- চ-ন- ---------------------- নাকি আপনি চা খেতে চান? 0
S- ā-----cāẏa S_ ā____ c___ S- ā-u-a c-ẏ- ------------- Sē āguna cāẏa
Chceme jet domů. আ--া ঘরে-যেত--চ-ই ৷ আ__ ঘ_ যে_ চা_ ৷ আ-র- ঘ-ে য-ত- চ-ই ৷ ------------------- আমরা ঘরে যেতে চাই ৷ 0
Sē -gun- -ā-a S_ ā____ c___ S- ā-u-a c-ẏ- ------------- Sē āguna cāẏa
Chcete zavolat taxi? তো----ক- ট--া---ি-চ-ও? তো__ কি ট্___ চা__ ত-ম-া ক- ট-য-ক-স- চ-ও- ---------------------- তোমরা কি ট্যাক্সি চাও? 0
ām--ki-h-----a -a------ā-i ā__ k____ p___ k_____ c___ ā-i k-c-u p-n- k-r-t- c-'- -------------------------- āmi kichu pāna karatē cā'i
Chtějí telefonovat. ত-র- - --- ---া-ফো-------চ-ন-/--া-৤ তা_ / ও_ এ__ ফো_ ক__ চা_ / চা__ ত-র- / ও-া এ-ট- ফ-ন ক-ত- চ-ন / চ-য়- ----------------------------------- তারা / ওরা একটা ফোন করতে চান / চায়৤ 0
ām---ich--kh-tē c--i ā__ k____ k____ c___ ā-i k-c-u k-ē-ē c-'- -------------------- āmi kichu khētē cā'i

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.