Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   bn অতীত কাল ২

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

৮২ [বিরাশি]

82 [Birāśi]

অতীত কাল ২

atīta kāla 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? ত---কে-কি অ--া--ব-ল--্স ডাক---হ-েছিল? তো__ কি অ্______ ডা__ হ____ ত-ম-ক- ক- অ-য-ম-ব-ল-ন-স ড-ক-ে হ-ে-ি-? ------------------------------------- তোমাকে কি অ্যাম্বুলেন্স ডাকতে হয়েছিল? 0
atīta -āl- 2 a____ k___ 2 a-ī-a k-l- 2 ------------ atīta kāla 2
Musel / musela jsi zavolat lékaře? ত-মাকে-ক--ডাক-তা--ডাকতে --েছ--? তো__ কি ডা___ ডা__ হ____ ত-ম-ক- ক- ড-ক-ত-র ড-ক-ে হ-ে-ি-? ------------------------------- তোমাকে কি ডাক্তার ডাকতে হয়েছিল? 0
a-īt--k-la 2 a____ k___ 2 a-ī-a k-l- 2 ------------ atīta kāla 2
Musel / musela jsi zavolat policii? তোম-ক- -ি-পুল-শ ড---- হয়েছিল? তো__ কি পু__ ডা__ হ____ ত-ম-ক- ক- প-ল-শ ড-ক-ে হ-ে-ি-? ----------------------------- তোমাকে কি পুলিশ ডাকতে হয়েছিল? 0
t-m--- -- a--mbu--nsa -ākatē -----hila? t_____ k_ a___________ ḍ_____ h_________ t-m-k- k- a-y-m-u-ē-s- ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ---------------------------------------- tōmākē ki ayāmbulēnsa ḍākatē haẏēchila?
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. আ--া- ক-ছ--ক- --ল------ম-ব- --ে- এ-নই-আম-- কাছ---িল ৷ আ___ কা_ কি টে___ ন___ আ__ এ___ আ__ কা_ ছি_ ৷ আ-ন-র ক-ছ- ক- ট-ল-ফ-ন ন-্-র আ-ে- এ-ন- আ-া- ক-ছ- ছ-ল ৷ ----------------------------------------------------- আপনার কাছে কি টেলিফোন নম্বর আছে? এখনই আমার কাছে ছিল ৷ 0
tōmā-ē -i----āmbulēn-a------- -a-ēch--a? t_____ k_ a___________ ḍ_____ h_________ t-m-k- k- a-y-m-u-ē-s- ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ---------------------------------------- tōmākē ki ayāmbulēnsa ḍākatē haẏēchila?
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. আপনা---া---ক--ঠ-কা---আছ---এখনই আম----া-ে--িল-৷ আ___ কা_ কি ঠি__ আ__ এ___ আ__ কা_ ছি_ ৷ আ-ন-র ক-ছ- ক- ঠ-ক-ন- আ-ে- এ-ন- আ-া- ক-ছ- ছ-ল ৷ ---------------------------------------------- আপনার কাছে কি ঠিকানা আছে? এখনই আমার কাছে ছিল ৷ 0
tō-ā-ē--i-a-ā--ul--s-----a-ē -a-ē---l-? t_____ k_ a___________ ḍ_____ h_________ t-m-k- k- a-y-m-u-ē-s- ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ---------------------------------------- tōmākē ki ayāmbulēnsa ḍākatē haẏēchila?
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. আ---- --ছ- শহরে--মান-িত-র -ছ-?--খনই -ম---কা-ে ছি--৷ আ___ কা_ শ___ মা____ আ__ এ___ আ__ কা_ ছি_ ৷ আ-ন-র ক-ছ- শ-র-র ম-ন-ি-্- আ-ে- এ-ন- আ-া- ক-ছ- ছ-ল ৷ --------------------------------------------------- আপনার কাছে শহরের মানচিত্র আছে? এখনই আমার কাছে ছিল ৷ 0
Tōmā-ē ki---k-ā---ḍ-ka----aẏēchil-? T_____ k_ ḍ______ ḍ_____ h_________ T-m-k- k- ḍ-k-ā-a ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ----------------------------------- Tōmākē ki ḍāktāra ḍākatē haẏēchila?
Přišel včas? Nemohl přijít včas. সে (ছ-ল-) -- সময়--ত-এস--িল? স- -ময় মত -স-- পা---নি-৷ সে (___ কি স__ ম_ এ____ সে স__ ম_ আ__ পা_ নি ৷ স- (-ে-ে- ক- স-য় ম- এ-ে-ি-? স- স-য় ম- আ-ত- প-র- ন- ৷ ---------------------------------------------------- সে (ছেলে) কি সময় মত এসেছিল? সে সময় মত আসতে পারে নি ৷ 0
T---k- -i--ā-tā-a -ā---ē--aẏēchi-a? T_____ k_ ḍ______ ḍ_____ h_________ T-m-k- k- ḍ-k-ā-a ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ----------------------------------- Tōmākē ki ḍāktāra ḍākatē haẏēchila?
Našel cestu? Nemohl najít cestu. সে -ছেলে) -ি-রাস-তা-খ-ঁজ--প-য়-ছি-? সে----্ত--খ--জে--ায়-ি ৷ সে (___ কি রা__ খুঁ_ পে____ সে রা__ খুঁ_ পা__ ৷ স- (-ে-ে- ক- র-স-ত- খ-ঁ-ে প-য়-ছ-ল- স- র-স-ত- খ-ঁ-ে প-য়-ি ৷ ---------------------------------------------------------- সে (ছেলে) কি রাস্তা খুঁজে পেয়েছিল? সে রাস্তা খুঁজে পায়নি ৷ 0
Tōm----k--ḍ-kt-ra ---a-ē h--ēchi--? T_____ k_ ḍ______ ḍ_____ h_________ T-m-k- k- ḍ-k-ā-a ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ----------------------------------- Tōmākē ki ḍāktāra ḍākatē haẏēchila?
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. স- (ছেল---তোমাকে ---ত- -ের-ছিল- ------কে বুঝ---পা--ন- ৷ সে (___ তো__ বু__ পে____ সে আ__ বু__ পা__ ৷ স- (-ে-ে- ত-ম-ক- ব-ঝ-ে প-র-ছ-ল- স- আ-া-ে ব-ঝ-ে প-র-ন- ৷ ------------------------------------------------------- সে (ছেলে) তোমাকে বুঝতে পেরেছিল? সে আমাকে বুঝতে পারেনি ৷ 0
T--ākē-----uliśa -āk-t- h-ẏēch-la? T_____ k_ p_____ ḍ_____ h_________ T-m-k- k- p-l-ś- ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ---------------------------------- Tōmākē ki puliśa ḍākatē haẏēchila?
Proč jsi nemohl přijít včas? ত-ম---ম---- ক----সত--পার-ি? তু_ স__ ম_ কে_ আ__ পা___ ত-ম- স-য় ম- ক-ন আ-ত- প-র-ি- --------------------------- তুমি সময় মত কেন আসতে পারনি? 0
Tō---ē -----liśa--āk--- -a---hi--? T_____ k_ p_____ ḍ_____ h_________ T-m-k- k- p-l-ś- ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ---------------------------------- Tōmākē ki puliśa ḍākatē haẏēchila?
Proč jsi nemohl najít cestu? তু------ ---্-া -ু-জ---া-নি? তু_ কে_ রা__ খুঁ_ পা___ ত-ম- ক-ন র-স-ত- খ-ঁ-ে প-ও-ি- ---------------------------- তুমি কেন রাস্তা খুঁজে পাওনি? 0
T-māk--k- p--iś--ḍ--a-- -a-ē-h-la? T_____ k_ p_____ ḍ_____ h_________ T-m-k- k- p-l-ś- ḍ-k-t- h-ẏ-c-i-a- ---------------------------------- Tōmākē ki puliśa ḍākatē haẏēchila?
Proč jsi mu nerozuměl? ত--- --- ত-কে --ঝতে--ারন-? তু_ কে_ তা_ বু__ পা___ ত-ম- ক-ন ত-ক- ব-ঝ-ে প-র-ি- -------------------------- তুমি কেন তাকে বুঝতে পারনি? 0
Āp-nā-a -ā----ki---li-h--- n-m-ara-āch-? -k-ana-i-ā-ā-- kāch- c---a Ā______ k____ k_ ṭ________ n______ ā____ Ē_______ ā____ k____ c____ Ā-a-ā-a k-c-ē k- ṭ-l-p-ō-a n-m-a-a ā-h-? Ē-h-n-'- ā-ā-a k-c-ē c-i-a ------------------------------------------------------------------- Āpanāra kāchē ki ṭēliphōna nambara āchē? Ēkhana'i āmāra kāchē chila
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. আ-ি স-য় -ত-আ--- ----ন- ---- --নো -া- ছ-- -া ৷ আ_ স__ ম_ আ__ পা__ কা__ কো_ বা_ ছি_ না ৷ আ-ি স-য় ম- আ-ত- প-র-ন- ক-র- ক-ন- ব-স ছ-ল ন- ৷ --------------------------------------------- আমি সময় মত আসতে পারিনি কারণ কোনো বাস ছিল না ৷ 0
ā--nā-a kā--ē ki--hik--ā āch-- --h-na'i ām--a kā-h--c--la ā______ k____ k_ ṭ______ ā____ Ē_______ ā____ k____ c____ ā-a-ā-a k-c-ē k- ṭ-i-ā-ā ā-h-? Ē-h-n-'- ā-ā-a k-c-ē c-i-a --------------------------------------------------------- āpanāra kāchē ki ṭhikānā āchē? Ēkhana'i āmāra kāchē chila
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. আম---া-্-া ----- -াইন--কারণ----র কাছে শ-র-র-ক--- -ান--ত্র -ি- না-৷ আ_ রা__ খুঁ_ পা__ কা__ আ__ কা_ শ___ কো_ মা____ ছি_ না ৷ আ-ি র-স-ত- খ-ঁ-ে প-ই-ি ক-র- আ-া- ক-ছ- শ-র-র ক-ন- ম-ন-ি-্- ছ-ল ন- ৷ ------------------------------------------------------------------ আমি রাস্তা খুঁজে পাইনি কারণ আমার কাছে শহরের কোনো মানচিত্র ছিল না ৷ 0
ā-anāra---c---ś-h--ē-- -ān-c---a-ā--ē?---h-na-- ā-ār- --c-ē--h-la ā______ k____ ś_______ m________ ā____ Ē_______ ā____ k____ c____ ā-a-ā-a k-c-ē ś-h-r-r- m-n-c-t-a ā-h-? Ē-h-n-'- ā-ā-a k-c-ē c-i-a ----------------------------------------------------------------- āpanāra kāchē śaharēra mānacitra āchē? Ēkhana'i āmāra kāchē chila
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. আম---া-ে / -না-- --ঝ-- ---ি---কা-ণ-খুব--োরে --ন -া---ল ৷ আ_ তা_ / ও__ বু__ পা__ কা__ খু_ জো_ গা_ বা___ ৷ আ-ি ত-ক- / ও-া-ে ব-ঝ-ে প-র-ন- ক-র- খ-ব জ-র- গ-ন ব-জ-ি- ৷ -------------------------------------------------------- আমি তাকে / ওনাকে বুঝতে পারিনি কারণ খুব জোরে গান বাজছিল ৷ 0
s---ch-lē) ki--am--a-ma----s--h--a- -ē s------m--a --a-ē --r- -i s_ (______ k_ s_____ m___ ē________ S_ s_____ m___ ā____ p___ n_ s- (-h-l-) k- s-m-ẏ- m-t- ē-ē-h-l-? S- s-m-ẏ- m-t- ā-a-ē p-r- n- ---------------------------------------------------------------- sē (chēlē) ki samaẏa mata ēsēchila? Sē samaẏa mata āsatē pārē ni
Musel jsem si vzít taxi. আমা-ে --য-ক--ি-ন--ে-----ি- ৷ আ__ ট্___ নি_ হ___ ৷ আ-া-ে ট-য-ক-স- ন-ত- হ-ে-ি- ৷ ---------------------------- আমাকে ট্যাক্সি নিতে হয়েছিল ৷ 0
sē (---l-)-ki samaẏa-m----ē-ēch--a? -ē--amaẏa-m-ta ās-t----rē ni s_ (______ k_ s_____ m___ ē________ S_ s_____ m___ ā____ p___ n_ s- (-h-l-) k- s-m-ẏ- m-t- ē-ē-h-l-? S- s-m-ẏ- m-t- ā-a-ē p-r- n- ---------------------------------------------------------------- sē (chēlē) ki samaẏa mata ēsēchila? Sē samaẏa mata āsatē pārē ni
Musel jsem si koupit plán města. আমা-----র-র-এ-ট- মানচ-ত-- ----ে-হ-ে-িল ৷ আ__ শ___ এ__ মা____ কি__ হ___ ৷ আ-া-ে শ-র-র এ-ট- ম-ন-ি-্- ক-ন-ে হ-ে-ি- ৷ ---------------------------------------- আমাকে শহরের একটা মানচিত্র কিনতে হয়েছিল ৷ 0
sē-(-h-l-) -i s-maẏa---ta--s--hila---ē s-ma-----t---s-tē------ni s_ (______ k_ s_____ m___ ē________ S_ s_____ m___ ā____ p___ n_ s- (-h-l-) k- s-m-ẏ- m-t- ē-ē-h-l-? S- s-m-ẏ- m-t- ā-a-ē p-r- n- ---------------------------------------------------------------- sē (chēlē) ki samaẏa mata ēsēchila? Sē samaẏa mata āsatē pārē ni
Musel jsem vypnout rádio. আ-া----েড-ও ব-্ধ-করতে-হয়--ি- ৷ আ__ রে__ ব__ ক__ হ___ ৷ আ-া-ে র-ড-ও ব-্- ক-ত- হ-ে-ি- ৷ ------------------------------ আমাকে রেডিও বন্ধ করতে হয়েছিল ৷ 0
s---c----)--i---s-ā-kh--̐j- pēẏ-chila- -ē ----ā--hum--ē-p---ni s_ (______ k_ r____ k_____ p_________ S_ r____ k_____ p_____ s- (-h-l-) k- r-s-ā k-u-̐-ē p-ẏ-c-i-a- S- r-s-ā k-u-̐-ē p-ẏ-n- -------------------------------------------------------------- sē (chēlē) ki rāstā khum̐jē pēẏēchila? Sē rāstā khum̐jē pāẏani

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + bengálština (1-100) MP3 bengálština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!