Konverzační příručka

cs Osoby   »   bn ব্যক্তি

1 [jedna]

Osoby

Osoby

১ [এক]

1 [Ēka]

ব্যক্তি

byakti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
আমি আ_ আ-ি --- আমি 0
ā-i ā__ ā-i --- āmi
já a ty আ-ি---- ---ি আ_ এ_ তু_ আ-ি এ-ং ত-ম- ------------ আমি এবং তুমি 0
ā-i --a- --mi ā__ ē___ t___ ā-i ē-a- t-m- ------------- āmi ēbaṁ tumi
my oba / my obě আম----ু------মরা ----ই) আ__ দু__ (___ উ____ আ-র- দ-জ-ে (-ম-া উ-য়-ই- ----------------------- আমরা দুজনে (আমরা উভয়েই) 0
āmar- -u-a-ē---ma-ā ub--ẏē--) ā____ d_____ (_____ u________ ā-a-ā d-j-n- (-m-r- u-h-ẏ-'-) ----------------------------- āmarā dujanē (āmarā ubhaẏē'i)
on সে--ছ---) সে (___ স- (-ে-ে- --------- সে (ছেলে) 0
sē-(chē-ē) s_ (______ s- (-h-l-) ---------- sē (chēlē)
on a ona স- --------বং সে --েয়ে) সে (___ এ_ সে (___ স- (-ে-ে- এ-ং স- (-ে-ে- ----------------------- সে (ছেলে) এবং সে (মেয়ে) 0
s- -c---ē) ------ē (-ēẏ-) s_ (______ ē___ s_ (_____ s- (-h-l-) ē-a- s- (-ē-ē- ------------------------- sē (chēlē) ēbaṁ sē (mēẏē)
oni oba / ony obě তা-- দ--নে তা_ দু__ ত-র- দ-জ-ে ---------- তারা দুজনে 0
tā---dujanē t___ d_____ t-r- d-j-n- ----------- tārā dujanē
muž প--ুষ পু__ প-র-ষ ----- পুরুষ 0
p--u-a p_____ p-r-ṣ- ------ puruṣa
žena স--্র- / মহি-া স্__ / ম__ স-ত-র- / ম-ি-া -------------- স্ত্রী / মহিলা 0
str--/----ilā s___ / m_____ s-r- / m-h-l- ------------- strī / mahilā
dítě শিশু শি_ শ-শ- ---- শিশু 0
śi-u ś___ ś-ś- ---- śiśu
rodina একটি------র এ__ প___ এ-ট- প-ি-া- ----------- একটি পরিবার 0
ēk-ṭ- p----āra ē____ p_______ ē-a-i p-r-b-r- -------------- ēkaṭi paribāra
moje rodina আম---প-ি-ার আ__ প___ আ-া- প-ি-া- ----------- আমার পরিবার 0
ā--r----r-b--a ā____ p_______ ā-ā-a p-r-b-r- -------------- āmāra paribāra
Moje rodina je tady. আমার--র--ার-এ--নে-৷ আ__ প___ এ__ ৷ আ-া- প-ি-া- এ-া-ে ৷ ------------------- আমার পরিবার এখানে ৷ 0
ā--ra -a--bār--ē---nē ā____ p_______ ē_____ ā-ā-a p-r-b-r- ē-h-n- --------------------- āmāra paribāra ēkhānē
Jsem tady. আম---খ--ে-৷ আ_ এ__ ৷ আ-ি এ-া-ে ৷ ----------- আমি এখানে ৷ 0
ā-i ē-hā-ē ā__ ē_____ ā-i ē-h-n- ---------- āmi ēkhānē
Jsi tady. তু-- এখানে ৷ তু_ এ__ ৷ ত-ম- এ-া-ে ৷ ------------ তুমি এখানে ৷ 0
tumi --hānē t___ ē_____ t-m- ē-h-n- ----------- tumi ēkhānē
On je tady a ona je tady. সে ---ল-- এ-া----বং -ে-(-ে--)--খা-ে-৷ সে (___ এ__ এ_ সে (___ এ__ ৷ স- (-ে-ে- এ-া-ে এ-ং স- (-ে-ে- এ-া-ে ৷ ------------------------------------- সে (ছেলে) এখানে এবং সে (মেয়ে) এখানে ৷ 0
sē----ē-ē---k---ē--ba- -ē --ē-ē)-ēkh--ē s_ (______ ē_____ ē___ s_ (_____ ē_____ s- (-h-l-) ē-h-n- ē-a- s- (-ē-ē- ē-h-n- --------------------------------------- sē (chēlē) ēkhānē ēbaṁ sē (mēẏē) ēkhānē
Jsme tady. আমর---খ--ে-৷ আ__ এ__ ৷ আ-র- এ-া-ে ৷ ------------ আমরা এখানে ৷ 0
āma----k-ā-ē ā____ ē_____ ā-a-ā ē-h-n- ------------ āmarā ēkhānē
Jste tady. ত--রা-----ে-৷ তো__ এ__ ৷ ত-ম-া এ-া-ে ৷ ------------- তোমরা এখানে ৷ 0
tō-----ēkhā-ē t_____ ē_____ t-m-r- ē-h-n- ------------- tōmarā ēkhānē
Všichni jsou tady. তা-া সবা- এ-ান--৷ তা_ স__ এ__ ৷ ত-র- স-া- এ-া-ে ৷ ----------------- তারা সবাই এখানে ৷ 0
t----s--ā'- ----nē t___ s_____ ē_____ t-r- s-b-'- ē-h-n- ------------------ tārā sabā'i ēkhānē

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!