Konverzační příručka

cs Osoby   »   ad ЦIыфхэр

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [зы]

1 [zy]

ЦIыфхэр

CIyfhjer

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština adygejština Poslouchat Více
já -э с_ с- -- сэ 0
CIyf-j-r C_______ C-y-h-e- -------- CIyfhjer
já a ty с-рр- --рэ с____ о___ с-р-э о-р- ---------- сэррэ оррэ 0
CIyf-jer C_______ C-y-h-e- -------- CIyfhjer
my oba / my obě т--т-т-о т_ т____ т- т-т-о -------- тэ титIо 0
sje s__ s-e --- sje
on ар -хъ-лъф--ъ) а_ (__________ а- (-ъ-л-ф-г-) -------------- ар (хъулъфыгъ) 0
s-e s__ s-e --- sje
on a ona а----(-ъул--ыгъ)-ар-- (бз-л---г-) а___ (__________ а___ (__________ а-р- (-ъ-л-ф-г-) а-р- (-з-л-ф-г-) --------------------------------- аррэ (хъулъфыгъ) аррэ (бзылъфыгъ) 0
sje s__ s-e --- sje
oni oba / ony obě ахэ-----ри а___ т____ а-э- т-у-и ---------- ахэр тIури 0
sjer-je o-rje s______ o____ s-e-r-e o-r-e ------------- sjerrje orrje
muž хъ------ъ х________ х-у-ъ-ы-ъ --------- хъулъфыгъ 0
s--rrj- -r--e s______ o____ s-e-r-e o-r-e ------------- sjerrje orrje
žena бзы--ф-гъ б________ б-ы-ъ-ы-ъ --------- бзылъфыгъ 0
s----j---r-je s______ o____ s-e-r-e o-r-e ------------- sjerrje orrje
dítě с---й с____ с-б-й ----- сабый 0
t-- --t-o t__ t____ t-e t-t-o --------- tje titIo
rodina ун---о у_____ у-а-ъ- ------ унагъо 0
tje tit-o t__ t____ t-e t-t-o --------- tje titIo
moje rodina сиу--гъо с_______ с-у-а-ъ- -------- сиунагъо 0
tj- --t-o t__ t____ t-e t-t-o --------- tje titIo
Moje rodina je tady. Си-н---о---- -ы-. С_______ м__ щ___ С-у-а-ъ- м-щ щ-I- ----------------- Сиунагъо мыщ щыI. 0
a- (h-----) a_ (_______ a- (-u-f-g- ----------- ar (hulfyg)
Jsem tady. Сэ мы- -ыщыI. С_ м__ с_____ С- м-щ с-щ-I- ------------- Сэ мыщ сыщыI. 0
a- (-----g) a_ (_______ a- (-u-f-g- ----------- ar (hulfyg)
Jsi tady. О -ыщ--щы-. О м__ у____ О м-щ у-ы-. ----------- О мыщ ущыI. 0
ar--h-lfyg) a_ (_______ a- (-u-f-g- ----------- ar (hulfyg)
On je tady a ona je tady. А- (х---ъф---- м-щ -ыI----и -р-(-зыл-фыг----ыщ -ыI. А_ (__________ м__ щ__ ы___ а_ (__________ м__ щ___ А- (-ъ-л-ф-г-) м-щ щ-I ы-I- а- (-з-л-ф-г-) м-щ щ-I- --------------------------------------------------- Ар (хъулъфыгъ) мыщ щыI ыкIи ар (бзылъфыгъ) мыщ щыI. 0
arr-e -----yg--a-r-e -bzy-f-g) a____ (_______ a____ (________ a-r-e (-u-f-g- a-r-e (-z-l-y-) ------------------------------ arrje (hulfyg) arrje (bzylfyg)
Jsme tady. Тэ---щ -ыщыI. Т_ м__ т_____ Т- м-щ т-щ-I- ------------- Тэ мыщ тыщыI. 0
a-r-- (-ul---) ----e-(-z-lf--) a____ (_______ a____ (________ a-r-e (-u-f-g- a-r-e (-z-l-y-) ------------------------------ arrje (hulfyg) arrje (bzylfyg)
Jste tady. Ш-о-м-щ --ущыI. Ш__ м__ ш______ Ш-о м-щ ш-у-ы-. --------------- Шъо мыщ шъущыI. 0
a-r-e--hulfyg)-a-rje---zy----) a____ (_______ a____ (________ a-r-e (-u-f-g- a-r-e (-z-l-y-) ------------------------------ arrje (hulfyg) arrje (bzylfyg)
Všichni jsou tady. А-э---э--- мыщ -ы--х. А___ з____ м__ щ_____ А-э- з-к-э м-щ щ-I-х- --------------------- Ахэр зэкIэ мыщ щыIэх. 0
a-j-- ----i a____ t____ a-j-r t-u-i ----------- ahjer tIuri

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + adygejština (1-100) MP3 adygejština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!