Konverzační příručka

cs Osoby   »   lv Personas

1 [jedna]

Osoby

Osoby

1 [viens]

Personas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
já e- e_ e- -- es 0
já a ty e--un-tu e_ u_ t_ e- u- t- -------- es un tu 0
my oba / my obě mē- abi m__ a__ m-s a-i ------- mēs abi 0
on v-ņš v___ v-ņ- ---- viņš 0
on a ona vi---u---iņa v___ u_ v___ v-ņ- u- v-ņ- ------------ viņš un viņa 0
oni oba / ony obě v--i -bi v___ a__ v-ņ- a-i -------- viņi abi 0
muž vīr-e--s v_______ v-r-e-i- -------- vīrietis 0
žena s---i--e s_______ s-e-i-t- -------- sieviete 0
dítě b--ns b____ b-r-s ----- bērns 0
rodina ģ----e ģ_____ ģ-m-n- ------ ģimene 0
moje rodina m--a-ģim-ne m___ ģ_____ m-n- ģ-m-n- ----------- mana ģimene 0
Moje rodina je tady. Mana ģi--ne i- -e-t. M___ ģ_____ i_ š____ M-n- ģ-m-n- i- š-i-. -------------------- Mana ģimene ir šeit. 0
Jsem tady. E- --m- šei-. E_ e___ š____ E- e-m- š-i-. ------------- Es esmu šeit. 0
Jsi tady. T--esi-šei-. T_ e__ š____ T- e-i š-i-. ------------ Tu esi šeit. 0
On je tady a ona je tady. V-ņš -r-š--- un viņ--ir--ei-. V___ i_ š___ u_ v___ i_ š____ V-ņ- i- š-i- u- v-ņ- i- š-i-. ----------------------------- Viņš ir šeit un viņa ir šeit. 0
Jsme tady. M-- e-am--e-t. M__ e___ š____ M-s e-a- š-i-. -------------- Mēs esam šeit. 0
Jste tady. J-s-es-- -eit. J__ e___ š____ J-s e-a- š-i-. -------------- Jūs esat šeit. 0
Všichni jsou tady. V-ņi visi -r--eit. V___ v___ i_ š____ V-ņ- v-s- i- š-i-. ------------------ Viņi visi ir šeit. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + lotyština (1-100) MP3 lotyština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!