Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   lv Restorānā 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trīsdesmit]

Restorānā 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Apel--n--sulu,--ū--u. A_______ s____ l_____ A-e-s-n- s-l-, l-d-u- --------------------- Apelsīnu sulu, lūdzu. 0
Limonádu, prosím. L--o--di--lū-z-. L________ l_____ L-m-n-d-, l-d-u- ---------------- Limonādi, lūdzu. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. T-māt- s-l---lū--u. T_____ s____ l_____ T-m-t- s-l-, l-d-u- ------------------- Tomātu sulu, lūdzu. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Es la-p-ā--vēlētos --āzi s-r-a---na. E_ l______ v______ g____ s__________ E- l-b-r-t v-l-t-s g-ā-i s-r-a-v-n-. ------------------------------------ Es labprāt vēlētos glāzi sarkanvīna. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Es l--pr-- -ē-------------al--īna. E_ l______ v______ g____ b________ E- l-b-r-t v-l-t-s g-ā-i b-l-v-n-. ---------------------------------- Es labprāt vēlētos glāzi baltvīna. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Es-l-bp--- vēl-to----de---dzir-s-ošā-vī-a. E_ l______ v______ p_____ d_________ v____ E- l-b-r-t v-l-t-s p-d-l- d-i-k-t-š- v-n-. ------------------------------------------ Es labprāt vēlētos pudeli dzirkstošā vīna. 0
Máš rád ryby? V-i--ev g-r-- -iv--? V__ t__ g____ z_____ V-i t-v g-r-o z-v-s- -------------------- Vai tev garšo zivis? 0
Máš rád hovězí maso? Va---e--garš- -i-l---u-g-ļ-? V__ t__ g____ l_______ g____ V-i t-v g-r-o l-e-l-p- g-ļ-? ---------------------------- Vai tev garšo liellopu gaļa? 0
Máš rád vepřové maso? Va---e--g-r-------aļ-? V__ t__ g____ c_______ V-i t-v g-r-o c-k-a-a- ---------------------- Vai tev garšo cūkgaļa? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Es----os-kaut--o--e--g---s. E_ v____ k___ k_ b__ g_____ E- v-l-s k-u- k- b-z g-ļ-s- --------------------------- Es vēlos kaut ko bez gaļas. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Es -ē-os dār---u -l-ti. E_ v____ d______ p_____ E- v-l-s d-r-e-u p-a-i- ----------------------- Es vēlos dārzeņu plati. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Es-vē-os----- -o- ----- ----tu-ilg- -āga--a. E_ v____ k___ k__ u_ k_ n_____ i___ j_______ E- v-l-s k-u- k-, u- k- n-b-t- i-g- j-g-i-a- -------------------------------------------- Es vēlos kaut ko, uz ko nebūtu ilgi jāgaida. 0
Chcete to s rýží? V----ū- to-v--at--s a----si-m? V__ J__ t_ v_______ a_ r______ V-i J-s t- v-l-t-e- a- r-s-e-? ------------------------------ Vai Jūs to vēlaties ar rīsiem? 0
Chcete to s těstovinama? V-i--ūs-to-v--aties--r n-d-lē-? V__ J__ t_ v_______ a_ n_______ V-i J-s t- v-l-t-e- a- n-d-l-m- ------------------------------- Vai Jūs to vēlaties ar nūdelēm? 0
Chcete to s bramborami? V-i --- -o---lat--s -r --rtupe-iem? V__ J__ t_ v_______ a_ k___________ V-i J-s t- v-l-t-e- a- k-r-u-e-i-m- ----------------------------------- Vai Jūs to vēlaties ar kartupeļiem? 0
To mi nechutná. Tas---n-ne-----. T__ m__ n_______ T-s m-n n-g-r-o- ---------------- Tas man negaršo. 0
To jídlo je studené. Ē-ie-------ukst-. Ē_____ i_ a______ Ē-i-n- i- a-k-t-. ----------------- Ēdiens ir auksts. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. To -s n-p-s----u. T_ e_ n__________ T- e- n-p-s-t-j-. ----------------- To es nepasūtīju. 0

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!