Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   sr У ресторану 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [тридесет]

30 [trideset]

У ресторану 2

U restoranu 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. C-к о--ј--уке, -о-и-. C__ о_ ј______ м_____ C-к о- ј-б-к-, м-л-м- --------------------- Cок од јабуке, молим. 0
U-r-sto-an- 2 U r________ 2 U r-s-o-a-u 2 ------------- U restoranu 2
Limonádu, prosím. Л--у-ад---моли-. Л________ м_____ Л-м-н-д-, м-л-м- ---------------- Лимунаду, молим. 0
U-rest----u 2 U r________ 2 U r-s-o-a-u 2 ------------- U restoranu 2
Rajčatovou šťávu, prosím. С---од---рад--за, м---м. С__ о_ п_________ м_____ С-к о- п-р-д-ј-а- м-л-м- ------------------------ Сок од парадајза, молим. 0
Cok-od ja---e- m-l--. C__ o_ j______ m_____ C-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Cok od jabuke, molim.
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ј- бих-рад--ча-- -рвеног -ин-. Ј_ б__ р___ ч___ ц______ в____ Ј- б-х р-д- ч-ш- ц-в-н-г в-н-. ------------------------------ Ја бих радо чашу црвеног вина. 0
C---od-jabuke,---l-m. C__ o_ j______ m_____ C-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Cok od jabuke, molim.
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Ја-----р--о -аш--бе-о- -и-а. Ј_ б__ р___ ч___ б____ в____ Ј- б-х р-д- ч-ш- б-л-г в-н-. ---------------------------- Ја бих радо чашу белог вина. 0
C---od -a-uk-,-m-l-m. C__ o_ j______ m_____ C-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Cok od jabuke, molim.
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ја---х--адо-ф---у-ш-мпа-ца. Ј_ б__ р___ ф____ ш________ Ј- б-х р-д- ф-а-у ш-м-а-ц-. --------------------------- Ја бих радо флашу шампањца. 0
L--u-ad-- mo---. L________ m_____ L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim.
Máš rád ryby? Во-иш -------? В____ л_ р____ В-л-ш л- р-б-? -------------- Волиш ли рибу? 0
L-m---d----ol--. L________ m_____ L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim.
Máš rád hovězí maso? В-лиш-л- го-един-? В____ л_ г________ В-л-ш л- г-в-д-н-? ------------------ Волиш ли говедину? 0
L-m---d-- molim. L________ m_____ L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim.
Máš rád vepřové maso? Во-иш--и--в-њ-т--у? В____ л_ с_________ В-л-ш л- с-и-е-и-у- ------------------- Волиш ли свињетину? 0
S-- o--p-r--ajza, molim. S__ o_ p_________ m_____ S-k o- p-r-d-j-a- m-l-m- ------------------------ Sok od paradajza, molim.
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Хт-о---х-е-а --х не--о -ез--е-а. Х___ / х____ б__ н____ б__ м____ Х-е- / х-е-а б-х н-ш-о б-з м-с-. -------------------------------- Хтео / хтела бих нешто без меса. 0
Sok-o- pa-a-a---- -ol-m. S__ o_ p_________ m_____ S-k o- p-r-d-j-a- m-l-m- ------------------------ Sok od paradajza, molim.
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Хт-о-/ ---ла-б-х пл-т- са пов-ће-. Х___ / х____ б__ п____ с_ п_______ Х-е- / х-е-а б-х п-а-у с- п-в-ћ-м- ---------------------------------- Хтео / хтела бих плату са поврћем. 0
So- o---ar----z-, --l-m. S__ o_ p_________ m_____ S-k o- p-r-d-j-a- m-l-m- ------------------------ Sok od paradajza, molim.
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Х--- - -тел--б---нешт- -т---е---а---д-г-. Х___ / х____ б__ н____ ш__ н_ т____ д____ Х-е- / х-е-а б-х н-ш-о ш-о н- т-а-е д-г-. ----------------------------------------- Хтео / хтела бих нешто што не траје дуго. 0
J--b-h rado č--u ---e-og ----. J_ b__ r___ č___ c______ v____ J- b-h r-d- č-š- c-v-n-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu crvenog vina.
Chcete to s rýží? Ж-ли-- ли -о - -----ч-м? Ж_____ л_ т_ с п________ Ж-л-т- л- т- с п-р-н-e-? ------------------------ Желите ли то с пиринчeм? 0
Ja b-h -a-o-č--u -r---o----n-. J_ b__ r___ č___ c______ v____ J- b-h r-d- č-š- c-v-n-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu crvenog vina.
Chcete to s těstovinama? Желите л---о с ----нц-ма? Ж_____ л_ т_ с р_________ Ж-л-т- л- т- с р-з-н-и-а- ------------------------- Желите ли то с резанцима? 0
J---i--rad- -aš- c-v--og vin-. J_ b__ r___ č___ c______ v____ J- b-h r-d- č-š- c-v-n-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu crvenog vina.
Chcete to s bramborami? Ж-ли-- -и--о-- -----ир--? Ж_____ л_ т_ с к_________ Ж-л-т- л- т- с к-о-п-р-м- ------------------------- Желите ли то с кромпиром? 0
J- bih -a-o------b--o--v--a. J_ b__ r___ č___ b____ v____ J- b-h r-d- č-š- b-l-g v-n-. ---------------------------- Ja bih rado čašu belog vina.
To mi nechutná. Т- м- -иј- ук--но. Т_ м_ н___ у______ Т- м- н-ј- у-у-н-. ------------------ То ми није укусно. 0
Ja-b-h--ado -ašu -e--- ---a. J_ b__ r___ č___ b____ v____ J- b-h r-d- č-š- b-l-g v-n-. ---------------------------- Ja bih rado čašu belog vina.
To jídlo je studené. Ј--о ј---ла-н-. Ј___ ј_ х______ Ј-л- ј- х-а-н-. --------------- Јело је хладно. 0
Ja bi- -a-o -ašu--e--g ---a. J_ b__ r___ č___ b____ v____ J- b-h r-d- č-š- b-l-g v-n-. ---------------------------- Ja bih rado čašu belog vina.
To jsem si neobjednal / neobjednala. Т- -a -иса- -аручи--/---р-----. Т_ j_ н____ н______ / н________ Т- j- н-с-м н-р-ч-о / н-р-ч-л-. ------------------------------- То ja нисам наручио / наручила. 0
J- bih------f---u ša-p--jc-. J_ b__ r___ f____ š_________ J- b-h r-d- f-a-u š-m-a-j-a- ---------------------------- Ja bih rado flašu šampanjca.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!