Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   sr Присвојне заменице 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шездесет и седам]

67 [šezdeset i sedam]

Присвојне заменице 2

Prisvojne zamenice 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
brýle на-ч--е н______ н-о-а-е ------- наочале 0
P-isvojn---a----c- 2 P________ z_______ 2 P-i-v-j-e z-m-n-c- 2 -------------------- Prisvojne zamenice 2
Zapomněl své brýle. Он ј- -----ав-о--во-е--а---ле. О_ ј_ з________ с____ н_______ О- ј- з-б-р-в-о с-о-е н-о-а-е- ------------------------------ Он је заборавио своје наочале. 0
P-isv-j-e-za-en----2 P________ z_______ 2 P-i-v-j-e z-m-n-c- 2 -------------------- Prisvojne zamenice 2
Kdepak jsou jeho brýle? М--где--у м--н--чале? М_ г__ с_ м_ н_______ М- г-е с- м- н-о-а-е- --------------------- Ма где су му наочале? 0
n-oča-e n______ n-o-a-e ------- naočale
hodinky / hodiny сат с__ с-т --- сат 0
n--ča-e n______ n-o-a-e ------- naočale
Jeho hodinky jsou rozbité. Њ---в ----ј--п-к--ре-. Њ____ с__ ј_ п________ Њ-г-в с-т ј- п-к-а-е-. ---------------------- Његов сат је покварен. 0
nao---e n______ n-o-a-e ------- naočale
Hodiny visí na stěně. Сат-ви----а----у. С__ в___ н_ з____ С-т в-с- н- з-д-. ----------------- Сат виси на зиду. 0
On-je--ab-ravi--sv--- -a-čal-. O_ j_ z________ s____ n_______ O- j- z-b-r-v-o s-o-e n-o-a-e- ------------------------------ On je zaboravio svoje naočale.
pas п-сош п____ п-с-ш ----- пасош 0
O- je----o-a--o-s--j- nao--le. O_ j_ z________ s____ n_______ O- j- z-b-r-v-o s-o-e n-o-a-e- ------------------------------ On je zaboravio svoje naočale.
Ztratil svůj pas. Он је изгубио----ј ----ш. О_ ј_ и______ с___ п_____ О- ј- и-г-б-о с-о- п-с-ш- ------------------------- Он је изгубио свој пасош. 0
O- ----ab---vio----j- --o--l-. O_ j_ z________ s____ n_______ O- j- z-b-r-v-o s-o-e n-o-a-e- ------------------------------ On je zaboravio svoje naočale.
Kde je jeho pas? Г-е-----н---њ---в -а-ош? Г__ ј_ о___ њ____ п_____ Г-е ј- о-д- њ-г-в п-с-ш- ------------------------ Где је онда његов пасош? 0
M- gde--- -u--------? M_ g__ s_ m_ n_______ M- g-e s- m- n-o-a-e- --------------------- Ma gde su mu naočale?
ona – její (svůj / svoje) они-–-њихов / ----в- /-њ----о о__ – њ____ / њ_____ / њ_____ о-и – њ-х-в / њ-х-в- / њ-х-в- ----------------------------- они – њихов / њихова / њихово 0
M---de ---mu n-o--le? M_ g__ s_ m_ n_______ M- g-e s- m- n-o-a-e- --------------------- Ma gde su mu naočale?
Ty děti nemohou najít své rodiče. Д-ца--- м-гу-н--и--и--в- -о-и-е--. Д___ н_ м___ н___ њ_____ р________ Д-ц- н- м-г- н-ћ- њ-х-в- р-д-т-љ-. ---------------------------------- Деца не могу наћи њихове родитеље. 0
M--g---su-m---a-č-le? M_ g__ s_ m_ n_______ M- g-e s- m- n-o-a-e- --------------------- Ma gde su mu naočale?
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! А-и -т--долаз----х----р--ит-љи! А__ е__ д_____ њ_____ р________ А-и е-о д-л-з- њ-х-в- р-д-т-љ-! ------------------------------- Али ето долазе њихови родитељи! 0
s-t s__ s-t --- sat
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) В- ----ш-- Ва-- /---ше В_ – В__ / В___ / В___ В- – В-ш / В-ш- / В-ш- ---------------------- Ви – Ваш / Ваша / Ваше 0
sat s__ s-t --- sat
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Какв- је би-- Ва-е-пу--------г-----ине-Ми---? К____ ј_ б___ В___ п________ г________ М_____ К-к-о ј- б-л- В-ш- п-т-в-њ-, г-с-о-и-е М-л-р- --------------------------------------------- Какво је било Ваше путовање, господине Милер? 0
sat s__ s-t --- sat
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Гд---- В-ш----н-,-го-п--ин--М---р? Г__ ј_ В___ ж____ г________ М_____ Г-е ј- В-ш- ж-н-, г-с-о-и-е М-л-р- ---------------------------------- Где је Ваша жена, господине Милер? 0
N-eg-v---t-je-p-k-----. N_____ s__ j_ p________ N-e-o- s-t j- p-k-a-e-. ----------------------- Njegov sat je pokvaren.
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви – Ваш-----ш- ---аше В_ – В__ / В___ / В___ В- – В-ш / В-ш- / В-ш- ---------------------- Ви – Ваш / Ваша / Ваше 0
N----- ----j--p--v-r-n. N_____ s__ j_ p________ N-e-o- s-t j- p-k-a-e-. ----------------------- Njegov sat je pokvaren.
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? К-кв--ј- би-о---ше--у-о--ње,---сп--о --идт? К____ ј_ б___ В___ п________ г______ Ш_____ К-к-о ј- б-л- В-ш- п-т-в-њ-, г-с-о-о Ш-и-т- ------------------------------------------- Какво је било Ваше путовање, госпођо Шмидт? 0
Njeg---s-t-je---k----n. N_____ s__ j_ p________ N-e-o- s-t j- p-k-a-e-. ----------------------- Njegov sat je pokvaren.
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Г-е -е-Ваш -уж, ---по-о-Шмид-? Г__ ј_ В__ м___ г______ Ш_____ Г-е ј- В-ш м-ж- г-с-о-о Ш-и-т- ------------------------------ Где је Ваш муж, госпођо Шмидт? 0
Sa--------a-zi--. S__ v___ n_ z____ S-t v-s- n- z-d-. ----------------- Sat visi na zidu.

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!