Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sr нешто желети

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [седамдесет]

70 [sedamdeset]

нешто желети

nešto želeti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Же-и-е -и -у----? Ж_____ л_ п______ Ж-л-т- л- п-ш-т-? ----------------- Желите ли пушити? 0
n--to -e--ti n____ ž_____ n-š-o ž-l-t- ------------ nešto želeti
Chcete si zatančit? Ж--ит---- играт-? Ж_____ л_ и______ Ж-л-т- л- и-р-т-? ----------------- Желите ли играти? 0
n-š-o -e-eti n____ ž_____ n-š-o ž-l-t- ------------ nešto želeti
Chcete se projít? Жел-т-----шет-т-? Ж_____ л_ ш______ Ж-л-т- л- ш-т-т-? ----------------- Желите ли шетати? 0
Ž-lite -- ----ti? Ž_____ l_ p______ Ž-l-t- l- p-š-t-? ----------------- Želite li pušiti?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ја ж-лим-пуши--. Ј_ ж____ п______ Ј- ж-л-м п-ш-т-. ---------------- Ја желим пушити. 0
Ž---t--li--u----? Ž_____ l_ p______ Ž-l-t- l- p-š-t-? ----------------- Želite li pušiti?
Chceš cigaretu? Ж---- -- ци--р--у? Ж____ л_ ц________ Ж-л-ш л- ц-г-р-т-? ------------------ Желиш ли цигарету? 0
Želi-e -i--uši--? Ž_____ l_ p______ Ž-l-t- l- p-š-t-? ----------------- Želite li pušiti?
Chce připálit. О- -----ватр-. О_ ж___ в_____ О- ж-л- в-т-у- -------------- Он жели ватру. 0
Ž---te -i--gr-ti? Ž_____ l_ i______ Ž-l-t- l- i-r-t-? ----------------- Želite li igrati?
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ј---ели---е-то п-т-. Ј_ ж____ н____ п____ Ј- ж-л-м н-ш-о п-т-. -------------------- Ја желим нешто пити. 0
Ž------l- ---a-i? Ž_____ l_ i______ Ž-l-t- l- i-r-t-? ----------------- Želite li igrati?
Něco bych snědl / snědla. Ја-желим -еш-- ј-сти. Ј_ ж____ н____ ј_____ Ј- ж-л-м н-ш-о ј-с-и- --------------------- Ја желим нешто јести. 0
Že-----li -gra-i? Ž_____ l_ i______ Ž-l-t- l- i-r-t-? ----------------- Želite li igrati?
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ја--е -ел-м-мал- ---о--т-. Ј_ с_ ж____ м___ о________ Ј- с- ж-л-м м-л- о-м-р-т-. -------------------------- Ја се желим мало одморити. 0
Želite l-----ati? Ž_____ l_ š______ Ž-l-t- l- š-t-t-? ----------------- Želite li šetati?
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Ј---ас --ли- -еш-о -итат-. Ј_ В__ ж____ н____ п______ Ј- В-с ж-л-м н-ш-о п-т-т-. -------------------------- Ја Вас желим нешто питати. 0
Ž-lit- -i ---at-? Ž_____ l_ š______ Ž-l-t- l- š-t-t-? ----------------- Želite li šetati?
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Ј----с -ели- з-----т--з--ол-т-. Ј_ В__ ж____ з_ н____ з________ Ј- В-с ж-л-м з- н-ш-о з-м-л-т-. ------------------------------- Ја Вас желим за нешто замолити. 0
Želite l- --tat-? Ž_____ l_ š______ Ž-l-t- l- š-t-t-? ----------------- Želite li šetati?
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ја Ва---е-и- ---не--- поз-а--. Ј_ В__ ж____ н_ н____ п_______ Ј- В-с ж-л-м н- н-ш-о п-з-а-и- ------------------------------ Ја Вас желим на нешто позвати. 0
Ja------ p----i. J_ ž____ p______ J- ž-l-m p-š-t-. ---------------- Ja želim pušiti.
Co si přejete, prosím? Ш---ж-л-те---олим? Ш__ ж______ м_____ Ш-а ж-л-т-, м-л-м- ------------------ Шта желите, молим? 0
Ja ž--im-pušiti. J_ ž____ p______ J- ž-l-m p-š-t-. ---------------- Ja želim pušiti.
Přejete si kávu? Желите-л----ф-? Ж_____ л_ к____ Ж-л-т- л- к-ф-? --------------- Желите ли кафу? 0
Ja ž-li--puši--. J_ ž____ p______ J- ž-l-m p-š-t-. ---------------- Ja želim pušiti.
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ил- --д----ж----- -ај? И__ р_____ ж_____ ч___ И-и р-д-ј- ж-л-т- ч-ј- ---------------------- Или радије желите чај? 0
Žel-š l- -igar---? Ž____ l_ c________ Ž-l-š l- c-g-r-t-? ------------------ Želiš li cigaretu?
Chceme jet domů. М- с--желимо -о--ти ку--. М_ с_ ж_____ в_____ к____ М- с- ж-л-м- в-з-т- к-ћ-. ------------------------- Ми се желимо возити кући. 0
Ž-l----- cig-r--u? Ž____ l_ c________ Ž-l-š l- c-g-r-t-? ------------------ Želiš li cigaretu?
Chcete zavolat taxi? Ж-ли-е-----и----с-? Ж_____ л_ в_ т_____ Ж-л-т- л- в- т-к-и- ------------------- Желите ли ви такси? 0
Ž---š--- -iga-et-? Ž____ l_ c________ Ž-l-š l- c-g-r-t-? ------------------ Želiš li cigaretu?
Chtějí telefonovat. Они же-е тел--он---т-. О__ ж___ т____________ О-и ж-л- т-л-ф-н-р-т-. ---------------------- Они желе телефонирати. 0
On -eli-va-r-. O_ ž___ v_____ O- ž-l- v-t-u- -------------- On želi vatru.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + srbština (1-100) MP3 srbština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.