Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ku tiştek hêvîkirin

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70[heftê]

tiştek hêvîkirin

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Hû--d---a--n--i---- bi-i-în-n? H__ d_______ c_____ b_________ H-n d-x-a-i- c-x-r- b-k-ş-n-n- ------------------------------ Hûn dixwazin cixarê bikişînin? 0
Chcete si zatančit? H-- d---a----------i-i-? H__ d_______ d___ b_____ H-n d-x-a-i- d-n- b-k-n- ------------------------ Hûn dixwazin dans bikin? 0
Chcete se projít? Hû- d-x-a--- -iç-n-g-rê? H__ d_______ b____ g____ H-n d-x-a-i- b-ç-n g-r-? ------------------------ Hûn dixwazin biçin gerê? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ez----w-z-m-c----e-ê b-k-ş-nim. E_ d_______ c_______ b_________ E- d-x-a-i- c-x-r-y- b-k-ş-n-m- ------------------------------- Ez dixwazim cixareyê bikişînim. 0
Chceš cigaretu? Hûn c------e-î-d---azi-? H__ c_________ d________ H-n c-x-r-y-k- d-x-a-i-? ------------------------ Hûn cixareyekî dixwazin? 0
Chce připálit. Ew--gir--i--a--. E_ a___ d_______ E- a-i- d-x-a-e- ---------------- Ew agir dixwaze. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. E---ixwaz---t--t-k-------m. E_ d_______ t______ v______ E- d-x-a-i- t-ş-e-î v-x-i-. --------------------------- Ez dixwazim tiştekî vexwim. 0
Něco bych snědl / snědla. Ez----wazi------ekî-bix-im. E_ d_______ t______ b______ E- d-x-a-i- t-ş-e-î b-x-i-. --------------------------- Ez dixwazim tiştekî bixwim. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Ez ---w-z-m-pi---------a x-e v-d-m. E_ d_______ p_____ b____ x__ v_____ E- d-x-a-i- p-ç-k- b-h-a x-e v-d-m- ----------------------------------- Ez dixwazim piçekê bêhna xwe vedim. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. E- -i---zim te--ekî -i-w- -i-ir-i-. E_ d_______ t______ j_ w_ b________ E- d-x-a-i- t-ş-e-î j- w- b-p-r-i-. ----------------------------------- Ez dixwazim teştekî ji we bipirsim. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. E- --xwa-im tişt--- ji -----ka--i---. E_ d_______ t______ j_ w_ t___ b_____ E- d-x-a-i- t-ş-e-î j- w- t-k- b-k-m- ------------------------------------- Ez dixwazim tiştekî ji we tika bikim. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. E- d-x---i- we ----î--m -işt--î. E_ d_______ w_ v_______ t_______ E- d-x-a-i- w- v-x-î-i- t-ş-e-î- -------------------------------- Ez dixwazim we vexwînim tiştekî. 0
Co si přejete, prosím? H-n çi--ix--z-n -- k-r----xwe r-? H__ ç_ d_______ j_ k_____ x__ r__ H-n ç- d-x-a-i- j- k-r-m- x-e r-? --------------------------------- Hûn çi dixwazin ji kerema xwe re? 0
Přejete si kávu? H---qehwey-kê --x--zin? H__ q________ d________ H-n q-h-e-e-ê d-x-a-i-? ----------------------- Hûn qehweyekê dixwazin? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? An-çay-----i-d--i---i-? A_ ç_____ h____________ A- ç-y-k- h-l-i-i-ê-i-? ----------------------- An çayekê hildibijêrin? 0
Chceme jet domů. E--d--w---n -içi-e-mal-. E_ d_______ b_____ m____ E- d-x-a-i- b-ç-n- m-l-. ------------------------ Em dixwazin biçine malê. 0
Chcete zavolat taxi? Hû- t-x-iy---ix-a---? H__ t______ d________ H-n t-x-i-ê d-x-a-i-? --------------------- Hûn texsiyê dixwazin? 0
Chtějí telefonovat. Hun di-wa--n t---fo-- bi--n. H__ d_______ t_______ b_____ H-n d-x-a-i- t-l-f-n- b-k-n- ---------------------------- Hun dixwazin telefonê bikin. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 kurdština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.