Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ca agradar alguna cosa

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [setanta]

agradar alguna cosa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Que l---gr--ari--f-m---a ---t-? Q__ l_ a________ f____ a v_____ Q-e l- a-r-d-r-a f-m-r a v-s-è- ------------------------------- Que li agradaria fumar a vostè? 0
Chcete si zatančit? Qu- l---grad---a-ba-l---a -o-t-? Q__ l_ a________ b_____ a v_____ Q-e l- a-r-d-r-a b-l-a- a v-s-è- -------------------------------- Que li agradaria ballar a vostè? 0
Chcete se projít? Qu--li --------a-pa--e-a- --v-s--? Q__ l_ a________ p_______ a v_____ Q-e l- a-r-d-r-a p-s-e-a- a v-s-è- ---------------------------------- Que li agradaria passejar a vostè? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. M’--ra---ia-fuma-. M__________ f_____ M-a-r-d-r-a f-m-r- ------------------ M’agradaria fumar. 0
Chceš cigaretu? Vol--ies -n cigar---? V_______ u_ c________ V-l-r-e- u- c-g-r-e-? --------------------- Voldries un cigarret? 0
Chce připálit. (-l-- vo-dr-- f-c. (____ v______ f___ (-l-) v-l-r-a f-c- ------------------ (Ell) voldria foc. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. M’agr---r-a-be-r- a---n- c---. M__________ b____ a_____ c____ M-a-r-d-r-a b-u-e a-g-n- c-s-. ------------------------------ M’agradaria beure alguna cosa. 0
Něco bych snědl / snědla. M-a--a-aria---nja--alguna -osa. M__________ m_____ a_____ c____ M-a-r-d-r-a m-n-a- a-g-n- c-s-. ------------------------------- M’agradaria menjar alguna cosa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. M’a-----r-a ------sar --a --ca. M__________ d________ u__ m____ M-a-r-d-r-a d-s-a-s-r u-a m-c-. ------------------------------- M’agradaria descansar una mica. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. M’agrad--ia -regu--a--l----a --sa. M__________ p___________ u__ c____ M-a-r-d-r-a p-e-u-t-r-l- u-a c-s-. ---------------------------------- M’agradaria preguntar-li una cosa. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. M’a----ar-----ma-ar----una-cos-. M__________ d_________ u__ c____ M-a-r-d-r-a d-m-n-r-l- u-a c-s-. -------------------------------- M’agradaria demanar-li una cosa. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. M-ag---a------n--dar--i a u-- c-sa. M__________ c__________ a u__ c____ M-a-r-d-r-a c-n-i-a---i a u-a c-s-. ----------------------------------- M’agradaria convidar-li a una cosa. 0
Co si přejete, prosím? Qu---- -gra-a--a-pr-n--e- -i--- --au? Q__ l_ a________ p_______ s_ u_ p____ Q-è l- a-r-d-r-a p-e-d-e- s- u- p-a-? ------------------------------------- Què li agradaria prendre, si us plau? 0
Přejete si kávu? V-ld-i---n-c---? V______ u_ c____ V-l-r-a u- c-f-? ---------------- Voldria un cafè? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? O-p-ef-ri--- u--t-? O p_________ u_ t__ O p-e-e-i-i- u- t-? ------------------- O preferiria un te? 0
Chceme jet domů. En---g-ad-r-a---a- a-cas-. E__ a________ a___ a c____ E-s a-r-d-r-a a-a- a c-s-. -------------------------- Ens agradaria anar a casa. 0
Chcete zavolat taxi? V-le--un -a-i? V____ u_ t____ V-l-u u- t-x-? -------------- Voleu un taxi? 0
Chtějí telefonovat. Vo-d---n tr---- -er-telèfon. V_______ t_____ p__ t_______ V-l-r-e- t-u-a- p-r t-l-f-n- ---------------------------- Voldrien trucar per telèfon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + katalánština (1-100) MP3 katalánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.