Konverzační příručka

cs muset něco   »   ca haver de fer alguna cosa

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [setanta-dos]

haver de fer alguna cosa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština katalánština Poslouchat Více
muset h---r -e h____ d_ h-v-r d- -------- haver de 0
Musím poslat dopis. Ha---d’e--i---u-a---rt-. H___ d_______ u__ c_____ H-i- d-e-v-a- u-a c-r-a- ------------------------ Haig d’enviar una carta. 0
Musím zaplatit za hotel. H-ig -e-pa----l-h-te-. H___ d_ p____ l_______ H-i- d- p-g-r l-h-t-l- ---------------------- Haig de pagar l’hotel. 0
Musíš brzy vstávat. T’--s--e-lle-a--d-----. T____ d_ l_____ d______ T-h-s d- l-e-a- d-h-r-. ----------------------- T’has de llevar d’hora. 0
Musíš hodně pracovat. H-s ---treb-ll-----l-. H__ d_ t________ m____ H-s d- t-e-a-l-r m-l-. ---------------------- Has de treballar molt. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. H----’a-rib-- - -e-ps. H__ d________ a t_____ H-s d-a-r-b-r a t-m-s- ---------------------- Has d’arribar a temps. 0
Musí natankovat. (-ll) h---- p-sar be-z--a. (____ h_ d_ p____ b_______ (-l-) h- d- p-s-r b-n-i-a- -------------------------- (Ell) ha de posar benzina. 0
Musí opravit auto. (---) ----- -epar---e- c-t--. (____ h_ d_ r______ e_ c_____ (-l-) h- d- r-p-r-r e- c-t-e- ----------------------------- (Ell) ha de reparar el cotxe. 0
Musí umýt auto. (-ll- -a--- re-ta--el -o--e. (____ h_ d_ r_____ e_ c_____ (-l-) h- d- r-n-a- e- c-t-e- ---------------------------- (Ell) ha de rentar el cotxe. 0
Musí jít nakoupit. (E--a)--------e--c--p-es. (_____ h_ d_ f__ c_______ (-l-a- h- d- f-r c-m-r-s- ------------------------- (Ella) ha de fer compres. 0
Musí uklidit byt. (--la)----de---t---r-l’a--rt-m---. (_____ h_ d_ n______ l____________ (-l-a- h- d- n-t-j-r l-a-a-t-m-n-. ---------------------------------- (Ella) ha de netejar l’apartament. 0
Musí vyprat prádlo. (-lla- ha -- re--a- -a----a. (_____ h_ d_ r_____ l_ r____ (-l-a- h- d- r-n-a- l- r-b-. ---------------------------- (Ella) ha de rentar la roba. 0
Musíme okamžitě do školy. H-m -’a--r de segu--- - l’e-col-. H__ d_____ d_ s______ a l________ H-m d-a-a- d- s-g-i-a a l-e-c-l-. --------------------------------- Hem d’anar de seguida a l’escola. 0
Musíme okamžitě do práce. Hem--’an-r--e-se-ui-----treb-l-a-. H__ d_____ d_ s______ a t_________ H-m d-a-a- d- s-g-i-a a t-e-a-l-r- ---------------------------------- Hem d’anar de seguida a treballar. 0
Musíme okamžitě k lékaři. H-m----nar-d- s-gui---a- ---ge. H__ d_____ d_ s______ a_ m_____ H-m d-a-a- d- s-g-i-a a- m-t-e- ------------------------------- Hem d’anar de seguida al metge. 0
Musíte počkat na autobus. Heu-d-es-er-r l’-u-obús. H__ d________ l_________ H-u d-e-p-r-r l-a-t-b-s- ------------------------ Heu d’esperar l’autobús. 0
Musíte počkat na vlak. H-- d--s-er-r -- ---n. H__ d________ e_ t____ H-u d-e-p-r-r e- t-e-. ---------------------- Heu d’esperar el tren. 0
Musíte počkat na taxi. H-u-d’e-p-rar----ta-i. H__ d________ e_ t____ H-u d-e-p-r-r e- t-x-. ---------------------- Heu d’esperar el taxi. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + katalánština (1-100) MP3 katalánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…