Konverzační příručka

cs muset něco   »   eo devi fari ion

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [sepdek du]

devi fari ion

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
muset devi d___ d-v- ---- devi 0
Musím poslat dopis. M- d--as--endi--a-lete--n. M_ d____ s____ l_ l_______ M- d-v-s s-n-i l- l-t-r-n- -------------------------- Mi devas sendi la leteron. 0
Musím zaplatit za hotel. Mi-de--- -agi--a -o-elo-. M_ d____ p___ l_ h_______ M- d-v-s p-g- l- h-t-l-n- ------------------------- Mi devas pagi la hotelon. 0
Musíš brzy vstávat. V- d-v-s-fr-e-e---ti--. V_ d____ f___ e________ V- d-v-s f-u- e-l-t-ĝ-. ----------------------- Vi devas frue ellitiĝi. 0
Musíš hodně pracovat. Vi-dev-s-m-lte ---o--. V_ d____ m____ l______ V- d-v-s m-l-e l-b-r-. ---------------------- Vi devas multe labori. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. V---ev-s -----a-u--t-. V_ d____ e___ a_______ V- d-v-s e-t- a-u-a-a- ---------------------- Vi devas esti akurata. 0
Musí natankovat. Li-de----p-e-i-i la -----nu--n. L_ d____ p______ l_ b__________ L- d-v-s p-e-i-i l- b-n-i-u-o-. ------------------------------- Li devas plenigi la benzinujon. 0
Musí opravit auto. L---e--s r--a-- -a --ton. L_ d____ r_____ l_ a_____ L- d-v-s r-p-r- l- a-t-n- ------------------------- Li devas ripari la aŭton. 0
Musí umýt auto. L- de----l-v--la-a--on. L_ d____ l___ l_ a_____ L- d-v-s l-v- l- a-t-n- ----------------------- Li devas lavi la aŭton. 0
Musí jít nakoupit. Ŝ--d-va- aĉe---i. Ŝ_ d____ a_______ Ŝ- d-v-s a-e-u-i- ----------------- Ŝi devas aĉetumi. 0
Musí uklidit byt. Ŝi -e-as---rig--i la --ĝ-j-n. Ŝ_ d____ p_______ l_ l_______ Ŝ- d-v-s p-r-g-d- l- l-ĝ-j-n- ----------------------------- Ŝi devas purigadi la loĝejon. 0
Musí vyprat prádlo. Ŝ---ev-----vi -a -a-o-aĵon. Ŝ_ d____ l___ l_ l_________ Ŝ- d-v-s l-v- l- l-v-t-ĵ-n- --------------------------- Ŝi devas lavi la lavotaĵon. 0
Musíme okamžitě do školy. N- -e-as-tu- iri al -- --r-ej-. N_ d____ t__ i__ a_ l_ l_______ N- d-v-s t-j i-i a- l- l-r-e-o- ------------------------------- Ni devas tuj iri al la lernejo. 0
Musíme okamžitě do práce. N--de----t----ri -l--a l--o-ej-. N_ d____ t__ i__ a_ l_ l________ N- d-v-s t-j i-i a- l- l-b-r-j-. -------------------------------- Ni devas tuj iri al la laborejo. 0
Musíme okamžitě k lékaři. N--dev-s tuj --- -l--- -ok----. N_ d____ t__ i__ a_ l_ d_______ N- d-v-s t-j i-i a- l- d-k-o-o- ------------------------------- Ni devas tuj iri al la doktoro. 0
Musíte počkat na autobus. V---ev----te--- l--b-s-n. V_ d____ a_____ l_ b_____ V- d-v-s a-e-d- l- b-s-n- ------------------------- Vi devas atendi la buson. 0
Musíte počkat na vlak. V- --va- at-n---------jnon. V_ d____ a_____ l_ t_______ V- d-v-s a-e-d- l- t-a-n-n- --------------------------- Vi devas atendi la trajnon. 0
Musíte počkat na taxi. V---eva--at-nd-----t-ks-o-. V_ d____ a_____ l_ t_______ V- d-v-s a-e-d- l- t-k-i-n- --------------------------- Vi devas atendi la taksion. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…