Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   eo En la restoracio 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tridek]

En la restoracio 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. U-u -o---kon,--i-pet-s. U__ p________ m_ p_____ U-u p-m-u-o-, m- p-t-s- ----------------------- Unu pomsukon, mi petas. 0
Limonádu, prosím. Un--li-o-----,-m- -e-as. U__ l_________ m_ p_____ U-u l-m-n-d-n- m- p-t-s- ------------------------ Unu limonadon, mi petas. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. U-u-to-at-ukon, -i -e--s. U__ t__________ m_ p_____ U-u t-m-t-u-o-, m- p-t-s- ------------------------- Unu tomatsukon, mi petas. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Mi -a-u---n- -lason-d--r-ĝ- v-no. M_ ŝ____ u__ g_____ d_ r___ v____ M- ŝ-t-s u-u g-a-o- d- r-ĝ- v-n-. --------------------------------- Mi ŝatus unu glason da ruĝa vino. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Mi ŝ-tu------g--s---da--l--ka--i-o. M_ ŝ____ u__ g_____ d_ b_____ v____ M- ŝ-t-s u-u g-a-o- d- b-a-k- v-n-. ----------------------------------- Mi ŝatus unu glason da blanka vino. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. M--ŝat-s --u-bo--lon-d--ĉamp-n-. M_ ŝ____ u__ b______ d_ ĉ_______ M- ŝ-t-s u-u b-t-l-n d- ĉ-m-a-o- -------------------------------- Mi ŝatus unu botelon da ĉampano. 0
Máš rád ryby? Ĉu--i----as----on? Ĉ_ v_ ŝ____ f_____ Ĉ- v- ŝ-t-s f-ŝ-n- ------------------ Ĉu vi ŝatas fiŝon? 0
Máš rád hovězí maso? Ĉ- -- ----s -o-aĵo-? Ĉ_ v_ ŝ____ b_______ Ĉ- v- ŝ-t-s b-v-ĵ-n- -------------------- Ĉu vi ŝatas bovaĵon? 0
Máš rád vepřové maso? Ĉu -i ŝa--s po---ĵo-? Ĉ_ v_ ŝ____ p________ Ĉ- v- ŝ-t-s p-r-a-o-? --------------------- Ĉu vi ŝatas porkaĵon? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Mi-ŝ-t---io--s-nvia-d-n. M_ ŝ____ i__ s__________ M- ŝ-t-s i-n s-n-i-n-a-. ------------------------ Mi ŝatus ion senviandan. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. M--ŝat-s-l-g---la-on. M_ ŝ____ l___________ M- ŝ-t-s l-g-m-l-d-n- --------------------- Mi ŝatus legompladon. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. M- -a-----on ---onged-ŭ-a--an. M_ ŝ____ i__ n________________ M- ŝ-t-s i-n n-l-n-e-a-r-n-a-. ------------------------------ Mi ŝatus ion nelongedaŭrantan. 0
Chcete to s rýží? Ĉu -- -at-s -i-n kun --zo? Ĉ_ v_ ŝ____ t___ k__ r____ Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n r-z-? -------------------------- Ĉu vi ŝatus tion kun rizo? 0
Chcete to s těstovinama? Ĉ--v---at-s--i---k-n------oj? Ĉ_ v_ ŝ____ t___ k__ n_______ Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n n-d-l-j- ----------------------------- Ĉu vi ŝatus tion kun nudeloj? 0
Chcete to s bramborami? Ĉu-----a-us----n k-n t-r--moj? Ĉ_ v_ ŝ____ t___ k__ t________ Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n t-r-o-o-? ------------------------------ Ĉu vi ŝatus tion kun terpomoj? 0
To mi nechutná. Ti- -e--o--u---s-p-- -i. T__ n_ b________ p__ m__ T-o n- b-n-u-t-s p-r m-. ------------------------ Tio ne bongustas por mi. 0
To jídlo je studené. L- ----o --tas m----rma. L_ m____ e____ m________ L- m-n-o e-t-s m-l-a-m-. ------------------------ La manĝo estas malvarma. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. T-----i-n---en---. T___ m_ n_ m______ T-o- m- n- m-n-i-. ------------------ Tion mi ne mendis. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + esperanto (1-100) MP3 esperanto (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!