Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   ro La restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [treizeci]

La restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Un s-c--- m-r-, v- -og. U_ s__ d_ m____ v_ r___ U- s-c d- m-r-, v- r-g- ----------------------- Un suc de mere, vă rog. 0
Limonádu, prosím. O ----n--ă, v- rog. O l________ v_ r___ O l-m-n-d-, v- r-g- ------------------- O limonadă, vă rog. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Un s---de -o--i, -ă-r-g. U_ s__ d_ r_____ v_ r___ U- s-c d- r-ş-i- v- r-g- ------------------------ Un suc de roşii, vă rog. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. A-----i -- ---ar-cu--------u. A_ d___ u_ p____ c_ v__ r____ A- d-r- u- p-h-r c- v-n r-ş-. ----------------------------- Aş dori un pahar cu vin roşu. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. A--d--i -n-pa-ar-cu v----l-. A_ d___ u_ p____ c_ v__ a___ A- d-r- u- p-h-r c- v-n a-b- ---------------------------- Aş dori un pahar cu vin alb. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Aş-d----o ---clă-de-şam-a-ie. A_ d___ o s_____ d_ ş________ A- d-r- o s-i-l- d- ş-m-a-i-. ----------------------------- Aş dori o sticlă de şampanie. 0
Máš rád ryby? Î-- pl--e -eşt---? Î__ p____ p_______ Î-i p-a-e p-ş-e-e- ------------------ Îţi place peştele? 0
Máš rád hovězí maso? Îţi pl--e ---ne- de-vită? Î__ p____ c_____ d_ v____ Î-i p-a-e c-r-e- d- v-t-? ------------------------- Îţi place carnea de vită? 0
Máš rád vepřové maso? Îţ--p--c---ar-e--d- po-c? Î__ p____ c_____ d_ p____ Î-i p-a-e c-r-e- d- p-r-? ------------------------- Îţi place carnea de porc? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Aş ---i ceva --r--ca---. A_ d___ c___ f___ c_____ A- d-r- c-v- f-r- c-r-e- ------------------------ Aş dori ceva fără carne. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Aş----- u- -la-o------e----. A_ d___ u_ p_____ d_ l______ A- d-r- u- p-a-o- d- l-g-m-. ---------------------------- Aş dori un platou de legume. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. A- -or--ceva c- nu du-ea-- --lt. A_ d___ c___ c_ n_ d______ m____ A- d-r- c-v- c- n- d-r-a-ă m-l-. -------------------------------- Aş dori ceva ce nu durează mult. 0
Chcete to s rýží? D-riţi------ez? D_____ c_ o____ D-r-ţ- c- o-e-? --------------- Doriţi cu orez? 0
Chcete to s těstovinama? D--iţi ---p--t-? D_____ c_ p_____ D-r-ţ- c- p-s-e- ---------------- Doriţi cu paste? 0
Chcete to s bramborami? D-r--- -- ca-t---? D_____ c_ c_______ D-r-ţ- c- c-r-o-i- ------------------ Doriţi cu cartofi? 0
To mi nechutná. A--a----m- pl---. A___ n____ p_____ A-t- n---i p-a-e- ----------------- Asta nu-mi place. 0
To jídlo je studené. Mâ-c-r----ste r-c-. M_______ e___ r____ M-n-a-e- e-t- r-c-. ------------------- Mâncarea este rece. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. N---s-a -m c-m---at. N_ a___ a_ c________ N- a-t- a- c-m-n-a-. -------------------- Nu asta am comandat. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + rumunština (1-100) MP3 rumunština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!