Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   et Restoranis 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [kolmkümmend]

Restoranis 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Üks--u---ahl---al-n. Ü__ õ________ p_____ Ü-s õ-n-m-h-, p-l-n- -------------------- Üks õunamahl, palun. 0
Limonádu, prosím. Ü-s -im-n---- -al-n. Ü__ l________ p_____ Ü-s l-m-n-a-, p-l-n- -------------------- Üks limonaad, palun. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. Üks -om-t-mahl, p-l-n. Ü__ t__________ p_____ Ü-s t-m-t-m-h-, p-l-n- ---------------------- Üks tomatimahl, palun. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. Ma--õt-ks----le-di ----si pun---------. M_ v_____ m_______ k_____ p_____ v_____ M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- p-n-s- v-i-i- --------------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi punast veini. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Ma-v-taks ----e--i kl-asi -------v-in-. M_ v_____ m_______ k_____ v_____ v_____ M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- v-l-e- v-i-i- --------------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi valget veini. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ma võtaks mee-e--i -laa----ampust. M_ v_____ m_______ k_____ š_______ M- v-t-k- m-e-e-d- k-a-s- š-m-u-t- ---------------------------------- Ma võtaks meeleldi klaasi šampust. 0
Máš rád ryby? M-eld-- s-l---kal-? M______ s____ k____ M-e-d-b s-l-e k-l-? ------------------- Meeldib sulle kala? 0
Máš rád hovězí maso? M-e---b--u--e-loom-li-a? M______ s____ l_________ M-e-d-b s-l-e l-o-a-i-a- ------------------------ Meeldib sulle loomaliha? 0
Máš rád vepřové maso? M-el-i- --lle se---ha? M______ s____ s_______ M-e-d-b s-l-e s-a-i-a- ---------------------- Meeldib sulle sealiha? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. M- --o-----n mid--- il---li-ata. M_ s________ m_____ i___ l______ M- s-o-i-s-n m-d-g- i-m- l-h-t-. -------------------------------- Ma sooviksin midagi ilma lihata. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Ma---o-----n---------j--a-i---. M_ s________ k_________________ M- s-o-i-s-n k-ö-i-i-j-v-l-k-t- ------------------------------- Ma sooviksin köögiviljavalikut. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Ma -o---k--n-m-da--, m--leg-----lä-- ka-a --ga. M_ s________ m______ m______ e_ l___ k___ a____ M- s-o-i-s-n m-d-g-, m-l-e-a e- l-h- k-u- a-g-. ----------------------------------------------- Ma sooviksin midagi, millega ei lähe kaua aega. 0
Chcete to s rýží? So--i----e s-d---iis-ga? S______ t_ s___ r_______ S-o-i-e t- s-d- r-i-i-a- ------------------------ Soovite te seda riisiga? 0
Chcete to s těstovinama? So--ite -----da-n-ud--tega? S______ t_ s___ n__________ S-o-i-e t- s-d- n-u-l-t-g-? --------------------------- Soovite te seda nuudlitega? 0
Chcete to s bramborami? Soovite--e---da kartul--ega? S______ t_ s___ k___________ S-o-i-e t- s-d- k-r-u-i-e-a- ---------------------------- Soovite te seda kartulitega? 0
To mi nechutná. Se--e- m------m--l-. S__ e_ m_____ m_____ S-e e- m-i-s- m-l-e- -------------------- See ei maitse mulle. 0
To jídlo je studené. T--t-o---ül-. T___ o_ k____ T-i- o- k-l-. ------------- Toit on külm. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. Ma ei--e---nu-----a. M_ e_ t_______ s____ M- e- t-l-i-u- s-d-. -------------------- Ma ei tellinud seda. 0

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!