Konverzační příručka

cs Ve městě   »   et Linnas

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [kakskümmend viis]

Linnas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. M- s-o---- r---ija-m--m----. M_ s______ r_________ m_____ M- s-o-i-s r-n-i-a-m- m-n-a- ---------------------------- Ma sooviks rongijaama minna. 0
Chci (jet) na letiště. M- --------lenn----m----n--. M_ s______ l_________ m_____ M- s-o-i-s l-n-u-a-m- m-n-a- ---------------------------- Ma sooviks lennujaama minna. 0
Chci (jet) do centra. M- ------s ---klin-a -i-n-. M_ s______ k________ m_____ M- s-o-i-s k-s-l-n-a m-n-a- --------------------------- Ma sooviks kesklinna minna. 0
Jak se dostanu na nádraží? K-i--s -----ma --n-----m-? K_____ s___ m_ r__________ K-i-a- s-a- m- r-n-i-a-m-? -------------------------- Kuidas saan ma rongijaama? 0
Jak se dostanu na letiště? K----s --a- -a---nn-jaam-? K_____ s___ m_ l__________ K-i-a- s-a- m- l-n-u-a-m-? -------------------------- Kuidas saan ma lennujaama? 0
Jak se dostanu do centra? K---a- ---- m- kes---n--? K_____ s___ m_ k_________ K-i-a- s-a- m- k-s-l-n-a- ------------------------- Kuidas saan ma kesklinna? 0
Potřebuji taxi. Mu- -- t-ks-- -a-a. M__ o_ t_____ v____ M-l o- t-k-o- v-j-. ------------------- Mul on taksot vaja. 0
Potřebuji plán města. M-- on-l-nna-a-rt- vaj-. M__ o_ l__________ v____ M-l o- l-n-a-a-r-i v-j-. ------------------------ Mul on linnakaarti vaja. 0
Potřebuji hotel. M----n hotel-i -aja. M__ o_ h______ v____ M-l o- h-t-l-i v-j-. -------------------- Mul on hotelli vaja. 0
Chci si pronajmout auto. Ma-s-oviks-a--ot r-n-i--. M_ s______ a____ r_______ M- s-o-i-s a-t-t r-n-i-a- ------------------------- Ma sooviks autot rentida. 0
Tady je moje kreditní karta. Si-- on-mu-k-ed---kaa-t. S___ o_ m_ k____________ S-i- o- m- k-e-i-t-a-r-. ------------------------ Siin on mu krediitkaart. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Siin--n m--juhilub-. S___ o_ m_ j________ S-i- o- m- j-h-l-b-. -------------------- Siin on mu juhiluba. 0
Co je v tomto městě k vidění? Mis -n -inn-s-v-a--t-? M__ o_ l_____ v_______ M-s o- l-n-a- v-a-a-a- ---------------------- Mis on linnas vaadata? 0
Běžte do starého města. Mi-g----n----n-. M____ v_________ M-n-e v-n-l-n-a- ---------------- Minge vanalinna. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Tehk----n--s-ri-g-õi-. T____ l_____ r________ T-h-e l-n-a- r-n-s-i-. ---------------------- Tehke linnas ringsõit. 0
Běžte do přístavu. Mi-g- -ada--sse. M____ s_________ M-n-e s-d-m-s-e- ---------------- Minge sadamasse. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. Tehk--s-----r-n----t. T____ s______________ T-h-e s-d-m-r-n-s-i-. --------------------- Tehke sadamaringsõit. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Mil-i--i- vaa--mi--äär-u-i on -----v-el? M________ v_______________ o_ s___ v____ M-l-i-e-d v-a-a-i-v-ä-s-s- o- s-i- v-e-? ---------------------------------------- Milliseid vaatamisväärsusi on siin veel? 0

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!