Konverzační příručka

cs Ve městě   »   hr U gradu

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [dvadeset i pet]

U gradu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Ht---/ h-jel- --- ---ž--je--i-k- -o-od--r. H___ / h_____ b__ n_ ž__________ k________ H-i- / h-j-l- b-h n- ž-l-e-n-č-i k-l-d-o-. ------------------------------------------ Htio / htjela bih na željeznički kolodvor. 0
Chci (jet) na letiště. H--o------ela --h -a -e-o--om. H___ / h_____ b__ n_ a________ H-i- / h-j-l- b-h n- a-r-d-o-. ------------------------------ Htio / htjela bih na aerodrom. 0
Chci (jet) do centra. H-i- /-h-jela b-------ntar g-ad-. H___ / h_____ b__ u c_____ g_____ H-i- / h-j-l- b-h u c-n-a- g-a-a- --------------------------------- Htio / htjela bih u centar grada. 0
Jak se dostanu na nádraží? K-ko d- -ođ-m do--elj-zn-čk---ko-od-o--? K___ d_ d____ d_ ž___________ k_________ K-k- d- d-đ-m d- ž-l-e-n-č-o- k-l-d-o-a- ---------------------------------------- Kako da dođem do željezničkog kolodvora? 0
Jak se dostanu na letiště? K-k- -a dođ-m--o -e---rom-? K___ d_ d____ d_ a_________ K-k- d- d-đ-m d- a-r-d-o-a- --------------------------- Kako da dođem do aerodroma? 0
Jak se dostanu do centra? Ka---d- d--em--- c-ntra --ad-? K___ d_ d____ d_ c_____ g_____ K-k- d- d-đ-m d- c-n-r- g-a-a- ------------------------------ Kako da dođem do centra grada? 0
Potřebuji taxi. Tr--a- ta-si. T_____ t_____ T-e-a- t-k-i- ------------- Trebam taksi. 0
Potřebuji plán města. T--ba- p-an--r---. T_____ p___ g_____ T-e-a- p-a- g-a-a- ------------------ Trebam plan grada. 0
Potřebuji hotel. Tr-b-- ho-el. T_____ h_____ T-e-a- h-t-l- ------------- Trebam hotel. 0
Chci si pronajmout auto. H----/-h--e-a--i- iznaj--ti ----. H___ / h_____ b__ i________ a____ H-i- / h-j-l- b-h i-n-j-i-i a-t-. --------------------------------- Htio / htjela bih iznajmiti auto. 0
Tady je moje kreditní karta. O---e--e--oj- ---d---- ka--i--. O____ j_ m___ k_______ k_______ O-d-e j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ------------------------------- Ovdje je moja kreditna kartica. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Ov-je-je----- --za--- do-vo-a. O____ j_ m___ v______ d_______ O-d-e j- m-j- v-z-č-a d-z-o-a- ------------------------------ Ovdje je moja vozačka dozvola. 0
Co je v tomto městě k vidění? Što --a-vi---ti ----ad-? Š__ i__ v______ u g_____ Š-o i-a v-d-e-i u g-a-u- ------------------------ Što ima vidjeti u gradu? 0
Běžte do starého města. Idi-e-u-s-a----ra-. I____ u s____ g____ I-i-e u s-a-i g-a-. ------------------- Idite u stari grad. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Napr-v-te -------k -ra-a. N________ o_______ g_____ N-p-a-i-e o-i-a-a- g-a-a- ------------------------- Napravite obilazak grada. 0
Běžte do přístavu. Idit- -o ---e. I____ d_ l____ I-i-e d- l-k-. -------------- Idite do luke. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. N--ravit- ----a------k-. N________ o_______ l____ N-p-a-i-e o-i-a-a- l-k-. ------------------------ Napravite obilazak luke. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Koje --š-z---enito-t- pos---e? K___ j__ z___________ p_______ K-j- j-š z-a-e-i-o-t- p-s-o-e- ------------------------------ Koje još znamenitosti postoje? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + chorvatština (1-100) MP3 chorvatština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!