Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   hr U restoranu 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [trideset]

U restoranu 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. So- ---jab--e, m----. S__ o_ j______ m_____ S-k o- j-b-k-, m-l-m- --------------------- Sok od jabuke, molim. 0
Limonádu, prosím. Lim-n---, --l--. L________ m_____ L-m-n-d-, m-l-m- ---------------- Limunadu, molim. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. S-k-o- -----c-- m-l-m. S__ o_ r_______ m_____ S-k o- r-j-i-e- m-l-m- ---------------------- Sok od rajčice, molim. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. J- bih--ad- č------no---i--. J_ b__ r___ č___ c____ v____ J- b-h r-d- č-š- c-n-g v-n-. ---------------------------- Ja bih rado čašu crnog vina. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Ja --- -ad---a-u-b-j--o---in-. J_ b__ r___ č___ b______ v____ J- b-h r-d- č-š- b-j-l-g v-n-. ------------------------------ Ja bih rado čašu bijelog vina. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Ja--------o bo-u-------ca. J_ b__ r___ b___ p________ J- b-h r-d- b-c- p-e-u-c-. -------------------------- Ja bih rado bocu pjenušca. 0
Máš rád ryby? Vo--š li--ib-? V____ l_ r____ V-l-š l- r-b-? -------------- Voliš li ribu? 0
Máš rád hovězí maso? Vo-iš--i g-v-d-n-? V____ l_ g________ V-l-š l- g-v-d-n-? ------------------ Voliš li govedinu? 0
Máš rád vepřové maso? Vol-- -i--vi--e-i--? V____ l_ s__________ V-l-š l- s-i-j-t-n-? -------------------- Voliš li svinjetinu? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. Ht-- /--t---a b-h ---t----- mesa. H___ / h_____ b__ n____ b__ m____ H-i- / h-j-l- b-h n-š-o b-z m-s-. --------------------------------- Htio / htjela bih nešto bez mesa. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Ht-- - -t-e---bi---la-- s--p-vrće-. H___ / h_____ b__ p____ s_ p_______ H-i- / h-j-l- b-h p-a-u s- p-v-ć-m- ----------------------------------- Htio / htjela bih platu sa povrćem. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. Ht---- -tj-l----h--eš-o št---- tr--e--ug-. H___ / h_____ b__ n____ š__ n_ t____ d____ H-i- / h-j-l- b-h n-š-o š-o n- t-a-e d-g-. ------------------------------------------ Htio / htjela bih nešto što ne traje dugo. 0
Chcete to s rýží? Ž-l-te li-t- s -i-om? Ž_____ l_ t_ s r_____ Ž-l-t- l- t- s r-ž-m- --------------------- Želite li to s rižom? 0
Chcete to s těstovinama? Ž--i----- to s----s--ni-o-? Ž_____ l_ t_ s t___________ Ž-l-t- l- t- s t-e-t-n-n-m- --------------------------- Želite li to s tjesteninom? 0
Chcete to s bramborami? Ž--i-e-li ---s--r--p--om? Ž_____ l_ t_ s k_________ Ž-l-t- l- t- s k-u-p-r-m- ------------------------- Želite li to s krumpirom? 0
To mi nechutná. To mi--i-e u--s-o. T_ m_ n___ u______ T- m- n-j- u-u-n-. ------------------ To mi nije ukusno. 0
To jídlo je studené. Jel- ---h-a---. J___ j_ h______ J-l- j- h-a-n-. --------------- Jelo je hladno. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. T--j- ni--m -a--či- -----učila. T_ j_ n____ n______ / n________ T- j- n-s-m n-r-č-o / n-r-č-l-. ------------------------------- To ja nisam naručio / naručila. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + chorvatština (1-100) MP3 chorvatština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!