Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   hr Pridjevi 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [sedamdeset i devet]

Pridjevi 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. Im-m --av- h--j----n- s-b-. I___ p____ h______ n_ s____ I-a- p-a-u h-l-i-u n- s-b-. --------------------------- Imam plavu haljinu na sebi. 0
Mám na sobě červené šaty. I-am-cr-e------ji-u ----ebi. I___ c_____ h______ n_ s____ I-a- c-v-n- h-l-i-u n- s-b-. ---------------------------- Imam crvenu haljinu na sebi. 0
Mám na sobě zelené šaty. I--m-z--e-- -a---n- na-seb-. I___ z_____ h______ n_ s____ I-a- z-l-n- h-l-i-u n- s-b-. ---------------------------- Imam zelenu haljinu na sebi. 0
Koupím černou tašku. K-pu--- cr---tor-u. K______ c___ t_____ K-p-j-m c-n- t-r-u- ------------------- Kupujem crnu torbu. 0
Koupím hnědou tašku. Kup---m--m--- t--bu. K______ s____ t_____ K-p-j-m s-e-u t-r-u- -------------------- Kupujem smeđu torbu. 0
Koupím bílou tašku. Kup-j----i--lu----bu. K______ b_____ t_____ K-p-j-m b-j-l- t-r-u- --------------------- Kupujem bijelu torbu. 0
Potřebuji nové auto. Tr-------v a-t-. T_____ n__ a____ T-e-a- n-v a-t-. ---------------- Trebam nov auto. 0
Potřebuji rychlé auto. Tr--am --z au-o. T_____ b__ a____ T-e-a- b-z a-t-. ---------------- Trebam brz auto. 0
Potřebuji pohodlné auto. Treba---d-ba--a-t-. T_____ u_____ a____ T-e-a- u-o-a- a-t-. ------------------- Trebam udoban auto. 0
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. Tamo gor- s---uj- jed-a s--ra----a. T___ g___ s______ j____ s____ ž____ T-m- g-r- s-a-u-e j-d-a s-a-a ž-n-. ----------------------------------- Tamo gore stanuje jedna stara žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. Ta-o---re -ta---e---d---d-b----ž-na. T___ g___ s______ j____ d_____ ž____ T-m- g-r- s-a-u-e j-d-a d-b-l- ž-n-. ------------------------------------ Tamo gore stanuje jedna debela žena. 0
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. Ta-o--ol-- -tan-j------a-zna---el-n- žena. T___ d____ s______ j____ z__________ ž____ T-m- d-l-e s-a-u-e j-d-a z-a-i-e-j-a ž-n-. ------------------------------------------ Tamo dolje stanuje jedna znatiželjna žena. 0
Naši hosté byli milí. N-ši ---t- s- -i-----a-i -ju-i. N___ g____ s_ b___ d____ l_____ N-š- g-s-i s- b-l- d-a-i l-u-i- ------------------------------- Naši gosti su bili dragi ljudi. 0
Naši hosté byli zdvořilí lidé. Naši go-ti su b----p--s--j-i--j---. N___ g____ s_ b___ p________ l_____ N-š- g-s-i s- b-l- p-i-t-j-i l-u-i- ----------------------------------- Naši gosti su bili pristojni ljudi. 0
Naši hosté byli zajímaví lidé. N--i-gos-i -u bil- z-ni-l-i-- lju--. N___ g____ s_ b___ z_________ l_____ N-š- g-s-i s- b-l- z-n-m-j-v- l-u-i- ------------------------------------ Naši gosti su bili zanimljivi ljudi. 0
Mám milé děti. I-am d---u --e-u. I___ d____ d_____ I-a- d-a-u d-e-u- ----------------- Imam dragu djecu. 0
Ale mí sousedé mají drzé děti. Ali -u-jed--im--- be-ob--z-u -j-cu. A__ s______ i____ b_________ d_____ A-i s-s-e-i i-a-u b-z-b-a-n- d-e-u- ----------------------------------- Ali susjedi imaju bezobraznu djecu. 0
Jsou vaše děti hodné? Jesu li-Vaš--djec- --bra? J___ l_ V___ d____ d_____ J-s- l- V-š- d-e-a d-b-a- ------------------------- Jesu li Vaša djeca dobra? 0

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…