Konverzační příručka

cs Přídavná jména 2   »   ti ቅጽላት 2

79 [sedmdesát devět]

Přídavná jména 2

Přídavná jména 2

79 [ሰብዓንትሽዓተን]

79 [sebi‘anitishi‘ateni]

ቅጽላት 2

k’its’ilati 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Mám na sobě modré šaty. ሰ--ዊ---- ተኸ-- -ሎ-። ሰ___ ቀ__ ተ___ ኣ___ ሰ-ያ- ቀ-ሽ ተ-ዲ- ኣ-ኹ- ------------------ ሰማያዊ ቀሚሽ ተኸዲነ ኣሎኹ። 0
k-i-s--l-ti 2 k__________ 2 k-i-s-i-a-i 2 ------------- k’its’ilati 2
Mám na sobě červené šaty. ቀ-- --- -ኸ------። ቀ__ ቀ__ ተ___ ኣ___ ቀ-ሕ ቀ-ሽ ተ-ዲ- ኣ-ኹ- ----------------- ቀይሕ ቀሚሽ ተኸዲነ ኣሎኹ። 0
k’its--l-ti-2 k__________ 2 k-i-s-i-a-i 2 ------------- k’its’ilati 2
Mám na sobě zelené šaty. ቀ-ል--ቀ-ሽ ተኸዲ- ---። ቀ___ ቀ__ ተ___ ኣ___ ቀ-ል- ቀ-ሽ ተ-ዲ- ኣ-ኹ- ------------------ ቀጠልያ ቀሚሽ ተኸዲነ ኣሎኹ። 0
s---ya-ī ---mīs-i t-ẖe-ī-- --oẖ-። s_______ k_______ t_______ a_____ s-m-y-w- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ----------------------------------- semayawī k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Koupím černou tašku. ጸ-ም --ጣ ክ-ዝ-‘-። ጸ__ ሳ__ ክ______ ጸ-ም ሳ-ጣ ክ-ዝ-‘-። --------------- ጸላም ሳንጣ ክገዝእ‘የ። 0
se-ayawī-k--mīs-----ẖ-d--- --o--u። s_______ k_______ t_______ a_____ s-m-y-w- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ----------------------------------- semayawī k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Koupím hnědou tašku. ቡና-- ሳ-ጣ-ክገዝእ-የ። ቡ___ ሳ__ ክ______ ቡ-ዊ- ሳ-ጣ ክ-ዝ-‘-። ---------------- ቡናዊት ሳንጣ ክገዝእ‘የ። 0
s-may--ī k’e----i---h-e-īne alo-̱u። s_______ k_______ t_______ a_____ s-m-y-w- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ----------------------------------- semayawī k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Koupím bílou tašku. ጻዕዳ-ሳን- ክ--እ--። ጻ__ ሳ__ ክ______ ጻ-ዳ ሳ-ጣ ክ-ዝ-‘-። --------------- ጻዕዳ ሳንጣ ክገዝእ‘የ። 0
k-----̣- k-emīs-i------d-----l----። k______ k_______ t_______ a_____ k-e-i-̣- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ----------------------------------- k’eyiḥi k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Potřebuji nové auto. ሓ-ሽ --- ተድ-የኒ ኣ- ። ሓ__ መ__ ተ____ ኣ_ ። ሓ-ሽ መ-ና ተ-ል-ኒ ኣ- ። ------------------ ሓዳሽ መኪና ተድልየኒ ኣላ ። 0
k-eyiḥ- k-e--sh- te---dī-e-al-ẖ-። k______ k_______ t_______ a_____ k-e-i-̣- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ----------------------------------- k’eyiḥi k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Potřebuji rychlé auto. ቅል--ቲ-መ-- ተ-ል-- ኣ- ። ቅ____ መ__ ተ____ ኣ_ ። ቅ-ጥ-ቲ መ-ና ተ-ል-ኒ ኣ- ። -------------------- ቅልጥፍቲ መኪና ተድልየኒ ኣላ ። 0
k’e-i-̣i-k-e--s-- te-̱edī-- a--ẖ-። k______ k_______ t_______ a_____ k-e-i-̣- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ----------------------------------- k’eyiḥi k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Potřebuji pohodlné auto. ምችእ- -ኪና-----ኒ ---። ም___ መ__ ተ____ ኣ_ ። ም-እ- መ-ና ተ-ል-ኒ ኣ- ። ------------------- ምችእቲ መኪና ተድልየኒ ኣላ ። 0
k--t’-l-y--k---īsh- te----īne al--̱u። k_________ k_______ t_______ a_____ k-e-’-l-y- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ------------------------------------- k’et’eliya k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Tam nahoře bydlí nějaká stará žena. ኣ-ዚ --ሊ-ሓ-ቲ ዓባ--ሰ--ቲ ትቕ---። ኣ__ ላ__ ሓ__ ዓ__ ሰ___ ት___ ። ኣ-ዚ ላ-ሊ ሓ-ቲ ዓ-ይ ሰ-ይ- ት-መ- ። --------------------------- ኣብዚ ላዕሊ ሓንቲ ዓባይ ሰበይቲ ትቕመጥ ። 0
k-e-’-liy- -’em-shi -eẖ-dī----l-ẖ-። k_________ k_______ t_______ a_____ k-e-’-l-y- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ------------------------------------- k’et’eliya k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Tam nahoře bydlí nějaká tlustá žena. ኣብ--ላ---ሓ-ቲ -ጋድ ---ቲ--ቕመ--። ኣ__ ላ__ ሓ__ ሮ__ ሰ___ ት___ ። ኣ-ዚ ላ-ሊ ሓ-ቲ ሮ-ድ ሰ-ይ- ት-መ- ። --------------------------- ኣብዚ ላዕሊ ሓንቲ ሮጋድ ሰበይቲ ትቕመጥ ። 0
k’-t--l-ya----mīsh--te-̱----- -l-h-u። k_________ k_______ t_______ a_____ k-e-’-l-y- k-e-ī-h- t-h-e-ī-e a-o-̱-። ------------------------------------- k’et’eliya k’emīshi teẖedīne aloẖu።
Tam nahoře bydlí nějaká zvědavá žena. ኣብዚ -ሕ--ሓን- ህንጥ-ቲ ሰ-ይ--ት--ጥ-። ኣ__ ታ__ ሓ__ ህ____ ሰ___ ት___ ። ኣ-ዚ ታ-ቲ ሓ-ቲ ህ-ጥ-ቲ ሰ-ይ- ት-መ- ። ----------------------------- ኣብዚ ታሕቲ ሓንቲ ህንጥይቲ ሰበይቲ ትቕመጥ ። 0
t-’e---i-s-nit----i-ez--i‘y-። t_______ s______ k___________ t-’-l-m- s-n-t-a k-g-z-’-‘-e- ----------------------------- ts’elami sanit’a kigezi’i‘ye።
Naši hosté byli milí. ኣጋይሽና---ዮ- ብ--ት -ሮም። ኣ____ ኣ___ ብ___ ኔ___ ኣ-ይ-ና ኣ-ዮ- ብ-ኻ- ኔ-ም- -------------------- ኣጋይሽና ኣዝዮም ብሩኻት ኔሮም። 0
ts---a-- san--’a----e--’i‘ye። t_______ s______ k___________ t-’-l-m- s-n-t-a k-g-z-’-‘-e- ----------------------------- ts’elami sanit’a kigezi’i‘ye።
Naši hosté byli zdvořilí lidé. ኣጋ-ሽ- --ብሮ--ዘለ-- ኢዮ---ሮ-። ኣ____ ኣ____ ዘ___ ኢ__ ኔ___ ኣ-ይ-ና ኣ-ብ-ት ዘ-ዎ- ኢ-ም ኔ-ም- ------------------------- ኣጋይሽና ኣኽብሮት ዘለዎም ኢዮም ኔሮም። 0
ts’e--mi------’a k-gez-’i-ye። t_______ s______ k___________ t-’-l-m- s-n-t-a k-g-z-’-‘-e- ----------------------------- ts’elami sanit’a kigezi’i‘ye።
Naši hosté byli zajímaví lidé. ኣጋይሽና ማ--ቲ --ት-እዮ--ኔ--። ኣ____ ማ___ ሰ__ እ__ ኔ___ ኣ-ይ-ና ማ-ኽ- ሰ-ት እ-ም ኔ-ም- ----------------------- ኣጋይሽና ማረኽቲ ሰባት እዮም ኔሮም። 0
bu-----i sa---’----g-z---‘ye። b_______ s______ k___________ b-n-w-t- s-n-t-a k-g-z-’-‘-e- ----------------------------- bunawīti sanit’a kigezi’i‘ye።
Mám milé děti. ኣነ ----ት)-ብ--ት ቆ-ዑ--ለው-። ኣ_ (_____ ብ___ ቆ__ ኣ____ ኣ- (-ቁ-ት- ብ-ኻ- ቆ-ዑ ኣ-ው-። ------------------------ ኣነ (ፍቁራት) ብሩኻት ቆልዑ ኣለውኒ። 0
bun---t- -an--’--k---z-’i‘ye። b_______ s______ k___________ b-n-w-t- s-n-t-a k-g-z-’-‘-e- ----------------------------- bunawīti sanit’a kigezi’i‘ye።
Ale mí sousedé mají drzé děti. እ-- ጎ--ብ- ግ- -ፋ-ት -ል- -ለ-ም። እ__ ጎ____ ግ_ ደ___ ቆ__ ኣ____ እ-ም ጎ-ባ-ቲ ግ- ደ-ራ- ቆ-ዑ ኣ-ዎ-። --------------------------- እዞም ጎረባብቲ ግን ደፋራት ቆልዑ ኣለዎም። 0
b-n---t- sa-it’---i-e---i-y-። b_______ s______ k___________ b-n-w-t- s-n-t-a k-g-z-’-‘-e- ----------------------------- bunawīti sanit’a kigezi’i‘ye።
Jsou vaše děti hodné? ደ--- -ያ-ት ድ-ም? ደ___ ሕ___ ድ___ ደ-ኹ- ሕ-ዎ- ድ-ም- -------------- ደቅኹም ሕያዎት ድዮም? 0
ts’a-ida-san-t’a-----z--i-ye። t_______ s______ k___________ t-’-‘-d- s-n-t-a k-g-z-’-‘-e- ----------------------------- ts’a‘ida sanit’a kigezi’i‘ye።

Jeden jazyk, mnoho podob

I když mluvíme jen jedním jazykem, mluvíme vlastně mnoha jazyky. Žádný jazyk totiž není uzavřený systém. Každý jazyk projevuje mnoho různých dimenzí. Jazyk je totiž živý. Lidé se při rozhovoru vždy řídí podle svého partnera. Pozměňují tedy jazyk, kterým mluví. Tyto změny se objevují v různých formách. Každý jazyk má například svou historii. Vždy se měnil a bude se měnit i nadále. Dá se to poznat podle toho, že staří lidé mluví jinak než mladí. Ve většině jazyků existuje taky mnoho dialektů. Mnoho lidí mluvících dialektem se ale umí přizpůsobit svému prostředí. V určitých situacích mluví spisovným jazykem. Různé sociální skupiny mají různé jazyky. Příkladem je jazyk mládeže nebo myslivecký žargon. Většina lidí mluví jinak v práci než doma. Hodně jich také v práci používá profesionální žargon. Rozdíly se také objevují v mluveném a psaném jazyce. Mluvený jazyk je většinou mnohem jednodušší než ten psaný. Rozdíl může být vcelku značný. Tak tomu je, když se psaný jazyk dlouhou dobu nemění. Lidé se pak musí naučit používat nejprve psanou formu jazyka. Jazyk mužů a žen se také často liší. V západních společnostech není tento rozdíl tak velký. Jsou však země, ve kterých mluví ženy zcela jinak než muži. V některých kulturách má i zdvořilost svou vlastní jazykovou podobu. Mluvení tedy není vůbec jednoduché! Musíme se dávat pozor na mnoho věcí současně…