Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 1   »   ti ናይ ዋንነት ቃላት 1

66 [šedesát šest]

Přivlastňovací zájmena 1

Přivlastňovací zájmena 1

66 [ሱሳንሽዱሽተን]

66 [susanishidushiteni]

ናይ ዋንነት ቃላት 1

nayi wanineti k’alati 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
já – můj / moje (svůj / svoje) ኣነ ----ይ ኣ_ - ና__ ኣ- - ና-ይ -------- ኣነ - ናተይ 0
na-i-w---ne-- ---l-ti 1 n___ w_______ k______ 1 n-y- w-n-n-t- k-a-a-i 1 ----------------------- nayi wanineti k’alati 1
Nemůžu najít svůj klíč. ናተይ መፍትሕ -ነ--። ና__ መ___ ሲ__ ። ና-ይ መ-ት- ሲ-ዮ ። -------------- ናተይ መፍትሕ ሲነዮ ። 0
n------n-ne-i -’a---i-1 n___ w_______ k______ 1 n-y- w-n-n-t- k-a-a-i 1 ----------------------- nayi wanineti k’alati 1
Nemůžu najít svou jízdenku. ናተ--ቲከ- (ትኬ--)---ዮ ። ና__ ቲ__ (_____ ሲ__ ። ና-ይ ቲ-ት (-ኬ-ይ- ሲ-ዮ ። -------------------- ናተይ ቲከት (ትኬተይ) ሲነዮ ። 0
a-e - n-teyi a__ - n_____ a-e - n-t-y- ------------ ane - nateyi
ty – tvůj / tvoje (svůj / svoje) ን-ኻ - ና-ካ ን__ - ና__ ን-ኻ - ና-ካ --------- ንስኻ - ናትካ 0
a-e-----teyi a__ - n_____ a-e - n-t-y- ------------ ane - nateyi
Našel jsi svůj klíč? መ-ት---ረኺ-ካዮ-ዶ? መ____ ረ____ ዶ_ መ-ት-ካ ረ-ብ-ዮ ዶ- -------------- መፍትሕካ ረኺብካዮ ዶ? 0
an- - ---e-i a__ - n_____ a-e - n-t-y- ------------ ane - nateyi
Našel jsi svou jízdenku? ቲኬ-- --ብካዮ ዶ? ቲ___ ረ____ ዶ_ ቲ-ት- ረ-ብ-ዮ ዶ- ------------- ቲኬትካ ረኺብካዮ ዶ? 0
natey----f--i-̣i---ne-o ። n_____ m_______ s_____ ። n-t-y- m-f-t-h-i s-n-y- ። ------------------------- nateyi mefitiḥi sīneyo ።
on – jeho (svůj / svoje) ንሱ --ንሳ ን_ - ን_ ን- - ን- ------- ንሱ - ንሳ 0
n-tey---e-i-i-̣i---ne-o ። n_____ m_______ s_____ ። n-t-y- m-f-t-h-i s-n-y- ። ------------------------- nateyi mefitiḥi sīneyo ።
Nevíš, kde je jeho klíč? መፍት- -በይ ከም-ሎ---ል- -ኻ? መ___ ኣ__ ከ___ ት___ ዲ__ መ-ት- ኣ-ይ ከ-ዘ- ት-ል- ዲ-? ---------------------- መፍትሑ ኣበይ ከምዘሎ ትፈልጥ ዲኻ? 0
natey- -efi---̣i--ī-ey- ። n_____ m_______ s_____ ። n-t-y- m-f-t-h-i s-n-y- ። ------------------------- nateyi mefitiḥi sīneyo ።
Nevíš, kde je jeho jízdenka? ቲ-- ኣ-- --ዘ- ት--- ዲ-? ቲ__ ኣ__ ከ___ ት___ ዲ__ ቲ-ቱ ኣ-ይ ከ-ዘ- ት-ል- ዲ-? --------------------- ቲኬቱ ኣበይ ከምዘሎ ትፈልጥ ዲኻ? 0
nat-y------ti-(--k---y-- -īne---። n_____ t_____ (_________ s_____ ። n-t-y- t-k-t- (-i-ē-e-i- s-n-y- ። --------------------------------- nateyi tīketi (tikēteyi) sīneyo ።
ona – její (svůj / svoje) ንሳ----ታ ን_ - ና_ ን- - ና- ------- ንሳ - ናታ 0
n-te-i-tīk--i -t-kēte-i-------- ። n_____ t_____ (_________ s_____ ። n-t-y- t-k-t- (-i-ē-e-i- s-n-y- ። --------------------------------- nateyi tīketi (tikēteyi) sīneyo ።
Její peníze jsou pryč. ገንዘባ-ጠፊኡ። ገ___ ጠ___ ገ-ዘ- ጠ-ኡ- --------- ገንዘባ ጠፊኡ። 0
na--yi ---eti---ikē---i)--ī--y- ። n_____ t_____ (_________ s_____ ። n-t-y- t-k-t- (-i-ē-e-i- s-n-y- ። --------------------------------- nateyi tīketi (tikēteyi) sīneyo ።
A její kreditní karta je také pryč. ክርዲ----ዳ‘ው--ጠፊኡ። ክ___ ካ_____ ጠ___ ክ-ዲ- ካ-ዳ-ው- ጠ-ኡ- ---------------- ክርዲት ካርዳ‘ውን ጠፊኡ። 0
ni-ih-a - -at-ka n_____ - n_____ n-s-h-a - n-t-k- ---------------- nisiẖa - natika
my – náš / naše (svůj / svoje) ንሕ- - --ና ን__ - ና__ ን-ና - ና-ና --------- ንሕና - ናትና 0
ni----a-----t-ka n_____ - n_____ n-s-h-a - n-t-k- ---------------- nisiẖa - natika
Náš dědeček je nemocný. ኣ-ሓ-- ሓሚሙ --። ኣ____ ሓ__ ኣ__ ኣ-ሓ-ና ሓ-ሙ ኣ-። ------------- ኣቦሓጎና ሓሚሙ ኣሎ። 0
nisi--a-- -atika n_____ - n_____ n-s-h-a - n-t-k- ---------------- nisiẖa - natika
Naše babička je zdravá. ዓ--ና -ዕና-ኣ--። ዓ___ ጥ__ ኣ___ ዓ-ይ- ጥ-ና ኣ-ዋ- ------------- ዓባይና ጥዕና ኣለዋ። 0
m--i-iḥi-a r-h-īb--ayo-do? m_________ r_________ d__ m-f-t-h-i-a r-h-ī-i-a-o d-? --------------------------- mefitiḥika reẖībikayo do?
vy – váš / vaše (svůj / svoje) ንስ-ት-- - -ት-ም ን_____ - ና___ ን-ኻ-ኩ- - ና-ኩ- ------------- ንስኻትኩም - ናትኩም 0
mef---h-ik--reẖībika---d-? m_________ r_________ d__ m-f-t-h-i-a r-h-ī-i-a-o d-? --------------------------- mefitiḥika reẖībikayo do?
Děti, kde je váš tatínek? ቆ-ዑ- ---ም-ኣ-- -ሎ? ቆ___ ባ___ ኣ__ ኣ__ ቆ-ዑ- ባ-ኹ- ኣ-ይ ኣ-? ----------------- ቆልዑ፥ ባባኹም ኣበይ ኣሎ? 0
me-itih-i-a --ẖī--k--o -o? m_________ r_________ d__ m-f-t-h-i-a r-h-ī-i-a-o d-? --------------------------- mefitiḥika reẖībikayo do?
Děti, kde je vaše maminka? ቆ--፥ ማማኹም---ይ -ላ? ቆ___ ማ___ ኣ__ ኣ__ ቆ-ዑ- ማ-ኹ- ኣ-ይ ኣ-? ----------------- ቆልዑ፥ ማማኹም ኣበይ ኣላ? 0
tī--t--a re-̱ībik-y- --? t_______ r_________ d__ t-k-t-k- r-h-ī-i-a-o d-? ------------------------ tīkētika reẖībikayo do?

Kreativní jazyk

Kreativita je dnes důležitým pojmem. Každý chce být kreativní. Protože kreativní lidé jsou považováni za inteligentní. Náš jazyk by měl být rovněž kreativní. Dříve se lidé snažili mluvit co nejspisovněji. Dnes by měl člověk mluvit co nejkreativněji. Dobrým příkladem jsou reklama a média. Ukazují nám, jak se dá s jazykem hrát. V posledních 50 letech se klade na kreativitu stále větší důraz. Začal se jí zabývat dokonce i výzkum. Psychologové, filozofové a pedagogové zkoumají kreativní procesy. Kreativita znamená schopnost vytvořit něco nového. Takže kreativní řečník vytváří nové lingvistické tvary. Mohou to být slova nebo gramatické struktury. Studiem kreativního jazyka mohou jazykovědci zjistit, jak se jazyk mění. Ne každý však novým jazykovým prvkům rozumí. Abyste pochopili kreativní jazyk, musíte mít určité znalosti. Musíte vědět, jak jazyk funguje. A musíte také znát svět, ve kterém mluvčí žije. Teprve pak pochopíte, co vám chce říci. Příkladem toho je slang mládeže. Děti a mladí lidé stále vymýšlejí nové pojmy. Dospělí jim často nerozumí. Vyšly dokonce již slovníky, které slang mládeže vysvětlují. Ty jsou však zpravidla již o generaci zpátky! Kreativní jazyk se ale dá naučit. Instruktoři za tímto účelem pořádají různé kurzy. Nedůležitějším pravidlem je: poslouchej svůj vnitřní hlas!