Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ti ሕቶታት - ሕሉፍ 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [ሰማንያንሽዱሽተን]

86 [semaniyanishidushiteni]

ሕቶታት - ሕሉፍ 2

ḥitotati - ḥilufi 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ኣ-ናይ -ራ-- ኢኻ---ዲ-ካ-ኔ-ካ? ኣ___ ክ___ ኢ_ ተ____ ኔ___ ኣ-ና- ክ-ቫ- ኢ- ተ-ዲ-ካ ኔ-ካ- ----------------------- ኣየናይ ክራቫታ ኢኻ ተኸዲንካ ኔርካ? 0
ḥ-t--a-i---h---uf--2 ḥ_______ - ḥ_____ 2 h-i-o-a-i - h-i-u-i 2 --------------------- ḥitotati - ḥilufi 2
Jaké auto sis koupil / koupila? ኣየነ-ቲ መኪ--ኢ- -ዚእካ? ኣ____ መ__ ኢ_ ገ____ ኣ-ነ-ቲ መ-ና ኢ- ገ-እ-? ------------------ ኣየነይቲ መኪና ኢኻ ገዚእካ? 0
ḥ-to-a-- - ---l-f- 2 ḥ_______ - ḥ_____ 2 h-i-o-a-i - h-i-u-i 2 --------------------- ḥitotati - ḥilufi 2
Které noviny sis předplatil / předplatila? ኣ--ይ-ጋዜ--ኢኻ-ጠ-ብ---ርካ? ኣ___ ጋ__ ኢ_ ጠ___ ኔ___ ኣ-ና- ጋ-ጣ ኢ- ጠ-ብ- ኔ-ካ- --------------------- ኣየናይ ጋዜጣ ኢኻ ጠሊብካ ኔርካ? 0
a-e-a-i-kirava-a ī--a--e--e--n-k- nēr--a? a______ k_______ ī__ t_________ n______ a-e-a-i k-r-v-t- ī-̱- t-h-e-ī-i-a n-r-k-? ----------------------------------------- ayenayi kiravata īẖa teẖedīnika nērika?
Koho jste viděl / viděla? ን------ -ኢኹ-? ን__ ኢ__ ሪ____ ን-ን ኢ-ም ሪ-ኹ-? ------------- ንመን ኢኹም ሪኢኹም? 0
a-e-ay--ki---a-a ---a-t-----īnika--ēri--? a______ k_______ ī__ t_________ n______ a-e-a-i k-r-v-t- ī-̱- t-h-e-ī-i-a n-r-k-? ----------------------------------------- ayenayi kiravata īẖa teẖedīnika nērika?
Koho jste potkal / potkala? ን-ን-ኢኹ------ም? ን__ ኢ__ ረ_____ ን-ን ኢ-ም ረ-ብ-ም- -------------- ንመን ኢኹም ረኺብኩም? 0
a-en-y- ki--v-ta -ẖa ---̱-dī-----nē-ika? a______ k_______ ī__ t_________ n______ a-e-a-i k-r-v-t- ī-̱- t-h-e-ī-i-a n-r-k-? ----------------------------------------- ayenayi kiravata īẖa teẖedīnika nērika?
Koho jste poznal / poznala? መ--ኢ-- -ለሊኹ-? መ_ ኢ__ ኣ_____ መ- ኢ-ም ኣ-ሊ-ሞ- ------------- መን ኢኹም ኣለሊኹሞ? 0
a--n-yi----e--n---h---g-z-----? a________ m_____ ī__ g________ a-e-e-i-ī m-k-n- ī-̱- g-z-’-k-? ------------------------------- ayeneyitī mekīna īẖa gezī’ika?
Kdy jste vstával / vstávala? መ-ስ-ኢ-ም ተ-እኹ-? መ__ ኢ__ ተ_____ መ-ስ ኢ-ም ተ-እ-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ተሲእኹም? 0
aye-eyi-ī --kī-a--h-a--e--’---? a________ m_____ ī__ g________ a-e-e-i-ī m-k-n- ī-̱- g-z-’-k-? ------------------------------- ayeneyitī mekīna īẖa gezī’ika?
Kdy jste začal / začala? መዓ--ኢኹም--ሚርኩም? መ__ ኢ__ ጀ_____ መ-ስ ኢ-ም ጀ-ር-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ጀሚርኩም? 0
aye-ey-t- --kīn- -ẖa--e-ī’-ka? a________ m_____ ī__ g________ a-e-e-i-ī m-k-n- ī-̱- g-z-’-k-? ------------------------------- ayeneyitī mekīna īẖa gezī’ika?
Kdy jste skončil / skončila? መ-ስ---ም---እኹም? መ__ ኢ__ ወ_____ መ-ስ ኢ-ም ወ-እ-ም- -------------- መዓስ ኢኹም ወዲእኹም? 0
a-en-yi g---t’a ī-̱---’elīb-ka -ē--k-? a______ g______ ī__ t________ n______ a-e-a-i g-z-t-a ī-̱- t-e-ī-i-a n-r-k-? -------------------------------------- ayenayi gazēt’a īẖa t’elībika nērika?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ስ-ም-ታይ-ተ-እኩ-? ስ_____ ተ_____ ስ-ም-ታ- ተ-እ-ም- ------------- ስለምንታይ ተሲእኩም? 0
aye--y- -azēt’a -ẖa-t’el-b-k- nēr--a? a______ g______ ī__ t________ n______ a-e-a-i g-z-t-a ī-̱- t-e-ī-i-a n-r-k-? -------------------------------------- ayenayi gazēt’a īẖa t’elībika nērika?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ስለምን-----ም -ምህር ኮንኩም? ስ_____ ኢ__ መ___ ኮ____ ስ-ም-ታ- ኢ-ም መ-ህ- ኮ-ኩ-? --------------------- ስለምንታይ ኢኹም መምህር ኮንኩም? 0
ay---yi -a-ēt------- -’-līb--- nē-ik-? a______ g______ ī__ t________ n______ a-e-a-i g-z-t-a ī-̱- t-e-ī-i-a n-r-k-? -------------------------------------- ayenayi gazēt’a īẖa t’elībika nērika?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ስለ-ንታ- ታ-ሲ--ሲ--ም? ስ_____ ታ__ ወ_____ ስ-ም-ታ- ታ-ሲ ወ-ድ-ም- ----------------- ስለምንታይ ታክሲ ወሲድኩም? 0
n-m--- īẖ--i-----ẖ-mi? n_____ ī____ r________ n-m-n- ī-̱-m- r-’-h-u-i- ------------------------ nimeni īẖumi rī’īẖumi?
Odkud jste přišel / přišla? ካበይ---ም-መ-ኹ-? ካ__ ኢ__ መ____ ካ-ይ ኢ-ም መ-ኹ-? ------------- ካበይ ኢኹም መጺኹም? 0
n------------ rī’------? n_____ ī____ r________ n-m-n- ī-̱-m- r-’-h-u-i- ------------------------ nimeni īẖumi rī’īẖumi?
Kam jste šel / šla? ናበ---ኹ- ከ-ድኩ-? ና__ ዲ__ ከ_____ ና-ይ ዲ-ም ከ-ድ-ም- -------------- ናበይ ዲኹም ከይድኩም? 0
nim--- ī--u-----’-h---i? n_____ ī____ r________ n-m-n- ī-̱-m- r-’-h-u-i- ------------------------ nimeni īẖumi rī’īẖumi?
Kde jste byl / byla? ኣ-ይ -ኹ- ----? ኣ__ ዲ__ ኔ____ ኣ-ይ ዲ-ም ኔ-ኩ-? ------------- ኣበይ ዲኹም ኔርኩም? 0
ni-e-i ---u-i-r-h--bikum-? n_____ ī____ r__________ n-m-n- ī-̱-m- r-h-ī-i-u-i- -------------------------- nimeni īẖumi reẖībikumi?
Komu jsi pomohl / pomohla? ንመ- -- --ዝካ? ን__ ኢ_ ሓ____ ን-ን ኢ- ሓ-ዝ-? ------------ ንመን ኢኻ ሓጊዝካ? 0
n----i -h-u-i --ẖībikumi? n_____ ī____ r__________ n-m-n- ī-̱-m- r-h-ī-i-u-i- -------------------------- nimeni īẖumi reẖībikumi?
Komu jsi napsal / napsala? ን-ን-ኢኻ--ሒፍካ? ን__ ኢ_ ጽ____ ን-ን ኢ- ጽ-ፍ-? ------------ ንመን ኢኻ ጽሒፍካ? 0
ni--ni -h-u-i---h-ī-ik-m-? n_____ ī____ r__________ n-m-n- ī-̱-m- r-h-ī-i-u-i- -------------------------- nimeni īẖumi reẖībikumi?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ን-ን--- መ--ካ? ን__ ኢ_ መ____ ን-ን ኢ- መ-ስ-? ------------ ንመን ኢኻ መሊስካ? 0
m--i-ī--umi----l-h-umo? m___ ī____ a_________ m-n- ī-̱-m- a-e-ī-̱-m-? ----------------------- meni īẖumi alelīẖumo?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…