Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   kn ಪ್ರಶ್ನೆಗಳು - ಭೂತಕಾಲ ೩

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

೮೬ [ಎಂಬತ್ತ ಆರು]

86 [Embatta āru]

ಪ್ರಶ್ನೆಗಳು - ಭೂತಕಾಲ ೩

praśnegaḷu- bhūtakāla 3.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ನೀ---ಯಾ--ಟ---------? ನೀ_ ಯಾ_ ಟೈ ಧ____ ನ-ನ- ಯ-ವ ಟ- ಧ-ಿ-ಿ-ೆ- -------------------- ನೀನು ಯಾವ ಟೈ ಧರಿಸಿದೆ? 0
praśne-aḷu- -hūta--la 3. p__________ b________ 3_ p-a-n-g-ḷ-- b-ū-a-ā-a 3- ------------------------ praśnegaḷu- bhūtakāla 3.
Jaké auto sis koupil / koupila? ನೀನು ------ರ್---ೀ--ಸ--ೆ? ನೀ_ ಯಾ_ ಕಾ_ ಖ_____ ನ-ನ- ಯ-ವ ಕ-ರ- ಖ-ೀ-ಿ-ಿ-ೆ- ------------------------ ನೀನು ಯಾವ ಕಾರ್ ಖರೀದಿಸಿದೆ? 0
pra---g--u-----tak--a--. p__________ b________ 3_ p-a-n-g-ḷ-- b-ū-a-ā-a 3- ------------------------ praśnegaḷu- bhūtakāla 3.
Které noviny sis předplatil / předplatila? ನ-ನ- --ವ---್ರ--ೆಗೆ -ಂ-ಾದ--ನ--ೆ? ನೀ_ ಯಾ_ ಪ____ ಚಂ______ ನ-ನ- ಯ-ವ ಪ-್-ಿ-ೆ-ೆ ಚ-ದ-ದ-ರ-ಾ-ೆ- ------------------------------- ನೀನು ಯಾವ ಪತ್ರಿಕೆಗೆ ಚಂದಾದಾರನಾದೆ? 0
N-n--y--- -ai-d-a-i-ide? N___ y___ ṭ__ d_________ N-n- y-v- ṭ-i d-a-i-i-e- ------------------------ Nīnu yāva ṭai dhariside?
Koho jste viděl / viděla? ನೀವ--ಯಾ--್ನ----ಡಿದ-ರಿ? ನೀ_ ಯಾ___ ನೋ____ ನ-ವ- ಯ-ರ-್-ು ನ-ಡ-ದ-ರ-? ---------------------- ನೀವು ಯಾರನ್ನು ನೋಡಿದಿರಿ? 0
Nī-u-y-va-ṭ-i-dh-ri--d-? N___ y___ ṭ__ d_________ N-n- y-v- ṭ-i d-a-i-i-e- ------------------------ Nīnu yāva ṭai dhariside?
Koho jste potkal / potkala? ನೀವ- ಯ----ನು -ೇ---ಮ--ಿದ-ರ-? ನೀ_ ಯಾ___ ಭೇ_ ಮಾ____ ನ-ವ- ಯ-ರ-್-ು ಭ-ಟ- ಮ-ಡ-ದ-ರ-? --------------------------- ನೀವು ಯಾರನ್ನು ಭೇಟಿ ಮಾಡಿದಿರಿ? 0
N-nu----- ṭai ---r---de? N___ y___ ṭ__ d_________ N-n- y-v- ṭ-i d-a-i-i-e- ------------------------ Nīnu yāva ṭai dhariside?
Koho jste poznal / poznala? ನೀವ----ರ-----ಗ-ರ--ಿಸಿದಿರ-? ನೀ_ ಯಾ___ ಗು______ ನ-ವ- ಯ-ರ-್-ು ಗ-ರ-ತ-ಸ-ದ-ರ-? -------------------------- ನೀವು ಯಾರನ್ನು ಗುರುತಿಸಿದಿರಿ? 0
Nīnu-yāva--ār-k--rīdi-i-e? N___ y___ k__ k___________ N-n- y-v- k-r k-a-ī-i-i-e- -------------------------- Nīnu yāva kār kharīdiside?
Kdy jste vstával / vstávala? ನೀ-- -ಷ-----ೊ--ತ--ೆ--ದ್-ಿರಿ? ನೀ_ ಎ__ ಹೊ___ ಎ____ ನ-ವ- ಎ-್-ು ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಎ-್-ಿ-ಿ- ---------------------------- ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಎದ್ದಿರಿ? 0
Nīn---ā-a k-- kh-rīd-s-de? N___ y___ k__ k___________ N-n- y-v- k-r k-a-ī-i-i-e- -------------------------- Nīnu yāva kār kharīdiside?
Kdy jste začal / začala? ನೀವು ---ಟು----್ತಿ-ೆ-ಪ್-ಾರಂಭ-ಸಿ----? ನೀ_ ಎ__ ಹೊ___ ಪ್_______ ನ-ವ- ಎ-್-ು ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಪ-ರ-ರ-ಭ-ಸ-ದ-ರ-? ----------------------------------- ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಪ್ರಾರಂಭಿಸಿದಿರಿ? 0
Nī-u -āva---- --a---i----? N___ y___ k__ k___________ N-n- y-v- k-r k-a-ī-i-i-e- -------------------------- Nīnu yāva kār kharīdiside?
Kdy jste skončil / skončila? ನೀ---ಎಷ----ಹೊತ---ಗ- ಮ--ಿಸಿ-ಿ--? ನೀ_ ಎ__ ಹೊ___ ಮು_____ ನ-ವ- ಎ-್-ು ಹ-ತ-ತ-ಗ- ಮ-ಗ-ಸ-ದ-ರ-? ------------------------------- ನೀವು ಎಷ್ಟು ಹೊತ್ತಿಗೆ ಮುಗಿಸಿದಿರಿ? 0
Nīnu--ā-a-pat-ik--e-ca-----ranād-? N___ y___ p________ c_____________ N-n- y-v- p-t-i-e-e c-n-ā-ā-a-ā-e- ---------------------------------- Nīnu yāva patrikege candādāranāde?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ನಿಮ-- -ಕ--ಎ---ರವ-----? ನಿ__ ಏ_ ಎ_______ ನ-ಮ-ೆ ಏ-ೆ ಎ-್-ರ-ಾ-ಿ-ು- ---------------------- ನಿಮಗೆ ಏಕೆ ಎಚ್ಚರವಾಯಿತು? 0
Nīnu y----pa--ik--- -a-dā-āran-de? N___ y___ p________ c_____________ N-n- y-v- p-t-i-e-e c-n-ā-ā-a-ā-e- ---------------------------------- Nīnu yāva patrikege candādāranāde?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ನ--ು ಏಕೆ ಅಧ್-ಾಪ---ದಿರ-? ನೀ_ ಏ_ ಅ________ ನ-ವ- ಏ-ೆ ಅ-್-ಾ-ಕ-ಾ-ಿ-ಿ- ----------------------- ನೀವು ಏಕೆ ಅಧ್ಯಾಪಕರಾದಿರಿ? 0
Nī-u y-v- -a-rikege ca--ād--an---? N___ y___ p________ c_____________ N-n- y-v- p-t-i-e-e c-n-ā-ā-a-ā-e- ---------------------------------- Nīnu yāva patrikege candādāranāde?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ನೀ-ು ----ಕ-ಸಿಯನ-ನು-ಏಕ- -ೆ-----ೊಂ-ಿ--? ನೀ_ ಟ್______ ಏ_ ತೆ______ ನ-ವ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ-ಯ-್-ು ಏ-ೆ ತ-ಗ-ದ-ಕ-ಂ-ಿ-ಿ- ------------------------------------- ನೀವು ಟ್ಯಾಕ್ಸಿಯನ್ನು ಏಕೆ ತೆಗೆದುಕೊಂಡಿರಿ? 0
N--u----------ōḍi--r-? N___ y______ n________ N-v- y-r-n-u n-ḍ-d-r-? ---------------------- Nīvu yārannu nōḍidiri?
Odkud jste přišel / přišla? ನೀವ---ಲ-ಲಿ-ದ ಬಂದಿ--ದೀರಿ? ನೀ_ ಎ___ ಬಂ_____ ನ-ವ- ಎ-್-ಿ-ದ ಬ-ದ-ದ-ದ-ರ-? ------------------------ ನೀವು ಎಲ್ಲಿಂದ ಬಂದಿದ್ದೀರಿ? 0
N--- y--an-- -ōḍidiri? N___ y______ n________ N-v- y-r-n-u n-ḍ-d-r-? ---------------------- Nīvu yārannu nōḍidiri?
Kam jste šel / šla? ನ--ು---------ಹೋ-ಿದ-ದಿರಿ? ನೀ_ ಎ___ ಹೋ_____ ನ-ವ- ಎ-್-ಿ-ೆ ಹ-ಗ-ದ-ದ-ರ-? ------------------------ ನೀವು ಎಲ್ಲಿಗೆ ಹೋಗಿದ್ದಿರಿ? 0
Nī-u-yārann--n--id--i? N___ y______ n________ N-v- y-r-n-u n-ḍ-d-r-? ---------------------- Nīvu yārannu nōḍidiri?
Kde jste byl / byla? ನೀ-ು---್ಲಿದ್-ಿ-ಿ? ನೀ_ ಎ______ ನ-ವ- ಎ-್-ಿ-್-ಿ-ಿ- ----------------- ನೀವು ಎಲ್ಲಿದ್ದಿರಿ? 0
N-v--yā-annu -hē---mā------? N___ y______ b____ m________ N-v- y-r-n-u b-ē-i m-ḍ-d-r-? ---------------------------- Nīvu yārannu bhēṭi māḍidiri?
Komu jsi pomohl / pomohla? ನ-ನ- ಯ-ರಿಗ- ಸಹ---ಮ-ಡ-ದ-? ನೀ_ ಯಾ__ ಸ__ ಮಾ___ ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಸ-ಾ- ಮ-ಡ-ದ-? ------------------------ ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಸಹಾಯ ಮಾಡಿದೆ? 0
N-vu y-r---u -h-ṭi-m-------? N___ y______ b____ m________ N-v- y-r-n-u b-ē-i m-ḍ-d-r-? ---------------------------- Nīvu yārannu bhēṭi māḍidiri?
Komu jsi napsal / napsala? ನ-ನು-ಯಾ-ಿ-- --ೆದ-? ನೀ_ ಯಾ__ ಬ___ ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಬ-ೆ-ೆ- ------------------ ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಬರೆದೆ? 0
Nīvu-y-r-n-u-b--ṭ- ---i--ri? N___ y______ b____ m________ N-v- y-r-n-u b-ē-i m-ḍ-d-r-? ---------------------------- Nīvu yārannu bhēṭi māḍidiri?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ನೀನ---ಾರ-ಗ---ತ-ತ---ೊಟ್-ೆ? ನೀ_ ಯಾ__ ಉ___ ಕೊ___ ನ-ನ- ಯ-ರ-ಗ- ಉ-್-ರ ಕ-ಟ-ಟ-? ------------------------- ನೀನು ಯಾರಿಗೆ ಉತ್ತರ ಕೊಟ್ಟೆ? 0
Nī-u--ār-nnu ---------ir-? N___ y______ g____________ N-v- y-r-n-u g-r-t-s-d-r-? -------------------------- Nīvu yārannu gurutisidiri?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + kannadština (1-100) MP3 kannadština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…