Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   th คำถาม – อดีตกาล 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [แปดสิบหก]

bhæ̀t-sìp-hòk

คำถาม – อดีตกาล 2

kam-tǎm-à-dèet-gan

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština thajština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ค-ณไ-้--ก-น---ทเ-้-ไห-? คุ_________________ ค-ณ-ด-ผ-ก-น-ค-ท-ส-น-ห-? ----------------------- คุณได้ผูกเน็คไทเส้นไหน? 0
ka----̌m--̀--e-e--gan k_________________ k-m-t-̌---̀-d-̀-t-g-n --------------------- kam-tǎm-à-dèet-gan
Jaké auto sis koupil / koupila? ค-ณได้-ื้อ-ถ-ั----? คุ_____________ ค-ณ-ด-ซ-้-ร-ค-น-ห-? ------------------- คุณได้ซื้อรถคันไหน? 0
k---t-̌m-à--èe--g-n k_________________ k-m-t-̌---̀-d-̀-t-g-n --------------------- kam-tǎm-à-dèet-gan
Které noviny sis předplatil / předplatila? คุ--ด้ร-บห-ั---อ-ิ-พ-ฉบ-บไห-? คุ____________________ ค-ณ-ด-ร-บ-น-ง-ื-พ-ม-์-บ-บ-ห-? ----------------------------- คุณได้รับหนังสือพิมพ์ฉบับไหน? 0
k--n--â---ò-----́--ta--sê--na-i k____________________________ k-o---a-i-p-̀-k-n-́---a---e-n-n-̌- ---------------------------------- koon-dâi-pòok-nék-tai-sên-nǎi
Koho jste viděl / viděla? คุณ-ด้--็นใค-? คุ__________ ค-ณ-ด-เ-็-ใ-ร- -------------- คุณได้เห็นใคร? 0
koo--d--i-po-o--n----tai--ê--na-i k____________________________ k-o---a-i-p-̀-k-n-́---a---e-n-n-̌- ---------------------------------- koon-dâi-pòok-nék-tai-sên-nǎi
Koho jste potkal / potkala? ค-ณ-ด้พ---ร? คุ_________ ค-ณ-ด-พ-ใ-ร- ------------ คุณได้พบใคร? 0
k--n--âi----ok-ne---tai--ên-n--i k____________________________ k-o---a-i-p-̀-k-n-́---a---e-n-n-̌- ---------------------------------- koon-dâi-pòok-nék-tai-sên-nǎi
Koho jste poznal / poznala? ค----้ท-ค-ามร------ับ-คร? คุ_________________ ค-ณ-ด-ท-ค-า-ร-้-ั-ก-บ-ค-? ------------------------- คุณได้ทำความรู้จักกับใคร? 0
k-on--a-----́u-ro-t--an----i k_______________________ k-o---a-i-s-́---o-t-k-n-n-̌- ---------------------------- koon-dâi-séu-rót-kan-nǎi
Kdy jste vstával / vstávala? ค----่--อน-ี่โม-? คุ___________ ค-ณ-ื-น-อ-ก-่-ม-? ----------------- คุณตื่นนอนกี่โมง? 0
k-on-d-̂i-s--u---́---an---̌i k_______________________ k-o---a-i-s-́---o-t-k-n-n-̌- ---------------------------- koon-dâi-séu-rót-kan-nǎi
Kdy jste začal / začala? ค-ณ----ม-ั--แต่--ื่-ไร? คุ______________ ค-ณ-ร-่-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเริ่มตั้งแต่เมื่อไร? 0
koon-d----sé--ro---ka--n--i k_______________________ k-o---a-i-s-́---o-t-k-n-n-̌- ---------------------------- koon-dâi-séu-rót-kan-nǎi
Kdy jste skončil / skončila? ค-ณ--ร็จตั้-----ม-่อไ-? คุ_______________ ค-ณ-ส-็-ต-้-แ-่-ม-่-ไ-? ----------------------- คุณเสร็จตั้งแต่เมื่อไร? 0
k------̂---áp-n---g-sě------c-à-b----na-i k____________________________________ k-o---a-i-r-́---a-n---e-u-p-m-c-a---a-p-n-̌- -------------------------------------------- koon-dâi-ráp-nǎng-sěu-pim-chà-bàp-nǎi
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ทำ-มค-ณ-ึงตื--น--? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-ต-่-น-น- ------------------ ทำไมคุณถึงตื่นนอน? 0
k----dâ--r-́--n-̌----ě--p-m---à---̀--n-̌i k____________________________________ k-o---a-i-r-́---a-n---e-u-p-m-c-a---a-p-n-̌- -------------------------------------------- koon-dâi-ráp-nǎng-sěu-pim-chà-bàp-nǎi
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ท-ไมค---ึ-เ-็-ค-ู? ทำ____________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-เ-็-ค-ู- ------------------ ทำไมคุณถึงเป็นครู? 0
k-on-da------p--ǎn----̌u-pim-ch---bà--na-i k____________________________________ k-o---a-i-r-́---a-n---e-u-p-m-c-a---a-p-n-̌- -------------------------------------------- koon-dâi-ráp-nǎng-sěu-pim-chà-bàp-nǎi
Proč jste si vzal / vzala taxi? ท-ไม-ุณ-----่งร----กซ-่? ทำ_______________ ท-ไ-ค-ณ-ึ-น-่-ร-แ-็-ซ-่- ------------------------ ทำไมคุณถึงนั่งรถแท็กซี่? 0
k--n--a-i-h-̌--krai k________________ k-o---a-i-h-̌---r-i ------------------- koon-dâi-hěn-krai
Odkud jste přišel / přišla? คุ--า---ที-ไ-น? คุ___________ ค-ณ-า-า-ท-่-ห-? --------------- คุณมาจากที่ไหน? 0
k--n--a-i-he-n-krai k________________ k-o---a-i-h-̌---r-i ------------------- koon-dâi-hěn-krai
Kam jste šel / šla? ค-ณไ-ไ--มา? คุ_________ ค-ณ-ป-ห-ม-? ----------- คุณไปไหนมา? 0
koon---------n-k-ai k________________ k-o---a-i-h-̌---r-i ------------------- koon-dâi-hěn-krai
Kde jste byl / byla? ค-ณไป---่--่ไ--มา? คุ____________ ค-ณ-ป-ย-่-ี-ไ-น-า- ------------------ คุณไปอยู่ที่ไหนมา? 0
k--n-da-i--o-p-k-ai k________________ k-o---a-i-p-́---r-i ------------------- koon-dâi-póp-krai
Komu jsi pomohl / pomohla? คุณไ-ช่---ค---? คุ____________ ค-ณ-ป-่-ย-ค-ม-? --------------- คุณไปช่วยใครมา? 0
ko---dâ---ó--k--i k________________ k-o---a-i-p-́---r-i ------------------- koon-dâi-póp-krai
Komu jsi napsal / napsala? คุ--ด้้้-------งใคร? คุ_____________ ค-ณ-ด-้-เ-ี-น-ึ-ใ-ร- -------------------- คุณได้้้เขียนถึงใคร? 0
k-o--d-------p---ai k________________ k-o---a-i-p-́---r-i ------------------- koon-dâi-póp-krai
Komu jsi odpověděl / odpověděla? คุณ-ด้--บ-ค-? คุ__________ ค-ณ-ด-ต-บ-ค-? ------------- คุณได้ตอบใคร? 0
k-on-d-----a--kwa--r--o---̀k-ga-p-krai k_________________________________ k-o---a-i-t-m-k-a---o-o-j-̀---a-p-k-a- -------------------------------------- koon-dâi-tam-kwam-róo-jàk-gàp-krai

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…