Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   da Spørgsmål – datid 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [seksogfirs]

Spørgsmål – datid 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? H-i---- sl--s--a--d---aft -å? H______ s____ h__ d_ h___ p__ H-i-k-t s-i-s h-r d- h-f- p-? ----------------------------- Hvilket slips har du haft på? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Hv-l--n --- --- du --b-? H______ b__ h__ d_ k____ H-i-k-n b-l h-r d- k-b-? ------------------------ Hvilken bil har du købt? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Hv---en--vis -a---u-h--- abo---m-nt på? H______ a___ h__ d_ h___ a_________ p__ H-i-k-n a-i- h-r d- h-f- a-o-n-m-n- p-? --------------------------------------- Hvilken avis har du haft abonnement på? 0
Koho jste viděl / viděla? H--m h------set? H___ h__ d_ s___ H-e- h-r d- s-t- ---------------- Hvem har du set? 0
Koho jste potkal / potkala? H-e- ----du m-dt? H___ h__ d_ m____ H-e- h-r d- m-d-? ----------------- Hvem har du mødt? 0
Koho jste poznal / poznala? H--m ha- du ge---n--? H___ h__ d_ g________ H-e- h-r d- g-n-e-d-? --------------------- Hvem har du genkendt? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Hvor-å- -t-d -- op? H______ s___ d_ o__ H-o-n-r s-o- d- o-? ------------------- Hvornår stod du op? 0
Kdy jste začal / začala? H---når -egy--t--d-? H______ b_______ d__ H-o-n-r b-g-n-t- d-? -------------------- Hvornår begyndte du? 0
Kdy jste skončil / skončila? Hvorn-- h-l-t -u o-? H______ h____ d_ o__ H-o-n-r h-l-t d- o-? -------------------- Hvornår holdt du op? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Hv-rf-------ed----? H______ v______ d__ H-o-f-r v-g-e-e d-? ------------------- Hvorfor vågnede du? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Hvor----e- -u--leve---æ--r? H______ e_ d_ b_____ l_____ H-o-f-r e- d- b-e-e- l-r-r- --------------------------- Hvorfor er du blevet lærer? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Hv-r--- h-r d- ---e- ----ax-? H______ h__ d_ t____ e_ t____ H-o-f-r h-r d- t-g-t e- t-x-? ----------------------------- Hvorfor har du taget en taxa? 0
Odkud jste přišel / přišla? Hv-- ---du ---me- fr-? H___ e_ d_ k_____ f___ H-o- e- d- k-m-e- f-a- ---------------------- Hvor er du kommet fra? 0
Kam jste šel / šla? Hvo------u-gået he-? H___ e_ d_ g___ h___ H-o- e- d- g-e- h-n- -------------------- Hvor er du gået hen? 0
Kde jste byl / byla? H-or -a- -u v-ret? H___ h__ d_ v_____ H-o- h-r d- v-r-t- ------------------ Hvor har du været? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Hv-m-ha-----hj-l-et? H___ h__ d_ h_______ H-e- h-r d- h-u-p-t- -------------------- Hvem har du hjulpet? 0
Komu jsi napsal / napsala? H--m h----- --rev-- t--? H___ h__ d_ s______ t___ H-e- h-r d- s-r-v-t t-l- ------------------------ Hvem har du skrevet til? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Hv-- har-d-------t? H___ h__ d_ s______ H-e- h-r d- s-a-e-? ------------------- Hvem har du svaret? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + dánština (1-100) MP3 dánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…