Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   da Datid 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [enogfirs]

Datid 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština dánština Poslouchat Více
psát s--ive s_____ s-r-v- ------ skrive 0
Psal dopis. Ha- s---v et-brev. H__ s____ e_ b____ H-n s-r-v e- b-e-. ------------------ Han skrev et brev. 0
A ona psala pohled. O- h-n-s--e-----kort. O_ h__ s____ e_ k____ O- h-n s-r-v e- k-r-. --------------------- Og hun skrev et kort. 0
číst l--e l___ l-s- ---- læse 0
Četl časopis. Han ----- e----eblad. H__ l____ e_ u_______ H-n l-s-e e- u-e-l-d- --------------------- Han læste et ugeblad. 0
A ona četla knihu. O- hun--æ----en b-g. O_ h__ l____ e_ b___ O- h-n l-s-e e- b-g- -------------------- Og hun læste en bog. 0
vzít / vzít si tage t___ t-g- ---- tage 0
Vzal si cigaretu. H-n --g -- ---ar-t. H__ t__ e_ c_______ H-n t-g e- c-g-r-t- ------------------- Han tog en cigaret. 0
Vzala si kousek čokolády. Hun--o---- s--kke-c--ko--de. H__ t__ e_ s_____ c_________ H-n t-g e- s-y-k- c-o-o-a-e- ---------------------------- Hun tog et stykke chokolade. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Han-v-r u---- --n--un--ar-tro. H__ v__ u____ m__ h__ v__ t___ H-n v-r u-r-, m-n h-n v-r t-o- ------------------------------ Han var utro, men hun var tro. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. H-- var --ve-,--e- h-n------lit--g. H__ v__ d_____ m__ h__ v__ f_______ H-n v-r d-v-n- m-n h-n v-r f-i-t-g- ----------------------------------- Han var doven, men hun var flittig. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Ha--va- f-tti-,-men-hu--va- rig. H__ v__ f______ m__ h__ v__ r___ H-n v-r f-t-i-, m-n h-n v-r r-g- -------------------------------- Han var fattig, men hun var rig. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. H-n--av-e----e- ---ge- m-- ---gæl-. H__ h____ i____ p_____ m__ e_ g____ H-n h-v-e i-g-n p-n-e- m-n e- g-l-. ----------------------------------- Han havde ingen penge, men en gæld. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Ha- -----kk- h----g---en u----ig. H__ v__ i___ h______ m__ u_______ H-n v-r i-k- h-l-i-, m-n u-e-d-g- --------------------------------- Han var ikke heldig, men uheldig. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Han ha-de----e ---ces- me- -held. H__ h____ i___ s______ m__ u_____ H-n h-v-e i-k- s-c-e-, m-n u-e-d- --------------------------------- Han havde ikke succes, men uheld. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ha----r -k----i--red-, -e--ut-l-r-d-. H__ v__ i___ t________ m__ u_________ H-n v-r i-k- t-l-r-d-, m-n u-i-f-e-s- ------------------------------------- Han var ikke tilfreds, men utilfreds. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. H----ar -----l-k--l-g, men ul-k-----. H__ v__ i___ l________ m__ u_________ H-n v-r i-k- l-k-e-i-, m-n u-y-k-l-g- ------------------------------------- Han var ikke lykkelig, men ulykkelig. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Ha---ar-i----sy--a-is-, men-u---pat-sk. H__ v__ i___ s_________ m__ u__________ H-n v-r i-k- s-m-a-i-k- m-n u-y-p-t-s-. --------------------------------------- Han var ikke sympatisk, men usympatisk. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…