Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   nn Fortid 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [åttiein]

Fortid 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
psát sk---e s_____ s-r-v- ------ skrive 0
Psal dopis. H-n-sk---v-eit --ev. H__ s_____ e__ b____ H-n s-r-i- e-t b-e-. -------------------- Han skreiv eit brev. 0
A ona psala pohled. O------k-eiv e-- k-r-. O_ h_ s_____ e__ k____ O- h- s-r-i- e-t k-r-. ---------------------- Og ho skreiv eit kort. 0
číst l--e l___ l-s- ---- lese 0
Četl časopis. E--la- ei------sin. E_ l__ e__ m_______ E- l-s e-t m-g-s-n- ------------------- Eg las eit magasin. 0
A ona četla knihu. Og ho las-ei-b--. O_ h_ l__ e_ b___ O- h- l-s e- b-k- ----------------- Og ho las ei bok. 0
vzít / vzít si -a t_ t- -- ta 0
Vzal si cigaretu. H-n t-- -in s-ga--t-. H__ t__ e__ s________ H-n t-k e-n s-g-r-t-. --------------------- Han tok ein sigarett. 0
Vzala si kousek čokolády. H----k-e-t st-k-------olad--ake. H_ t__ e__ s_____ s_____________ H- t-k e-t s-y-k- s-o-o-a-e-a-e- -------------------------------- Ho tok eit stykke sjokoladekake. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Han-var-u--u--m-n-ho --r-tr---st. H__ v__ u____ m__ h_ v__ t_______ H-n v-r u-r-, m-n h- v-r t-u-a-t- --------------------------------- Han var utru, men ho var trufast. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. Han--ar-lat- me- -- var fl---i-. H__ v__ l___ m__ h_ v__ f_______ H-n v-r l-t- m-n h- v-r f-i-t-g- -------------------------------- Han var lat, men ho var flittig. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. H-n v-- -a-t--, me--ho v-r----. H__ v__ f______ m__ h_ v__ r___ H-n v-r f-t-i-, m-n h- v-r r-k- ------------------------------- Han var fattig, men ho var rik. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. H-n h---- --gen -e--ar---er-- ---ld. H__ h____ i____ p______ b____ g_____ H-n h-d-e i-g-n p-n-a-, b-r-e g-e-d- ------------------------------------ Han hadde ingen pengar, berre gjeld. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. H-n-h-dd---k----f-aks---er-- -f-a--. H__ h____ i____ f_____ b____ u______ H-n h-d-e i-k-e f-a-s- b-r-e u-l-k-. ------------------------------------ Han hadde ikkje flaks, berre uflaks. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. H-- -----st--k-j----an--e--e--islu-kas-. H__ l______ i_____ h__ b____ m__________ H-n l-k-a-t i-k-e- h-n b-r-e m-s-u-k-s-. ---------------------------------------- Han lukkast ikkje, han berre mislukkast. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Han---r--k-j- f---ø-d- -e--misfo--øgd. H__ v__ i____ f_______ m__ m__________ H-n v-r i-k-e f-r-ø-d- m-n m-s-o-n-g-. -------------------------------------- Han var ikkje fornøgd, men misfornøgd. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Han var--kk-e --kk-l-g, me- -lukke-e-. H__ v__ i____ l________ m__ u_________ H-n v-r i-k-e l-k-e-e-, m-n u-u-k-l-g- -------------------------------------- Han var ikkje lukkeleg, men ulukkeleg. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Han v-r---kje-sy-pa-isk- men us-mpa-is-. H__ v__ i____ s_________ m__ u__________ H-n v-r i-k-e s-m-a-i-k- m-n u-y-p-t-s-. ---------------------------------------- Han var ikkje sympatisk, men usympatisk. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + nynorsk (1-100) MP3 nynorsk (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…