Konverzační příručka

cs Zápor 2   »   nn Nekting 2

65 [šedesát pět]

Zápor 2

Zápor 2

65 [sekstifem]

Nekting 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Je ten prsten drahý? E---en rin-e- dyr? E_ d__ r_____ d___ E- d-n r-n-e- d-r- ------------------ Er den ringen dyr? 0
Ne, stojí jen sto euro. N-i,--an--o--ar-b-r-e hun-r---uro. N___ h__ k_____ b____ h_____ e____ N-i- h-n k-s-a- b-r-e h-n-r- e-r-. ---------------------------------- Nei, han kostar berre hundre euro. 0
Ale já mám jen padesát. M----g --r -er---fe-ti. M__ e_ h__ b____ f_____ M-n e- h-r b-r-e f-m-i- ----------------------- Men eg har berre femti. 0
Jsi už hotový / hotová? Er d- f-rd-g? E_ d_ f______ E- d- f-r-i-? ------------- Er du ferdig? 0
Ne, ještě ne. N-i--i--je -n--. N___ i____ e____ N-i- i-k-e e-n-. ---------------- Nei, ikkje enno. 0
Ale už brzo budu hotový. Men e---r-s-a-----r--g. M__ e_ e_ s____ f______ M-n e- e- s-a-t f-r-i-. ----------------------- Men eg er snart ferdig. 0
Chceš ještě polévku? V-l-d--ha m-ir--u-pe? V__ d_ h_ m___ s_____ V-l d- h- m-i- s-p-e- --------------------- Vil du ha meir suppe? 0
Ne, už nechci. Nei -akk--e- -i------- h---eir. N__ t____ e_ v__ i____ h_ m____ N-i t-k-, e- v-l i-k-e h- m-i-. ------------------------------- Nei takk, eg vil ikkje ha meir. 0
Ale chci ještě zmrzlinu. Men--g-v-l-ha -e-- is. M__ e_ v__ h_ m___ i__ M-n e- v-l h- m-i- i-. ---------------------- Men eg vil ha meir is. 0
Bydlíš tady už dlouho? H---d- -ud--he--len-e? H__ d_ b___ h__ l_____ H-r d- b-d- h-r l-n-e- ---------------------- Har du budd her lenge? 0
Ne, teprve jeden měsíc. Nei,-b--re-----må--d. N___ b____ e__ m_____ N-i- b-r-e e-n m-n-d- --------------------- Nei, berre ein månad. 0
Ale znám už hodně lidí. Me- -- kjenne--m--g- fol- a-t. M__ e_ k______ m____ f___ a___ M-n e- k-e-n-r m-n-e f-l- a-t- ------------------------------ Men eg kjenner mange folk alt. 0
Pojedeš zítra domů? K--re--d- ---m --morgon? K_____ d_ h___ i m______ K-y-e- d- h-i- i m-r-o-? ------------------------ Køyrer du heim i morgon? 0
Ne, až o víkendu. N-i---kk-e---r i -e--a. N___ i____ f__ i h_____ N-i- i-k-e f-r i h-l-a- ----------------------- Nei, ikkje før i helga. 0
Ale přijedu zpátky už v neděli. Me--e- kj-m--ilb--e-----p----n--gen. M__ e_ k___ t______ a__ p_ s________ M-n e- k-e- t-l-a-e a-t p- s-n-a-e-. ------------------------------------ Men eg kjem tilbake alt på sundagen. 0
Je tvoje dcera už dospělá? E--do-ter- -- -a--en? E_ d______ d_ v______ E- d-t-e-a d- v-k-e-? --------------------- Er dottera di vaksen? 0
Ne, je jí teprve sedmnáct. Nei, h---- be-r--s-tten. N___ h_ e_ b____ s______ N-i- h- e- b-r-e s-t-e-. ------------------------ Nei, ho er berre sytten. 0
Ale už má přítele. M-n h- ------l--eie---n-kj-ras-. M__ h_ h__ a_______ e__ k_______ M-n h- h-r a-l-r-i- e-n k-æ-a-t- -------------------------------- Men ho har allereie ein kjærast. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + nynorsk (1-100) MP3 nynorsk (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Co nám slova říkají

Na celém světě jsou milióny knih. Kolik jich bylo dosud napsáno, přesně nevíme. Tyto knihy obsahují mnoho vědomostí. Kdybyste je všechny přečetli, věděli byste o životě opravdu mnoho. Protože knihy nám ukazují, jak se náš svět mění. Každá doba má své knihy. Lze z nich vyčíst, co je pro lidi důležité. Nikdo je ale nemůže přečíst všechny. Moderní technika nám ale pomáhá knihy analyzovat. Pomocí digitalizace můžeme knihy ukládat jako data. Poté můžeme analyzovat jejich obsah. Jazykovědci tak mohou zjistit, jak se náš jazyk mění. Ještě zajímavější je však spočítat četnost jednotlivých slov. Lze tak určit význam jednotlivých věcí. Vědci prostudovali více jak 5 miliónů knih. Knihy byly napsány v posledních pěti stoletích. Celkem bylo analyzováno 500 miliard slov. Četnost jednotlivých slov nám ukazuje, jak žili lidé dříve a jak žijeme dnes. V našem jazyce se dorážejí myšlenky a trendy. Například slovo muži ztratilo jistý význam. Užívá se dnes méně často než dříve. Naopak slovo ženy užíváme mnohem častěji. Zkoumáním slov lze také určit, co rádi jíme. V padesátých letech se hodně používalo slovo ice cream (zmrzlina). Potom byla moderní slova pizza a pasta (těstoviny). Pojem sushi se stal populárním v posledních několika letech. Pro všechny příznivce jazyka tu máme dobrou zprávu… Každý rok se v našem jazyce objevují nová slova!