Konverzační příručka

cs Na letišti   »   nn På flyplassen

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [trettifem]

På flyplassen

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. E---i- g-e-ne kj----b--le-- ti- --e-, -a-k. E_ v__ g_____ k____ b______ t__ A____ t____ E- v-l g-e-n- k-ø-e b-l-e-t t-l A-e-, t-k-. ------------------------------------------- Eg vil gjerne kjøpe billett til Aten, takk. 0
Je to přímý let? E- --t-----k--fly? E_ d__ d__________ E- d-t d-r-k-e-l-? ------------------ Er det direktefly? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Eg v-- g--rn--s-tj- -e- -in---get,-ikkj--røy-ar. E_ v__ g_____ s____ v__ v_________ i____________ E- v-l g-e-n- s-t-e v-d v-n-a-g-t- i-k-e-r-y-a-. ------------------------------------------------ Eg vil gjerne sitje ved vindauget, ikkje-røykar. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. E- vi---jern- s-ad-es-e -e-t-ll--ga -i. E_ v__ g_____ s________ b__________ m__ E- v-l g-e-n- s-a-f-s-e b-s-i-l-n-a m-. --------------------------------------- Eg vil gjerne stadfeste bestillinga mi. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Eg v-l g-ern- av-es---l-. E_ v__ g_____ a__________ E- v-l g-e-n- a-b-s-i-l-. ------------------------- Eg vil gjerne avbestille. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. E--vil --erne--n--e -est----n-a m-. E_ v__ g_____ e____ b__________ m__ E- v-l g-e-n- e-d-e b-s-i-l-n-a m-. ----------------------------------- Eg vil gjerne endre bestillinga mi. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Når går -e-t----- t-l ----? N__ g__ n____ f__ t__ R____ N-r g-r n-s-e f-y t-l R-m-? --------------------------- Når går neste fly til Roma? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Har ---to---dige----ss--? H__ d_ t_ l_____ p_______ H-r d- t- l-d-g- p-a-s-r- ------------------------- Har de to ledige plassar? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Ne-, ----a- --r-e--in--edi- --a--. N___ v_ h__ b____ e__ l____ p_____ N-i- v- h-r b-r-e e-n l-d-g p-a-s- ---------------------------------- Nei, vi har berre ein ledig plass. 0
Kdy přistaneme? Når la---- -i? N__ l_____ v__ N-r l-n-a- v-? -------------- Når landar vi? 0
Kdy tam budeme? Når-e---i fr-mm-? N__ e_ v_ f______ N-r e- v- f-a-m-? ----------------- Når er vi framme? 0
Kdy jede autobus do centra? N-r-går -et---ss--il --nt-u-? N__ g__ d__ b___ t__ s_______ N-r g-r d-t b-s- t-l s-n-r-m- ----------------------------- Når går det buss til sentrum? 0
Je to Váš kufr? Er-d------of---te----n? E_ d____ k________ d___ E- d-t-e k-f-e-t-n d-n- ----------------------- Er dette kofferten din? 0
Je to Vaše taška? Er--ette--------i? E_ d____ v____ d__ E- d-t-e v-s-a d-? ------------------ Er dette veska di? 0
Je to Vaše zavazadlo? Er--e--e --g--j-n d-n? E_ d____ b_______ d___ E- d-t-e b-g-s-e- d-n- ---------------------- Er dette bagasjen din? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? K------j- -a-a------n-eg-ta me-? K__ m____ b______ k__ e_ t_ m___ K-r m-k-e b-g-s-e k-n e- t- m-d- -------------------------------- Kor mykje bagasje kan eg ta med? 0
Dvacet kilo. Tju--k-lo. T___ k____ T-u- k-l-. ---------- Tjue kilo. 0
Cože, jen dvacet kilo? Kva- ---re--j-- k---? K___ B____ t___ k____ K-a- B-r-e t-u- k-l-? --------------------- Kva? Berre tjue kilo? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!