Konverzační příručka

cs Na letišti   »   sq Nё aeroport

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [tridhjetёepesё]

Nё aeroport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. D-- tё r-zervo- nj- -l-tu-i---ё----hinё. D__ t_ r_______ n__ f_______ p__ A______ D-a t- r-z-r-o- n-ё f-u-u-i- p-r A-h-n-. ---------------------------------------- Dua tё rezervoj njё fluturim pёr Athinё. 0
Je to přímý let? A ё-----n----l--u--- --rek-? A ё____ n__ f_______ d______ A ё-h-ё n-ë f-u-u-i- d-r-k-? ---------------------------- A ёshtё një fluturim direkt? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. N-ё ---- -fёr d--t--es,-ku--’pi-et d-h--. N__ v___ a___ d________ k_ s______ d_____ N-ё v-n- a-ё- d-i-a-e-, k- s-p-h-t d-h-n- ----------------------------------------- Njё vend afёr dritares, ku s’pihet duhan. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. D-a -----n--r--j-re--r---in. D__ t_ k________ r__________ D-a t- k-n-i-m-j r-z-r-i-i-. ---------------------------- Dua tё konfirmoj rezervimin. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Du--t- a--l----re---v----. D__ t_ a______ r__________ D-a t- a-u-l-j r-z-r-i-i-. -------------------------- Dua tё anulloj rezervimin. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Dua t- -d---h-j---z-rvimi-. D__ t_ n_______ r__________ D-a t- n-r-s-o- r-z-r-i-i-. --------------------------- Dua tё ndryshoj rezervimin. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Ku---i-et a-i----t-e-ё----r--o-ё? K__ n____ a_____ t_____ p__ R____ K-r n-s-t a-i-n- t-e-ё- p-r R-m-? --------------------------------- Kur niset avioni tjetёr pёr Romё? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? A -- --- ------de --sh? A k_ d__ d_ v____ b____ A k- d-e d- v-n-e b-s-? ----------------------- A ka dhe dy vende bosh? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. J-, ke-i ----m njё ve-- bosh. J__ k___ v____ n__ v___ b____ J-, k-m- v-t-m n-ё v-n- b-s-. ----------------------------- Jo, kemi vetёm njё vend bosh. 0
Kdy přistaneme? K-r--o tё --emi-n- -okё? K__ d_ t_ u____ n_ t____ K-r d- t- u-e-i n- t-k-? ------------------------ Kur do tё ulemi nё tokё? 0
Kdy tam budeme? K-----ri-----t--? K__ a______ a____ K-r a-r-j-ё a-j-? ----------------- Kur arrijmё atje? 0
Kdy jede autobus do centra? K-r -is-t-a-to---i-nё--e-d-r? K__ n____ a_______ n_ q______ K-r n-s-t a-t-b-s- n- q-n-ё-? ----------------------------- Kur niset autobusi nё qendёr? 0
Je to Váš kufr? Va----ja----j---htё -jo? V_______ j___ ё____ k___ V-l-x-j- j-a- ё-h-ё k-o- ------------------------ Valixhja juaj ёshtё kjo? 0
Je to Vaše taška? Çant- -u-j ё-ht- -j-? Ç____ j___ ё____ k___ Ç-n-a j-a- ё-h-ё k-o- --------------------- Çanta juaj ёshtё kjo? 0
Je to Vaše zavazadlo? B--az-i-j-a- -shtё k-? B______ j___ ё____ k__ B-g-z-i j-a- ё-h-ё k-? ---------------------- Bagazhi juaj ёshtё ky? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? S--ba-azh--u---t----r-? S_ b_____ m___ t_ m____ S- b-g-z- m-n- t- m-r-? ----------------------- Sa bagazh mund tё marr? 0
Dvacet kilo. N-ё-e- k--e. N_____ k____ N-ё-e- k-l-. ------------ Njёzet kile. 0
Cože, jen dvacet kilo? Ç-a-ё- --tё--n-ёz---kile? Ç_____ v____ n_____ k____ Ç-a-ё- v-t-m n-ё-e- k-l-? ------------------------- Çfarё, vetёm njёzet kile? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + albánština (1-100) MP3 albánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!