Konverzační příručka

cs Na letišti   »   hr Na aerodromu

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [trideset i pet]

Na aerodromu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Htio /-Ht-e-a--i---ezervi-a-i-let-za At-n-. H___ / H_____ b__ r__________ l__ z_ A_____ H-i- / H-j-l- b-h r-z-r-i-a-i l-t z- A-e-u- ------------------------------------------- Htio / Htjela bih rezervirati let za Atenu. 0
Je to přímý let? Da-li--e------r------et? D_ l_ j_ t_ i______ l___ D- l- j- t- i-r-v-n l-t- ------------------------ Da li je to izravan let? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Mo-i----esto--o-pro--r-- za--e-u-a--. M____ m_____ d_ p_______ z_ n________ M-l-m m-e-t- d- p-o-o-a- z- n-p-š-č-. ------------------------------------- Molim mjesto do prozora, za nepušače. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. H----- ---e-a -ih --tvr--t- sv-ju re--rva-i-u. H___ / h_____ b__ p________ s____ r___________ H-i- / h-j-l- b-h p-t-r-i-i s-o-u r-z-r-a-i-u- ---------------------------------------------- Htio / htjela bih potvrditi svoju rezervaciju. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. H-i- / h-je---b---s------at- -v-j- r-ze-vac-j-. H___ / h_____ b__ s_________ s____ r___________ H-i- / h-j-l- b-h s-o-n-r-t- s-o-u r-z-r-a-i-u- ----------------------------------------------- Htio / htjela bih stornirati svoju rezervaciju. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Ht-o-/ -tjel----h p---i-e------voju -eze---ci-u. H___ / h_____ b__ p__________ s____ r___________ H-i- / h-j-l- b-h p-o-i-e-i-i s-o-u r-z-r-a-i-u- ------------------------------------------------ Htio / htjela bih promijeniti svoju rezervaciju. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? Ka-----l--e---slj-deć- -----pl-v--- R--? K___ p_______ s_______ z________ z_ R___ K-d- p-l-j-ć- s-j-d-ć- z-a-o-l-v z- R-m- ---------------------------------------- Kada polijeće sljedeći zrakoplov za Rim? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? Jesu-----lob-d-- jo- d---m--st-? J___ l_ s_______ j__ d__ m______ J-s- l- s-o-o-n- j-š d-a m-e-t-? -------------------------------- Jesu li slobodna još dva mjesta? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Ne---mam- -o---amo j-dn- sl--od-o--j-s--. N__ i____ j__ s___ j____ s_______ m______ N-, i-a-o j-š s-m- j-d-o s-o-o-n- m-e-t-. ----------------------------------------- Ne, imamo još samo jedno slobodno mjesto. 0
Kdy přistaneme? Kada-s--jećemo? K___ s_________ K-d- s-i-e-e-o- --------------- Kada slijećemo? 0
Kdy tam budeme? Ka-a --o-tamo? K___ s__ t____ K-d- s-o t-m-? -------------- Kada smo tamo? 0
Kdy jede autobus do centra? Kada--ozi --tobus-- -enta------a? K___ v___ a______ u c_____ g_____ K-d- v-z- a-t-b-s u c-n-a- g-a-a- --------------------------------- Kada vozi autobus u centar grada? 0
Je to Váš kufr? Da-li j---- --š--o-e-? D_ l_ j_ t_ V__ k_____ D- l- j- t- V-š k-f-r- ---------------------- Da li je to Vaš kofer? 0
Je to Vaše taška? D- li je t--V-š- tor-a? D_ l_ j_ t_ V___ t_____ D- l- j- t- V-š- t-r-a- ----------------------- Da li je to Vaša torba? 0
Je to Vaše zavazadlo? Da -- -e-to---š--p-tl----? D_ l_ j_ t_ V___ p________ D- l- j- t- V-š- p-t-j-g-? -------------------------- Da li je to Vaša prtljaga? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Ko-i-o-pr-l-ag---o-u-p-ni----? K_____ p_______ m___ p________ K-l-k- p-t-j-g- m-g- p-n-j-t-? ------------------------------ Koliko prtljaga mogu ponijeti? 0
Dvacet kilo. D--d--et k-l-. D_______ k____ D-a-e-e- k-l-. -------------- Dvadeset kila. 0
Cože, jen dvacet kilo? Što,--am--d--de--t-kila? Š___ s___ d_______ k____ Š-o- s-m- d-a-e-e- k-l-? ------------------------ Što, samo dvadeset kila? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!