Konverzační příručka

cs Nakupování   »   hr Kupovina

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [pedeset i četiri]

Kupovina

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Želi- --piti p----n. Ž____ k_____ p______ Ž-l-m k-p-t- p-k-o-. -------------------- Želim kupiti poklon. 0
Ale ne moc drahý. A-i---i-ta---e--š--s--po. A___ n____ p______ s_____ A-i- n-š-a p-e-i-e s-u-o- ------------------------- Ali, ništa previše skupo. 0
Možná nějakou kabelku? M-žda-ručn----r-i-u? M____ r____ t_______ M-ž-a r-č-u t-r-i-u- -------------------- Možda ručnu torbicu? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? K--- -o-u žel-te? K___ b___ ž______ K-j- b-j- ž-l-t-? ----------------- Koju boju želite? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Crnu- smeđu --- ----lu? C____ s____ i__ b______ C-n-, s-e-u i-i b-j-l-? ----------------------- Crnu, smeđu ili bijelu? 0
Větší nebo menší? V-li-u-ili-m-l-? V_____ i__ m____ V-l-k- i-i m-l-? ---------------- Veliku ili malu? 0
Můžu si prohlédnout tuto? M-g--l- -id---- ovu? M___ l_ v______ o___ M-g- l- v-d-e-i o-u- -------------------- Mogu li vidjeti ovu? 0
Je z kůže? Je -- -n- ---kož-? J_ l_ o__ o_ k____ J- l- o-a o- k-ž-? ------------------ Je li ona od kože? 0
Nebo z koženky? Ili--e ---u-j---o------r-jala? I__ j_ o_ u_______ m__________ I-i j- o- u-j-t-o- m-t-r-j-l-? ------------------------------ Ili je od umjetnog materijala? 0
Samozřejmě z kůže. N-ravno,--d----e. N_______ о_ k____ N-r-v-o- о- k-ž-. ----------------- Naravno, оd kože. 0
Je obzvlášť kvalitní. T-------s-bno d---a kval-te-a. T_ j_ p______ d____ k_________ T- j- p-s-b-o d-b-a k-a-i-e-a- ------------------------------ To je posebno dobra kvaliteta. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. A -i---- r---- torbi-e-j--st---n---o---jn-. A c_____ r____ t______ j_ s______ p________ A c-j-n- r-č-e t-r-i-e j- s-v-r-o p-v-l-n-. ------------------------------------------- A cijena ručne torbice je stvarno povoljna. 0
Tato se mi líbí. S-iđa m---e. S____ m_ s__ S-i-a m- s-. ------------ Sviđa mi se. 0
Vezmu si tuto. U-e--ć- --. U___ ć_ j__ U-e- ć- j-. ----------- Uzet ću je. 0
Mohu ji případně vyměnit? Mogu-l- je---e-tu--no z-mij-ni--? M___ l_ j_ e_________ z__________ M-g- l- j- e-e-t-a-n- z-m-j-n-t-? --------------------------------- Mogu li je eventualno zamijeniti? 0
Samozřejmě. Po--azum-j----s-. P____________ s__ P-d-a-u-i-e-a s-. ----------------- Podrazumijeva se. 0
Zabalíme ji jako dárek. Up--i-a- --m- j--k-o----lon. U_______ ć___ j_ k__ p______ U-a-i-a- ć-m- j- k-o p-k-o-. ---------------------------- Upakirat ćemo jе kao poklon. 0
Támhle je pokladna. Ta---pr-ko--e-bl-ga-n-. T___ p____ j_ b________ T-m- p-e-o j- b-a-a-n-. ----------------------- Tamo preko je blagajna. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + chorvatština (1-100) MP3 chorvatština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…