Konverzační příručka

cs Nakupování   »   uk Покупки

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [п’ятдесят чотири]

54 [pʺyatdesyat chotyry]

Покупки

Pokupky

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Я---тів--и-/ -оті------упит--по-а--н--. Я х____ б_ / х_____ б к_____ п_________ Я х-т-в б- / х-т-л- б к-п-т- п-д-р-н-к- --------------------------------------- Я хотів би / хотіла б купити подарунок. 0
Pokupky P______ P-k-p-y ------- Pokupky
Ale ne moc drahý. Але-н- --ж--до-оги-. А__ н_ д___ д_______ А-е н- д-ж- д-р-г-й- -------------------- Але не дуже дорогий. 0
Po--pky P______ P-k-p-y ------- Pokupky
Možná nějakou kabelku? Мо----- --м--? М______ с_____ М-ж-и-о с-м-у- -------------- Можливо сумку? 0
Y--kh--iv-b-----ho---a b ku---- poda---o-. Y_ k_____ b_ / k______ b k_____ p_________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b k-p-t- p-d-r-n-k- ------------------------------------------ YA khotiv by / khotila b kupyty podarunok.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Я--го кол--ру В- - ------? Я____ к______ В_ б х______ Я-о-о к-л-о-у В- б х-т-л-? -------------------------- Якого кольору Ви б хотіли? 0
YA kh--i---y --kh---l--- k----y---da---ok. Y_ k_____ b_ / k______ b k_____ p_________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b k-p-t- p-d-r-n-k- ------------------------------------------ YA khotiv by / khotila b kupyty podarunok.
Černou, hnědou nebo bílou? Чорно-о---ор----во-- -- ----го? Ч_______ к__________ ч_ б______ Ч-р-о-о- к-р-ч-е-о-о ч- б-л-г-? ------------------------------- Чорного, коричневого чи білого? 0
YA kho-i- -y / k-o--l- b -u-yty-----runo-. Y_ k_____ b_ / k______ b k_____ p_________ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b k-p-t- p-d-r-n-k- ------------------------------------------ YA khotiv by / khotila b kupyty podarunok.
Větší nebo menší? В-ли-у-чи-ма-е-ьку? В_____ ч_ м________ В-л-к- ч- м-л-н-к-? ------------------- Велику чи маленьку? 0
Al- -e-----e-d-r---y̆. A__ n_ d____ d_______ A-e n- d-z-e d-r-h-y-. ---------------------- Ale ne duzhe dorohyy̆.
Můžu si prohlédnout tuto? Ч- --ж- ------ю --ян---? Ч_ м___ я н_ ц_ г_______ Ч- м-ж- я н- ц- г-я-у-и- ------------------------ Чи можу я на цю глянути? 0
Al--ne --zh-----oh-y̆. A__ n_ d____ d_______ A-e n- d-z-e d-r-h-y-. ---------------------- Ale ne duzhe dorohyy̆.
Je z kůže? В-на --іря--? В___ ш_______ В-н- ш-і-я-а- ------------- Вона шкіряна? 0
Al- -e --zh- -or-hy--. A__ n_ d____ d_______ A-e n- d-z-e d-r-h-y-. ---------------------- Ale ne duzhe dorohyy̆.
Nebo z koženky? Чи в----з--ш-учн--о --т---ал-? Ч_ в___ з_ ш_______ м_________ Ч- в-н- з- ш-у-н-г- м-т-р-а-у- ------------------------------ Чи вона зі штучного матеріалу? 0
M----yv--sumk-? M_______ s_____ M-z-l-v- s-m-u- --------------- Mozhlyvo sumku?
Samozřejmě z kůže. З--ш-ір-- -в-ча-но. З_ ш_____ з________ З- ш-і-и- з-и-а-н-. ------------------- Зі шкіри, звичайно. 0
Moz---v- --mk-? M_______ s_____ M-z-l-v- s-m-u- --------------- Mozhlyvo sumku?
Je obzvlášť kvalitní. Це-дуж--хо-оша -к----. Ц_ д___ х_____ я______ Ц- д-ж- х-р-ш- я-і-т-. ---------------------- Це дуже хороша якість. 0
Mozh---o -----? M_______ s_____ M-z-l-v- s-m-u- --------------- Mozhlyvo sumku?
A ta taška je skutečně velmi levná. І с-мка-дій--о з-всі---е --р-г-. І с____ д_____ з_____ н_ д______ І с-м-а д-й-н- з-в-і- н- д-р-г-. -------------------------------- І сумка дійсно зовсім не дорога. 0
Ya-oho -o--oru -y-b--h----y? Y_____ k______ V_ b k_______ Y-k-h- k-l-o-u V- b k-o-i-y- ---------------------------- Yakoho kolʹoru Vy b khotily?
Tato se mi líbí. Ця-мені --доб---ь-я. Ц_ м___ п___________ Ц- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------- Ця мені подобається. 0
Y-k--- ko--o-- V- b-k---i-y? Y_____ k______ V_ b k_______ Y-k-h- k-l-o-u V- b k-o-i-y- ---------------------------- Yakoho kolʹoru Vy b khotily?
Vezmu si tuto. Я ц--ві--м-. Я ц_ в______ Я ц- в-з-м-. ------------ Я цю візьму. 0
Yak--o -olʹ--u ---b-k--t---? Y_____ k______ V_ b k_______ Y-k-h- k-l-o-u V- b k-o-i-y- ---------------------------- Yakoho kolʹoru Vy b khotily?
Mohu ji případně vyměnit? Ч-----у-я-цю о-м-ня-и? Ч_ м___ я ц_ о________ Ч- м-ж- я ц- о-м-н-т-? ---------------------- Чи можу я цю обміняти? 0
C-o-noho, ----c------o chy -il---? C________ k___________ c__ b______ C-o-n-h-, k-r-c-n-v-h- c-y b-l-h-? ---------------------------------- Chornoho, korychnevoho chy biloho?
Samozřejmě. Зв-ч-йн-. З________ З-и-а-н-. --------- Звичайно. 0
Chor--h-- -orych--vo-o -h- bi---o? C________ k___________ c__ b______ C-o-n-h-, k-r-c-n-v-h- c-y b-l-h-? ---------------------------------- Chornoho, korychnevoho chy biloho?
Zabalíme ji jako dárek. Ми ----к--м- її----под-ру-ок. М_ з________ ї_ я_ п_________ М- з-п-к-є-о ї- я- п-д-р-н-к- ----------------------------- Ми запакуємо її як подарунок. 0
Cho-n-ho, ---y-h-e-oho-ch- bil--o? C________ k___________ c__ b______ C-o-n-h-, k-r-c-n-v-h- c-y b-l-h-? ---------------------------------- Chornoho, korychnevoho chy biloho?
Támhle je pokladna. К-с- ---. К___ т___ К-с- т-м- --------- Каса там. 0
Ve--ku --y-ma--nʹk-? V_____ c__ m________ V-l-k- c-y m-l-n-k-? -------------------- Velyku chy malenʹku?

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…