Konverzační příručka

cs Nakupování   »   tr Alışveriş yapmak

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [elli dört]

Alışveriş yapmak

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Bir--ediye-a--a--is--y-ru-. B__ h_____ a____ i_________ B-r h-d-y- a-m-k i-t-y-r-m- --------------------------- Bir hediye almak istiyorum. 0
Ale ne moc drahý. A-a--ok---zl-----a-ı o-maya-. A__ ç__ f____ p_____ o_______ A-a ç-k f-z-a p-h-l- o-m-y-n- ----------------------------- Ama çok fazla pahalı olmayan. 0
Možná nějakou kabelku? B-l---b-- ----a--a--? B____ b__ e_ ç_______ B-l-i b-r e- ç-n-a-ı- --------------------- Belki bir el çantası? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? H--gi-r--gi -st-r-in-z? H____ r____ i__________ H-n-i r-n-i i-t-r-i-i-? ----------------------- Hangi rengi istersiniz? 0
Černou, hnědou nebo bílou? S----,-k-------gi v--a b--az? S_____ k_________ v___ b_____ S-y-h- k-h-e-e-g- v-y- b-y-z- ----------------------------- Siyah, kahverengi veya beyaz? 0
Větší nebo menší? Büyük veya---ç-k? B____ v___ k_____ B-y-k v-y- k-ç-k- ----------------- Büyük veya küçük? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Bun- b-r---r-b-lir -i-i-? B___ b__ g________ m_____ B-n- b-r g-r-b-l-r m-y-m- ------------------------- Bunu bir görebilir miyim? 0
Je z kůže? B-----id-n-m-? B_ d______ m__ B- d-r-d-n m-? -------------- Bu deriden mi? 0
Nebo z koženky? Yo-sa -l--tik--n-mi? Y____ p_________ m__ Y-k-a p-a-t-k-e- m-? -------------------- Yoksa plastikten mi? 0
Samozřejmě z kůže. De-i--a-i-. D___ t_____ D-r- t-b-i- ----------- Deri tabii. 0
Je obzvlášť kvalitní. Bu-ö-e---k-e -yi -i---alite. B_ ö________ i__ b__ k______ B- ö-e-l-k-e i-i b-r k-l-t-. ---------------------------- Bu özellikle iyi bir kalite. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. V--b- e- -an-as---n fia------çekten-u----. V_ b_ e_ ç_________ f____ g________ u_____ V- b- e- ç-n-a-ı-ı- f-a-ı g-r-e-t-n u-g-n- ------------------------------------------ Ve bu el çantasının fiatı gerçekten uygun. 0
Tato se mi líbí. B- hoş-m- ---t-. B_ h_____ g_____ B- h-ş-m- g-t-i- ---------------- Bu hoşuma gitti. 0
Vezmu si tuto. B--u-------u-. B___ a________ B-n- a-ı-o-u-. -------------- Bunu alıyorum. 0
Mohu ji případně vyměnit? Bu-u-g-r--i-se---ğ---ir-b-lir----i-? B___ g________ d_____________ m_____ B-n- g-r-k-r-e d-ğ-ş-i-e-i-i- m-y-m- ------------------------------------ Bunu gerekirse değiştirebilir miyim? 0
Samozřejmě. Tab-----. T____ k__ T-b-î k-. --------- Tabiî ki. 0
Zabalíme ji jako dárek. He-iye-ol-r-k-p-k--l-ye----z. H_____ o_____ p______________ H-d-y- o-a-a- p-k-t-e-e-e-i-. ----------------------------- Hediye olarak paketleyeceğiz. 0
Támhle je pokladna. K-s--or-----a--ıd-. K___ o____ k_______ K-s- o-a-a k-r-ı-a- ------------------- Kasa orada karşıda. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + turečtina (1-100) MP3 turečtina (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…