Konverzační příručka

cs Nakupování   »   af Inkopies

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [vier en vyftig]

Inkopies

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština afrikánština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. E- -i--’--g--ke---ko--. E_ w__ ’_ g______ k____ E- w-l ’- g-s-e-k k-o-. ----------------------- Ek wil ’n geskenk koop. 0
Ale ne moc drahý. Maar-nie -e --------. M___ n__ t_ d___ n___ M-a- n-e t- d-u- n-e- --------------------- Maar nie te duur nie. 0
Možná nějakou kabelku? M--kien ’----n--ak? M______ ’_ h_______ M-s-i-n ’- h-n-s-k- ------------------- Miskien ’n handsak? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? W-t-e- kle---s----u? W_____ k____ s___ u_ W-t-e- k-e-r s-e- u- -------------------- Watter kleur soek u? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Swa--,-br-in--f --t? S_____ b____ o_ w___ S-a-t- b-u-n o- w-t- -------------------- Swart, bruin of wit? 0
Větší nebo menší? ’n-Gro-e--- ’n ---intjie? ’_ G____ o_ ’_ k_________ ’- G-o-e o- ’- k-e-n-j-e- ------------------------- ’n Grote of ’n kleintjie? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Ma--e--di--e------- a-s-b-ief? M__ e_ d__ e__ s___ a_________ M-g e- d-e e-n s-e- a-s-b-i-f- ------------------------------ Mag ek die een sien asseblief? 0
Je z kůže? Is d-t-van le----emaa-? I_ d__ v__ l___ g______ I- d-t v-n l-e- g-m-a-? ----------------------- Is dit van leer gemaak? 0
Nebo z koženky? Of-i--d-- va- pl-sti--? O_ i_ d__ v__ p________ O- i- d-t v-n p-a-t-e-? ----------------------- Of is dit van plastiek? 0
Samozřejmě z kůže. Va- l--------uurlik. V__ l____ n_________ V-n l-e-, n-t-u-l-k- -------------------- Van leer, natuurlik. 0
Je obzvlášť kvalitní. D-t-----eso---rse-goe-e k-a-ite-t. D__ i_ b_________ g____ k_________ D-t i- b-s-n-e-s- g-e-e k-a-i-e-t- ---------------------------------- Dit is besonderse goeie kwaliteit. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. En-d-e--ands---i----r-lik-b-l-ik. E_ d__ h______ i_ w______ b______ E- d-e h-n-s-k i- w-r-l-k b-l-i-. --------------------------------- En die handsak is werklik billik. 0
Tato se mi líbí. E- h-u d--rva-. E_ h__ d_______ E- h-u d-a-v-n- --------------- Ek hou daarvan. 0
Vezmu si tuto. E--------t ---m. E_ s__ d__ n____ E- s-l d-t n-e-. ---------------- Ek sal dit neem. 0
Mohu ji případně vyměnit? Kan--k di---mrui--i--i---no-ig? K__ e_ d__ o_____ i_____ n_____ K-n e- d-t o-r-i- i-d-e- n-d-g- ------------------------------- Kan ek dit omruil indien nodig? 0
Samozřejmě. Vans----p----nd. V_______________ V-n-e-f-p-e-e-d- ---------------- Vanselfsprekend. 0
Zabalíme ji jako dárek. O-s ------t-as--n-ges--n- -o---a-i. O__ s__ d__ a_ ’_ g______ t________ O-s s-l d-t a- ’- g-s-e-k t-e-r-a-. ----------------------------------- Ons sal dit as ’n geskenk toedraai. 0
Támhle je pokladna. D-a-------k-nt-is di- k-s--e-. D___ a________ i_ d__ k_______ D-a- a-d-r-a-t i- d-e k-s-i-r- ------------------------------ Daar anderkant is die kassier. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + afrikánština (1-100) MP3 afrikánština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…