Konverzační příručka

cs Nakupování   »   ka ყიდვა

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [ორმოცდათოთხმეტი]

54 [ormotsdatotkhmet'i]

ყიდვა

qidva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. სა-------ყიდვ---ი--ა. ს_______ ყ____ მ_____ ს-ჩ-ქ-ი- ყ-დ-ა მ-ნ-ა- --------------------- საჩუქრის ყიდვა მინდა. 0
qi--a q____ q-d-a ----- qidva
Ale ne moc drahý. მაგრამ--რც -- ის--ძ-ი--ს. მ_____ ა__ თ_ ი__ ძ______ მ-გ-ა- ა-ც თ- ი-ე ძ-ი-ი-. ------------------------- მაგრამ არც თუ ისე ძვირის. 0
q-dva q____ q-d-a ----- qidva
Možná nějakou kabelku? იქნებ ხე-ჩა-თ-? ი____ ხ________ ი-ნ-ბ ხ-ლ-ა-თ-? --------------- იქნებ ხელჩანთა? 0
sa-h-k-i--qi--a mi--a. s________ q____ m_____ s-c-u-r-s q-d-a m-n-a- ---------------------- sachukris qidva minda.
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? რა-ფ----გნე--ვთ? რ_ ფ___ გ_______ რ- ფ-რ- გ-ე-ა-თ- ---------------- რა ფერი გნებავთ? 0
s---ukris-q-d-a m-n-a. s________ q____ m_____ s-c-u-r-s q-d-a m-n-a- ---------------------- sachukris qidva minda.
Černou, hnědou nebo bílou? შ---- ყა--სფე-- -უ --თ-ი? შ____ ყ________ თ_ თ_____ შ-ვ-, ყ-ვ-ს-ე-ი თ- თ-თ-ი- ------------------------- შავი, ყავისფერი თუ თეთრი? 0
sach-kr-s---dva m-n-a. s________ q____ m_____ s-c-u-r-s q-d-a m-n-a- ---------------------- sachukris qidva minda.
Větší nebo menší? დ-დ---უ--ატ---? დ___ თ_ პ______ დ-დ- თ- პ-ტ-რ-? --------------- დიდი თუ პატარა? 0
m-g-am ---s-----se d-viris. m_____ a___ t_ i__ d_______ m-g-a- a-t- t- i-e d-v-r-s- --------------------------- magram arts tu ise dzviris.
Můžu si prohlédnout tuto? შ--ძ------ნ-ხ-? შ_______ ვ_____ შ-ი-ლ-ბ- ვ-ა-ო- --------------- შეიძლება ვნახო? 0
ma-ram-a--s t- i-e -----i-. m_____ a___ t_ i__ d_______ m-g-a- a-t- t- i-e d-v-r-s- --------------------------- magram arts tu ise dzviris.
Je z kůže? ტყავ-ს--რ-ს? ტ_____ ა____ ტ-ა-ი- ა-ი-? ------------ ტყავის არის? 0
ma--am -r-- -u--s- --v--is. m_____ a___ t_ i__ d_______ m-g-a- a-t- t- i-e d-v-r-s- --------------------------- magram arts tu ise dzviris.
Nebo z koženky? თ--ხ-----ურ-ა? თ_ ხ__________ თ- ხ-ლ-ვ-უ-ი-? -------------- თუ ხელოვნურია? 0
i--e--k-e--han-a? i____ k__________ i-n-b k-e-c-a-t-? ----------------- ikneb khelchanta?
Samozřejmě z kůže. ტყა-ი----ა-თ-მა--ნ--. ტ______ რ_ თ___ უ____ ტ-ა-ი-, რ- თ-მ- უ-დ-. --------------------- ტყავის, რა თქმა უნდა. 0
i-n-----elc-ant-? i____ k__________ i-n-b k-e-c-a-t-? ----------------- ikneb khelchanta?
Je obzvlášť kvalitní. ეს--ა-ს---თრ--ით ხ---ს-იან--. ე_ გ____________ ხ___________ ე- გ-ნ-ა-უ-რ-ბ-თ ხ-რ-ს-ი-ნ-ა- ----------------------------- ეს განსაკუთრებით ხარისხიანია. 0
i--e--k----hant-? i____ k__________ i-n-b k-e-c-a-t-? ----------------- ikneb khelchanta?
A ta taška je skutečně velmi levná. ხ-ლჩ-ნ-- მ-რთ----ი---ა. ხ_______ მ______ ი_____ ხ-ლ-ა-თ- მ-რ-ლ-ც ი-ფ-ა- ----------------------- ხელჩანთა მართლაც იაფია. 0
r-------gneb---? r_ p___ g_______ r- p-r- g-e-a-t- ---------------- ra peri gnebavt?
Tato se mi líbí. მ--წონ-. მ_______ მ-მ-ო-ს- -------- მომწონს. 0
ra-per--gn-ba--? r_ p___ g_______ r- p-r- g-e-a-t- ---------------- ra peri gnebavt?
Vezmu si tuto. ვი--დ-. ვ______ ვ-ყ-დ-. ------- ვიყიდი. 0
r---er- g-ebav-? r_ p___ g_______ r- p-r- g-e-a-t- ---------------- ra peri gnebavt?
Mohu ji případně vyměnit? გა---ვლ- შე-ა-ლ-ბ---ა? გ_______ შ____________ გ-მ-ც-ლ- შ-ს-ძ-ე-ე-ი-? ---------------------- გამოცვლა შესაძლებელია? 0
shavi- -a--s-er-----t-tri? s_____ q________ t_ t_____ s-a-i- q-v-s-e-i t- t-t-i- -------------------------- shavi, qavisperi tu tetri?
Samozřejmě. რ--თქმა-უ-და. რ_ თ___ უ____ რ- თ-მ- უ-დ-. ------------- რა თქმა უნდა. 0
sh--i- --v--p-ri------t--? s_____ q________ t_ t_____ s-a-i- q-v-s-e-i t- t-t-i- -------------------------- shavi, qavisperi tu tetri?
Zabalíme ji jako dárek. გ-გიხვ--თ როგ----საჩ----ს. გ________ რ_____ ს________ გ-გ-ხ-ე-თ რ-გ-რ- ს-ჩ-ქ-რ-. -------------------------- გაგიხვევთ როგორც საჩუქარს. 0
s---i----v----ri--u t-t--? s_____ q________ t_ t_____ s-a-i- q-v-s-e-i t- t-t-i- -------------------------- shavi, qavisperi tu tetri?
Támhle je pokladna. იქ ა-ი- --ლ--ო. ი_ ა___ ს______ ი- ა-ი- ს-ლ-რ-. --------------- იქ არის სალარო. 0
did- tu --at'ara? d___ t_ p________ d-d- t- p-a-'-r-? ----------------- didi tu p'at'ara?

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…