Konverzační příručka

cs Vedlejší věty se zda, jestli   »   ka დამოკიდებული წინადადებები თუ-თი

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Vedlejší věty se zda, jestli

93 [ოთხმოცდაცამეტი]

93 [otkhmotsdatsamet'i]

დამოკიდებული წინადადებები თუ-თი

damok'idebuli ts'inadadebebi tu-ti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Nevím, jestli mě má rád. არ -ი--, თუ-ვუყ-არ--რ. ა_ ვ____ თ_ ვ_________ ა- ვ-ც-, თ- ვ-ყ-ა-ვ-რ- ---------------------- არ ვიცი, თუ ვუყვარვარ. 0
a---i-s----- -u--a-v-r. a_ v_____ t_ v_________ a- v-t-i- t- v-q-a-v-r- ----------------------- ar vitsi, tu vuqvarvar.
Nevím, jestli se vrátí. არ ვ--ი- -- -ა--უნ-ებ-. ა_ ვ____ თ_ დ__________ ა- ვ-ც-, თ- დ-ბ-უ-დ-ბ-. ----------------------- არ ვიცი, თუ დაბრუნდება. 0
ar ----i,--u-vuqva----. a_ v_____ t_ v_________ a- v-t-i- t- v-q-a-v-r- ----------------------- ar vitsi, tu vuqvarvar.
Nevím, jestli mi zavolá. არ-ვი-ი,--უ დ--ირ-----. ა_ ვ____ თ_ დ__________ ა- ვ-ც-, თ- დ-მ-რ-კ-ვ-. ----------------------- არ ვიცი, თუ დამირეკავს. 0
a- -it-i, tu v--var-ar. a_ v_____ t_ v_________ a- v-t-i- t- v-q-a-v-r- ----------------------- ar vitsi, tu vuqvarvar.
Zdalipak mě má rád? ნეტ-ვ თ--ვუ-ვ--ვარ? ნ____ თ_ ვ_________ ნ-ტ-ვ თ- ვ-ყ-ა-ვ-რ- ------------------- ნეტავ თუ ვუყვარვარ? 0
a- vi-si, t- -abr---eba. a_ v_____ t_ d__________ a- v-t-i- t- d-b-u-d-b-. ------------------------ ar vitsi, tu dabrundeba.
Zdalipak se vrátí? ნე-ავ თ----ბ--ნ--ბა? ნ____ თ_ დ__________ ნ-ტ-ვ თ- დ-ბ-უ-დ-ბ-? -------------------- ნეტავ თუ დაბრუნდება? 0
ar v--s-,-t- -ab---deba. a_ v_____ t_ d__________ a- v-t-i- t- d-b-u-d-b-. ------------------------ ar vitsi, tu dabrundeba.
Zdalipak zavolá? ნ---- ------ი--კ---? ნ____ თ_ დ__________ ნ-ტ-ვ თ- დ-მ-რ-კ-ვ-? -------------------- ნეტავ თუ დამირეკავს? 0
ar --t-i- -- -abru-d-ba. a_ v_____ t_ d__________ a- v-t-i- t- d-b-u-d-b-. ------------------------ ar vitsi, tu dabrundeba.
Ptám se, jestli na mne myslí. მ-ინ--რ-ს-ბს, თ- -ი---ბს-ჩ----. მ____________ თ_ ფ______ ჩ_____ მ-ი-ტ-რ-ს-ბ-, თ- ფ-ქ-ო-ს ჩ-მ-ე- ------------------------------- მაინტერესებს, თუ ფიქრობს ჩემზე. 0
ar -i-si,----dami-e-----. a_ v_____ t_ d___________ a- v-t-i- t- d-m-r-k-a-s- ------------------------- ar vitsi, tu damirek'avs.
Ptám se, jestli má nějakou jinou. მ-ი---რეს--ს, თუ-ჰყ-ვ- ვ---- ---ა. მ____________ თ_ ჰ____ ვ____ ს____ მ-ი-ტ-რ-ს-ბ-, თ- ჰ-ა-ს ვ-ნ-ე ს-ვ-. ---------------------------------- მაინტერესებს, თუ ჰყავს ვინმე სხვა. 0
n--'-v--- ---v-rv--? n_____ t_ v_________ n-t-a- t- v-q-a-v-r- -------------------- net'av tu vuqvarvar?
Ptám se, jestli mi lže. მაი-ტერ----ს,--------უ ა-ა. მ____________ ტ____ თ_ ა___ მ-ი-ტ-რ-ს-ბ-, ტ-უ-ს თ- ა-ა- --------------------------- მაინტერესებს, ტყუის თუ არა. 0
net'av -- --b--n-eba? n_____ t_ d__________ n-t-a- t- d-b-u-d-b-? --------------------- net'av tu dabrundeba?
Zdalipak na mě myslí? ნ--ავ-ჩე-ზე-----ი-რ-ბ-? ნ____ ჩ____ თ_ ფ_______ ნ-ტ-ვ ჩ-მ-ე თ- ფ-ქ-ო-ს- ----------------------- ნეტავ ჩემზე თუ ფიქრობს? 0
ne-'-v--u da-i-ek'avs? n_____ t_ d___________ n-t-a- t- d-m-r-k-a-s- ---------------------- net'av tu damirek'avs?
Zdalipak má jinou? ნ---- ს-ვა -- -ყ---? ნ____ ს___ თ_ ჰ_____ ნ-ტ-ვ ს-ვ- თ- ჰ-ა-ს- -------------------- ნეტავ სხვა თუ ჰყავს? 0
m--n-'-r-s-bs--tu--ik-obs-ch-mze. m_____________ t_ p______ c______ m-i-t-e-e-e-s- t- p-k-o-s c-e-z-. --------------------------------- maint'eresebs, tu pikrobs chemze.
Zdalipak říká pravdu? ნე-ავ-სი---თლეს -უ ამბ-ბს? ნ____ ს________ თ_ ა______ ნ-ტ-ვ ს-მ-რ-ლ-ს თ- ა-ბ-ბ-? -------------------------- ნეტავ სიმართლეს თუ ამბობს? 0
m--n-'---se----t--h-avs--in-e -khv-. m_____________ t_ h____ v____ s_____ m-i-t-e-e-e-s- t- h-a-s v-n-e s-h-a- ------------------------------------ maint'eresebs, tu hqavs vinme skhva.
Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. ზ-სტა- ა- ვ-ცი- --ყ-ა-ვ-რ ---ა--. ზ_____ ა_ ვ____ ვ________ თ_ ა___ ზ-ს-ა- ა- ვ-ც-, ვ-ყ-ა-ვ-რ თ- ა-ა- --------------------------------- ზუსტად არ ვიცი, ვუყვარვარ თუ არა. 0
mai-t'eres-bs, -'q-i- -u --a. m_____________ t_____ t_ a___ m-i-t-e-e-e-s- t-q-i- t- a-a- ----------------------------- maint'eresebs, t'quis tu ara.
Pochybuji o tom, že mi napíše. ზუსტ-დ-ა-----ი- -ო----ს-თ--ა--. ზ_____ ა_ ვ____ მ______ თ_ ა___ ზ-ს-ა- ა- ვ-ც-, მ-მ-ე-ს თ- ა-ა- ------------------------------- ზუსტად არ ვიცი, მომწერს თუ არა. 0
ne-'a- c-em-e--- -ikr--s? n_____ c_____ t_ p_______ n-t-a- c-e-z- t- p-k-o-s- ------------------------- net'av chemze tu pikrobs?
Pochybuji o tom, že si mě vezme. ზუსტ-დ-ა- ვიცი, --ლ-დ-თუ---მ--ვა--. ზ_____ ა_ ვ____ ც____ თ_ მ_________ ზ-ს-ა- ა- ვ-ც-, ც-ლ-დ თ- მ-მ-ყ-ა-ს- ----------------------------------- ზუსტად არ ვიცი, ცოლად თუ მომიყვანს. 0
n-t--v skh-- -u-h----? n_____ s____ t_ h_____ n-t-a- s-h-a t- h-a-s- ---------------------- net'av skhva tu hqavs?
Zdalipak mě má opravdu rád? ნ-ტ---მა--ლ- მ--წ-ნ---? ნ____ მ_____ მ_________ ნ-ტ-ვ მ-რ-ლ- მ-ვ-ო-ვ-რ- ----------------------- ნეტავ მართლა მოვწონვარ? 0
ne-'-v-si--r-le--t- amb---? n_____ s________ t_ a______ n-t-a- s-m-r-l-s t- a-b-b-? --------------------------- net'av simartles tu ambobs?
Zdalipak mi napíše? ნ-----მარ-ლა მო-წ--ს? ნ____ მ_____ მ_______ ნ-ტ-ვ მ-რ-ლ- მ-მ-ე-ს- --------------------- ნეტავ მართლა მომწერს? 0
z--t'-d-ar -i-si, vuqv-rvar--u-ara. z______ a_ v_____ v________ t_ a___ z-s-'-d a- v-t-i- v-q-a-v-r t- a-a- ----------------------------------- zust'ad ar vitsi, vuqvarvar tu ara.
Zdalipak si mne vezme? ნ---ვ -არ-ლა-მ---ყ-ანს-ც-ლად? ნ____ მ_____ მ________ ც_____ ნ-ტ-ვ მ-რ-ლ- მ-მ-ყ-ა-ს ც-ლ-დ- ----------------------------- ნეტავ მართლა მომიყვანს ცოლად? 0
z--------r-vi-si, mo------s-t--ar-. z______ a_ v_____ m________ t_ a___ z-s-'-d a- v-t-i- m-m-s-e-s t- a-a- ----------------------------------- zust'ad ar vitsi, momts'ers tu ara.

Jak se mozek naučí gramatiku?

Náš mateřský jazyk se začínáme učit už jako miminka. To se děje automaticky. Neuvědomujeme si to. Náš mozek však musí při učení odvést velký výkon. Když se například učíme gramatiku, má hodně práce. Každý den slyší nové věci. Přijímá neustále nové podněty. Mozek však neumí zpracovat každý podnět individuálně. Musí pracovat ekonomicky. Proto se zaměřuje na pravidelnost. Mozek si zapamatuje to, co slyší často. Registruje, jak často se určitá věc objevuje. Pak z těchto příkladů vytvoří gramatické pravidlo. Děti vědí, zda je věta správně nebo ne. Nevědí ale proč tomu tak je. Jejich mozek pravidla zná, aniž by se je učily. Dospělí se učí jazyky jinak. Už dávno znají struktury svého mateřského jazyka. Ty pak tvoří základ nových gramatických pravidel. Aby se však něco naučili, potřebují dospělí výuku. Když se mozek naučí gramatiku, má už pevný systém. To je zřejmé například u podstatných jmen a sloves. Ukládají se v různých částech mozku. Při jejich zpracovávání se aktivují různé oblasti. Navíc se také snadná pravidla učí jinak, než složitá pravidla. U složitých pravidel spolupracuje více částí v mozku. Jak přesně se mozek gramatiku učí, se ještě zjistit nepodařilo. Víme však, že teoreticky zvládne každou gramatiku...