Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   ka კითხვის დასმა 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [სამოცდაორი]

62 [samotsdaori]

კითხვის დასმა 1

k'itkhvis dasma 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
učit se სწ---ა ს_____ ს-ა-ლ- ------ სწავლა 0
st-'--la s_______ s-s-a-l- -------- sts'avla
Učí se žáci hodně? მ-სწ-ვლ-ე---ბ-------ა----ენ? მ__________ ბ____ ს_________ მ-ს-ა-ლ-ე-ი ბ-ვ-ს ს-ა-ლ-ბ-ნ- ---------------------------- მოსწავლეები ბევრს სწავლობენ? 0
m-st-'-vle-bi b-vr- s-s--v--b-n? m____________ b____ s___________ m-s-s-a-l-e-i b-v-s s-s-a-l-b-n- -------------------------------- mosts'avleebi bevrs sts'avloben?
Ne, učí se málo. არა,--ს----ცოტა- --ა--ობ-ნ. ა___ ი____ ც____ ს_________ ა-ა- ი-ი-ი ც-ტ-ს ს-ა-ლ-ბ-ნ- --------------------------- არა, ისინი ცოტას სწავლობენ. 0
ara,------ t-ot'-- s-s'-------. a___ i____ t______ s___________ a-a- i-i-i t-o-'-s s-s-a-l-b-n- ------------------------------- ara, isini tsot'as sts'avloben.
ptát se შ--ი-ხ-ა. შ________ შ-კ-თ-ვ-. --------- შეკითხვა. 0
shek-i--h--. s___________ s-e-'-t-h-a- ------------ shek'itkhva.
Ptáte se často učitele? ხში-ად---ით-ებით მ--წავლე--ლ-? ხ_____ ე________ მ____________ ხ-ი-ა- ე-ი-ხ-ბ-თ მ-ს-ა-ლ-ბ-ლ-? ------------------------------ ხშირად ეკითხებით მასწავლებელს? 0
k------- ek'i-khe-it----ts'-vle-e--? k_______ e__________ m______________ k-s-i-a- e-'-t-h-b-t m-s-s-a-l-b-l-? ------------------------------------ khshirad ek'itkhebit masts'avlebels?
Ne, neptám se ho často. არ-, ---მა- ხ-ირ-დ არ----------. ა___ მ_ მ__ ხ_____ ა_ ვ_________ ა-ა- მ- მ-ს ხ-ი-ა- ა- ვ-კ-თ-ე-ი- -------------------------------- არა, მე მას ხშირად არ ვეკითხები. 0
ar-, m- mas kh----a--a---e--i--h---. a___ m_ m__ k_______ a_ v___________ a-a- m- m-s k-s-i-a- a- v-k-i-k-e-i- ------------------------------------ ara, me mas khshirad ar vek'itkhebi.
odpovídat პა-უ-ი პ_____ პ-ს-ხ- ------ პასუხი 0
p------i p_______ p-a-u-h- -------- p'asukhi
Odpovězte, prosím. მ--ას--ე-, თუ შე--ლებ-. მ_________ თ_ შ________ მ-პ-ს-ხ-თ- თ- შ-ი-ლ-ბ-. ----------------------- მიპასუხეთ, თუ შეიძლება. 0
m--'--ukh--, -u-sheid-le--. m___________ t_ s__________ m-p-a-u-h-t- t- s-e-d-l-b-. --------------------------- mip'asukhet, tu sheidzleba.
Odpovídám. ვ-ასუ-ობ. ვ________ ვ-ა-უ-ო-. --------- ვპასუხობ. 0
v---s-k--b. v__________ v-'-s-k-o-. ----------- vp'asukhob.
pracovat მუშაო-ა მ______ მ-შ-ო-ა ------- მუშაობა 0
mus-aoba m_______ m-s-a-b- -------- mushaoba
Pracuje právě? ი- ახ-ა მუ-ა--ს? ი_ ა___ მ_______ ი- ა-ლ- მ-შ-ო-ს- ---------------- ის ახლა მუშაობს? 0
m--ha--a m_______ m-s-a-b- -------- mushaoba
Ano, právě pracuje. დი-ხ- ის ახ-ა---შ--ბს. დ____ ი_ ა___ მ_______ დ-ა-, ი- ა-ლ- მ-შ-ო-ს- ---------------------- დიახ, ის ახლა მუშაობს. 0
mus----a m_______ m-s-a-b- -------- mushaoba
přijít მოსვლა მ_____ მ-ს-ლ- ------ მოსვლა 0
i----hl-------o--? i_ a____ m________ i- a-h-a m-s-a-b-? ------------------ is akhla mushaobs?
Přijdete? მოდიხ-რ-? მ________ მ-დ-ხ-რ-? --------- მოდიხართ? 0
is ---la----h-obs? i_ a____ m________ i- a-h-a m-s-a-b-? ------------------ is akhla mushaobs?
Ano, přijdeme hned. დ--ხ---ვ-ნ-ახლ-ვე მ--ალ-. დ____ ჩ___ ა_____ მ______ დ-ა-, ჩ-ე- ა-ლ-ვ- მ-ვ-ლ-. ------------------------- დიახ, ჩვენ ახლავე მოვალთ. 0
i---k-la---sh-ob-? i_ a____ m________ i- a-h-a m-s-a-b-? ------------------ is akhla mushaobs?
bydlet ც-ოვ---ა ც_______ ც-ო-რ-ბ- -------- ცხოვრება 0
d--k----s ak----mu-h-o--. d_____ i_ a____ m________ d-a-h- i- a-h-a m-s-a-b-. ------------------------- diakh, is akhla mushaobs.
Bydlíte v Berlíně? თქვე- ----ინში ცხ--რ-ბ-? თ____ ბ_______ ც________ თ-ვ-ნ ბ-რ-ი-შ- ც-ო-რ-ბ-? ------------------------ თქვენ ბერლინში ცხოვრობთ? 0
diak----- ---la--usha-bs. d_____ i_ a____ m________ d-a-h- i- a-h-a m-s-a-b-. ------------------------- diakh, is akhla mushaobs.
Ano, bydlím v Berlíně. დიახ- მე-ბ-რ-ინ---ვ-ხ-ვ-ო-. დ____ მ_ ბ_______ ვ________ დ-ა-, მ- ბ-რ-ი-შ- ვ-ხ-ვ-ო-. --------------------------- დიახ, მე ბერლინში ვცხოვრობ. 0
d-akh- -- -k--- -us-ao-s. d_____ i_ a____ m________ d-a-h- i- a-h-a m-s-a-b-. ------------------------- diakh, is akhla mushaobs.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!