Konverzační příručka

cs Kladení otázek 1   »   uk Ставити запитання 1

62 [šedesát dva]

Kladení otázek 1

Kladení otázek 1

62 [шістдесят два]

62 [shistdesyat dva]

Ставити запитання 1

Stavyty zapytannya 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
učit se Вч---ся В______ В-и-и-я ------- Вчитися 0
St-v-ty za-y-a--y- 1 S______ z_________ 1 S-a-y-y z-p-t-n-y- 1 -------------------- Stavyty zapytannya 1
Učí se žáci hodně? У-ні-б-га-о---а-ьс-? У___ б_____ в_______ У-н- б-г-т- в-а-ь-я- -------------------- Учні багато вчаться? 0
St----- z----annya-1 S______ z_________ 1 S-a-y-y z-p-t-n-y- 1 -------------------- Stavyty zapytannya 1
Ne, učí se málo. Н----он---ч---с- м-ло. Н__ в___ в______ м____ Н-, в-н- в-а-ь-я м-л-. ---------------------- Ні, вони вчаться мало. 0
V-h--y--a V________ V-h-t-s-a --------- Vchytysya
ptát se З--и-у-а-и З_________ З-п-т-в-т- ---------- Запитувати 0
Vch--ysya V________ V-h-t-s-a --------- Vchytysya
Ptáte se často učitele? В- ч---- запи---т- -чи-еля? В_ ч____ з________ в_______ В- ч-с-о з-п-т-є-е в-и-е-я- --------------------------- Ви часто запитуєте вчителя? 0
V----y-ya V________ V-h-t-s-a --------- Vchytysya
Ne, neptám se ho často. Н-- я не час-- йо---зап---ю. Н__ я н_ ч____ й___ з_______ Н-, я н- ч-с-о й-г- з-п-т-ю- ---------------------------- Ні, я не часто його запитую. 0
U-h-i -a-at- vc-atʹ-y-? U____ b_____ v_________ U-h-i b-h-t- v-h-t-s-a- ----------------------- Uchni bahato vchatʹsya?
odpovídat В-д-о-і-ати В__________ В-д-о-і-а-и ----------- Відповідати 0
Uc------h-t- -chatʹs-a? U____ b_____ v_________ U-h-i b-h-t- v-h-t-s-a- ----------------------- Uchni bahato vchatʹsya?
Odpovězte, prosím. Ві-повід---е,-б------ска. В____________ б__________ В-д-о-і-а-т-, б-д---а-к-. ------------------------- Відповідайте, будь-ласка. 0
U--n- b-h-to v-hatʹsy-? U____ b_____ v_________ U-h-i b-h-t- v-h-t-s-a- ----------------------- Uchni bahato vchatʹsya?
Odpovídám. Я -і--ов--аю. Я в__________ Я в-д-о-і-а-. ------------- Я відповідаю. 0
N-,-v-n---ch---s-- -a--. N__ v___ v________ m____ N-, v-n- v-h-t-s-a m-l-. ------------------------ Ni, vony vchatʹsya malo.
pracovat Пр-цю--ти П________ П-а-ю-а-и --------- Працювати 0
N-, -o-y-vc-atʹs---mal-. N__ v___ v________ m____ N-, v-n- v-h-t-s-a m-l-. ------------------------ Ni, vony vchatʹsya malo.
Pracuje právě? В---за--- п---ює? В__ з____ п______ В-н з-р-з п-а-ю-? ----------------- Він зараз працює? 0
N-, --n--v-hat-s-a--a--. N__ v___ v________ m____ N-, v-n- v-h-t-s-a m-l-. ------------------------ Ni, vony vchatʹsya malo.
Ano, právě pracuje. Т-к--в-- з--аз пр-ц-є. Т___ в__ з____ п______ Т-к- в-н з-р-з п-а-ю-. ---------------------- Так, він зараз працює. 0
Z--y--vaty Z_________ Z-p-t-v-t- ---------- Zapytuvaty
přijít Прихо-ити П________ П-и-о-и-и --------- Приходити 0
Zap------y Z_________ Z-p-t-v-t- ---------- Zapytuvaty
Přijdete? Ви -----? В_ й_____ В- й-е-е- --------- Ви йдете? 0
Zapy-uvaty Z_________ Z-p-t-v-t- ---------- Zapytuvaty
Ano, přijdeme hned. Т-к-----за--з--ри--е-о. Т___ м_ з____ п________ Т-к- м- з-р-з п-и-д-м-. ----------------------- Так, ми зараз прийдемо. 0
Vy-ch--to-z-pytu--t- v---t-ly-? V_ c_____ z_________ v_________ V- c-a-t- z-p-t-y-t- v-h-t-l-a- ------------------------------- Vy chasto zapytuyete vchytelya?
bydlet Жити Ж___ Ж-т- ---- Жити 0
Vy--hasto z-py-----e-----t----? V_ c_____ z_________ v_________ V- c-a-t- z-p-t-y-t- v-h-t-l-a- ------------------------------- Vy chasto zapytuyete vchytelya?
Bydlíte v Berlíně? Ви---ве-е-- -е-л--і? В_ ж_____ в Б_______ В- ж-в-т- в Б-р-і-і- -------------------- Ви живете в Берліні? 0
Vy-c--st--zap--uy-t--vch---ly-? V_ c_____ z_________ v_________ V- c-a-t- z-p-t-y-t- v-h-t-l-a- ------------------------------- Vy chasto zapytuyete vchytelya?
Ano, bydlím v Berlíně. Так--я--и-у в Б---іні. Т___ я ж___ в Б_______ Т-к- я ж-в- в Б-р-і-і- ---------------------- Так, я живу в Берліні. 0
N----- ne cha-to----h---apy----. N__ y_ n_ c_____ y̆___ z________ N-, y- n- c-a-t- y-o-o z-p-t-y-. -------------------------------- Ni, ya ne chasto y̆oho zapytuyu.

Kdo chce mluvit, musí i psát!

Učení cizích jazyků není vždy lehké. Především začátky bývají pro studenty často obtížné. Mnozí si nevěří, když mají říci větu v cizím jazyce. Bojí se, že udělají chybu. Takovým studentům může pomoct psaní. Neboť kdo se chce naučit dobře mluvit, měl by co nejvíc psát! Psaní nám pomáhá si na nový jazyk zvyknout. To má mnoho důvodů. Psaní funguje jinak než mluvení. Je to mnohem komplexnější proces. Při psaní přemýšlíme déle, která slova použijeme. Náš mozek tak pracuje s novým jazykem mnohem intenzivněji. Při psaní jsme také mnohem uvolněnější. Nikdo na naši odpověď nečeká. Takže se pomalu zbavujeme strachu z cizího jazyka. Psaní navíc rozvíjí kreativitu. Cítíme se volněji a více si s novým jazykem hrajeme. Při psaní máme také více času než při mluvení. Rozvíjí také naši paměť! Největší výhodou psaní je však určitý odstup. Jinými slovy, své vyjádření si můžeme zkontrolovat. Vidíme vše jasně před sebou. Můžeme tak opravit své chyby, a tím se i učit. O čem v novém jazyce píšete, není až tak důležité. Důležité je jen pravidelně, písemně formulovat věty. Pokud se chcete procvičovat, najděte si kamaráda v cizině a dopisujte si. Potom byste se měli sejít i osobně. Uvidíte sami: Mluvení je pak mnohem snadnější!