Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   uk Хотіти що-небудь

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [сімдесят]

70 [simdesyat]

Хотіти що-небудь

Khotity shcho-nebudʹ

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Хоч--е -ур--и? Х_____ к______ Х-ч-т- к-р-т-? -------------- Хочете курити? 0
K-o-ity ---ho-n--udʹ K______ s___________ K-o-i-y s-c-o-n-b-d- -------------------- Khotity shcho-nebudʹ
Chcete si zatančit? Хочет--та--юва--? Х_____ т_________ Х-ч-т- т-н-ю-а-и- ----------------- Хочете танцювати? 0
Khot-t--sh-h--n----ʹ K______ s___________ K-o-i-y s-c-o-n-b-d- -------------------- Khotity shcho-nebudʹ
Chcete se projít? Х--е---й-и ---яти? Х_____ й__ г______ Х-ч-т- й-и г-л-т-? ------------------ Хочете йти гуляти? 0
Kho-he---ku-yty? K_______ k______ K-o-h-t- k-r-t-? ---------------- Khochete kuryty?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Я хо---ку---и. Я х___ к______ Я х-ч- к-р-т-. -------------- Я хочу курити. 0
K-o-h--- k-----? K_______ k______ K-o-h-t- k-r-t-? ---------------- Khochete kuryty?
Chceš cigaretu? Т- хотів би ц----к-? Т_ х____ б_ ц_______ Т- х-т-в б- ц-г-р-у- -------------------- Ти хотів би цигарку? 0
Kh-chete-kur---? K_______ k______ K-o-h-t- k-r-t-? ---------------- Khochete kuryty?
Chce připálit. В-н хо-ів--- в---ю. В__ х____ б_ в_____ В-н х-т-в б- в-г-ю- ------------------- Він хотів би вогню. 0
Khoc-e-- --n--y-va-y? K_______ t___________ K-o-h-t- t-n-s-u-a-y- --------------------- Khochete tantsyuvaty?
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Я --чу пи-и. Я х___ п____ Я х-ч- п-т-. ------------ Я хочу пити. 0
Khoc---e-t--tsyu-aty? K_______ t___________ K-o-h-t- t-n-s-u-a-y- --------------------- Khochete tantsyuvaty?
Něco bych snědl / snědla. Я --чу їс-и. Я х___ ї____ Я х-ч- ї-т-. ------------ Я хочу їсти. 0
K-och-t- t-nt-y---t-? K_______ t___________ K-o-h-t- t-n-s-u-a-y- --------------------- Khochete tantsyuvaty?
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Я-хоч- ---по-ити. Я х___ в_________ Я х-ч- в-д-о-и-и- ----------------- Я хочу відпочити. 0
Kh---e-e y-t- --ly--y? K_______ y̆__ h_______ K-o-h-t- y-t- h-l-a-y- ---------------------- Khochete y̆ty hulyaty?
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. Я--о-у В-с-дещо----ит--и. Я х___ В__ д___ з________ Я х-ч- В-с д-щ- з-п-т-т-. ------------------------- Я хочу Вас дещо запитати. 0
Kh-chet- -̆-- h-l---y? K_______ y̆__ h_______ K-o-h-t- y-t- h-l-a-y- ---------------------- Khochete y̆ty hulyaty?
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Я-хо-у-Вас-дещ--по--осити. Я х___ В__ д___ п_________ Я х-ч- В-с д-щ- п-п-о-и-и- -------------------------- Я хочу Вас дещо попросити. 0
K--ch-te --t--h-l-aty? K_______ y̆__ h_______ K-o-h-t- y-t- h-l-a-y- ---------------------- Khochete y̆ty hulyaty?
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Я-х--у В-с---дис----про---и. Я х___ В__ к_____ з_________ Я х-ч- В-с к-д-с- з-п-о-и-и- ---------------------------- Я хочу Вас кудись запросити. 0
YA kho--u --r-t-. Y_ k_____ k______ Y- k-o-h- k-r-t-. ----------------- YA khochu kuryty.
Co si přejete, prosím? Що--- --ч--е-вип-ти? Щ_ В_ х_____ в______ Щ- В- х-ч-т- в-п-т-? -------------------- Що Ви хочете випити? 0
Y- kh-chu------y. Y_ k_____ k______ Y- k-o-h- k-r-t-. ----------------- YA khochu kuryty.
Přejete si kávu? Ч-----іли-б--и --в-? Ч_ х_____ б В_ к____ Ч- х-т-л- б В- к-в-? -------------------- Чи хотіли б Ви кави? 0
YA---och--ku----. Y_ k_____ k______ Y- k-o-h- k-r-t-. ----------------- YA khochu kuryty.
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ч----т--- - -- к------аю? Ч_ х_____ б В_ к____ ч___ Ч- х-т-л- б В- к-а-е ч-ю- ------------------------- Чи хотіли б Ви краще чаю? 0
T- khot-- -- ---h--ku? T_ k_____ b_ t________ T- k-o-i- b- t-y-a-k-? ---------------------- Ty khotiv by tsyharku?
Chceme jet domů. Ми -о-іли б -оїха-и-д-д--у. М_ х_____ б п______ д______ М- х-т-л- б п-ї-а-и д-д-м-. --------------------------- Ми хотіли б поїхати додому. 0
Ty -h--i-----t----r--? T_ k_____ b_ t________ T- k-o-i- b- t-y-a-k-? ---------------------- Ty khotiv by tsyharku?
Chcete zavolat taxi? Ч- х-тіли-- -- та---? Ч_ х_____ б в_ т_____ Ч- х-т-л- б в- т-к-і- --------------------- Чи хотіли б ви таксі? 0
T- --o--- by tsy---k-? T_ k_____ b_ t________ T- k-o-i- b- t-y-a-k-? ---------------------- Ty khotiv by tsyharku?
Chtějí telefonovat. Вони ------ -а-еле---ува--. В___ х_____ з______________ В-н- х-ч-т- з-т-л-ф-н-в-т-. --------------------------- Вони хочуть зателефонувати. 0
V-n -ho-i- by--ohn--. V__ k_____ b_ v______ V-n k-o-i- b- v-h-y-. --------------------- Vin khotiv by vohnyu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.