Konverzační příručka

cs V taxíku   »   uk У таксі

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [тридцять вісім]

38 [trydtsyatʹ visim]

У таксі

U taksi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. В--л-чт-- -уд--л-ск---та---. В________ б__________ т_____ В-к-и-т-, б-д---а-к-, т-к-і- ---------------------------- Викличте, будь-ласка, таксі. 0
U -ak-i U t____ U t-k-i ------- U taksi
Kolik to stojí na nádraží? С-іл--- --штує д----кз--у? С______ к_____ д_ в_______ С-і-ь-и к-ш-у- д- в-к-а-у- -------------------------- Скільки коштує до вокзалу? 0
U-t-ksi U t____ U t-k-i ------- U taksi
Kolik to stojí na letiště? Скіль-и-ко---є-до ае--по-т-? С______ к_____ д_ а_________ С-і-ь-и к-ш-у- д- а-р-п-р-у- ---------------------------- Скільки коштує до аеропорту? 0
Vy-ly---e- -u-----s-a,-t---i. V_________ b__________ t_____ V-k-y-h-e- b-d---a-k-, t-k-i- ----------------------------- Vyklychte, budʹ-laska, taksi.
Pořád rovně, prosím. Б-д--ласк-- п---о. Б__________ п_____ Б-д---а-к-, п-я-о- ------------------ Будь-ласка, прямо. 0
Vy--y-ht-, budʹ--as--- --k--. V_________ b__________ t_____ V-k-y-h-e- b-d---a-k-, t-k-i- ----------------------------- Vyklychte, budʹ-laska, taksi.
Zde doprava, prosím. Будь--а---, т-т п-а--р-ч. Б__________ т__ п________ Б-д---а-к-, т-т п-а-о-у-. ------------------------- Будь-ласка, тут праворуч. 0
V---y---e- bud----sk-- t--s-. V_________ b__________ t_____ V-k-y-h-e- b-d---a-k-, t-k-i- ----------------------------- Vyklychte, budʹ-laska, taksi.
Na rohu doleva, prosím. Б-дь-л-с----т-м--- р-з--лі----ч. Б__________ т__ н_ р___ л_______ Б-д---а-к-, т-м н- р-з- л-в-р-ч- -------------------------------- Будь-ласка, там на розі ліворуч. 0
Sk---k- -osh--y--d--v-k--lu? S______ k_______ d_ v_______ S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- v-k-a-u- ---------------------------- Skilʹky koshtuye do vokzalu?
Mám naspěch. Я -оспі--ю. Я п________ Я п-с-і-а-. ----------- Я поспішаю. 0
S-ilʹ-y kosh---e----v------? S______ k_______ d_ v_______ S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- v-k-a-u- ---------------------------- Skilʹky koshtuye do vokzalu?
Mám čas. Я-маю--ас. Я м__ ч___ Я м-ю ч-с- ---------- Я маю час. 0
Sk--ʹ-y --s--uy--do----z---? S______ k_______ d_ v_______ S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- v-k-a-u- ---------------------------- Skilʹky koshtuye do vokzalu?
Jeďte, prosím, pomaleji. Їдьт-, бу---л----,-по-ільн-ше. Ї_____ б__________ п__________ Ї-ь-е- б-д---а-к-, п-в-л-н-ш-. ------------------------------ Їдьте, будь-ласка, повільніше. 0
Ski-ʹky ---htuye-d----ro-or--? S______ k_______ d_ a_________ S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- a-r-p-r-u- ------------------------------ Skilʹky koshtuye do aeroportu?
Zastavte zde, prosím. Зу--ніт--я ---,---дь--ас--. З_________ т___ б__________ З-п-н-т-с- т-т- б-д---а-к-. --------------------------- Зупиніться тут, будь-ласка. 0
S-il--- --shtu-- d- -eroport-? S______ k_______ d_ a_________ S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- a-r-p-r-u- ------------------------------ Skilʹky koshtuye do aeroportu?
Počkejte chvilku, prosím. З-ч-------х--ли--у- -------с--. З________ х________ б__________ З-ч-к-й-е х-и-и-к-, б-д---а-к-. ------------------------------- Зачекайте хвилинку, будь-ласка. 0
Sk---------h---e-----e---ort-? S______ k_______ d_ a_________ S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- a-r-p-r-u- ------------------------------ Skilʹky koshtuye do aeroportu?
Jsem hned zpátky. Я за----пов-рн---. Я з____ п_________ Я з-р-з п-в-р-у-я- ------------------ Я зараз повернуся. 0
Budʹ---s-------am-. B__________ p______ B-d---a-k-, p-y-m-. ------------------- Budʹ-laska, pryamo.
Prosím, dejte mi účet. Д---е м---,---д-------,-ч--. Д____ м____ б__________ ч___ Д-й-е м-н-, б-д---а-к-, ч-к- ---------------------------- Дайте мені, будь-ласка, чек. 0
Bu---l-s-a,--r-am-. B__________ p______ B-d---a-k-, p-y-m-. ------------------- Budʹ-laska, pryamo.
Nemám drobné. В мен--н--ає--рібних -----й. В м___ н____ д______ г______ В м-н- н-м-є д-і-н-х г-о-е-. ---------------------------- В мене немає дрібних грошей. 0
Bu-ʹ-l----,-pry-m-. B__________ p______ B-d---a-k-, p-y-m-. ------------------- Budʹ-laska, pryamo.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Д--та--ьо, ----а---я--а-. Д_________ р____ д__ в___ Д-с-а-н-о- р-ш-а д-я в-с- ------------------------- Достатньо, решта для вас. 0
B-d--la--a, t----r--or-ch. B__________ t__ p_________ B-d---a-k-, t-t p-a-o-u-h- -------------------------- Budʹ-laska, tut pravoruch.
Zavezte mě na tuto adresu. В-д-е-----мене--- --єю --р--о-. В________ м___ з_ ц___ а_______ В-д-е-і-ь м-н- з- ц-є- а-р-с-ю- ------------------------------- Відвезіть мене за цією адресою. 0
B-dʹ-lask-- tu-----vo-u-h. B__________ t__ p_________ B-d---a-k-, t-t p-a-o-u-h- -------------------------- Budʹ-laska, tut pravoruch.
Odvezte mě do mého hotelu. Від--з--ь-мен- до---го-го--л-. В________ м___ д_ м___ г______ В-д-е-і-ь м-н- д- м-г- г-т-л-. ------------------------------ Відвезіть мене до мого готелю. 0
B----l-s-a,--ut--ra-oru--. B__________ t__ p_________ B-d---a-k-, t-t p-a-o-u-h- -------------------------- Budʹ-laska, tut pravoruch.
Odvezte mě na pláž. Від-ез-ть ме-е--- --я-. В________ м___ н_ п____ В-д-е-і-ь м-н- н- п-я-. ----------------------- Відвезіть мене на пляж. 0
B-----a-k----a--na rozi l----u-h. B__________ t__ n_ r___ l________ B-d---a-k-, t-m n- r-z- l-v-r-c-. --------------------------------- Budʹ-laska, tam na rozi livoruch.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + ukrajinština (1-100) MP3 ukrajinština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?