Konverzační příručka

cs V taxíku   »   mk Во такси

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [триесет и осум]

38 [triyesyet i osoom]

Во такси

Vo taksi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. Ве --ла---овик-ј-е---н--так-и. В_ м____ п________ е___ т_____ В- м-л-м п-в-к-ј-е е-н- т-к-и- ------------------------------ Ве молам повикајте едно такси. 0
V---a-si V_ t____ V- t-k-i -------- Vo taksi
Kolik to stojí na nádraží? Кол-- -и-и-д- ж-лез--ч--та станиц-? К____ ч___ д_ ж___________ с_______ К-л-у ч-н- д- ж-л-з-и-к-т- с-а-и-а- ----------------------------------- Колку чини до железничката станица? 0
V- -a-si V_ t____ V- t-k-i -------- Vo taksi
Kolik to stojí na letiště? Кол-у-ч-н- д--а---д--мо-? К____ ч___ д_ а__________ К-л-у ч-н- д- а-р-д-о-о-? ------------------------- Колку чини до аеродромот? 0
V----o-a--povi-aјt---y--n--tak--. V__ m____ p_________ y____ t_____ V-e m-l-m p-v-k-ј-y- y-d-o t-k-i- --------------------------------- Vye molam povikaјtye yedno taksi.
Pořád rovně, prosím. Пра-- -апр--,-м-л--. П____ н______ м_____ П-а-о н-п-е-, м-л-м- -------------------- Право напред, молам. 0
Vye -o------v--aјt-e y---o taksi. V__ m____ p_________ y____ t_____ V-e m-l-m p-v-k-ј-y- y-d-o t-k-i- --------------------------------- Vye molam povikaјtye yedno taksi.
Zde doprava, prosím. Ов---д-сно,--о-ам. О___ д_____ м_____ О-д- д-с-о- м-л-м- ------------------ Овде десно, молам. 0
Vye mo-a- --vi-a-t-- y-d-o--ak-i. V__ m____ p_________ y____ t_____ V-e m-l-m p-v-k-ј-y- y-d-o t-k-i- --------------------------------- Vye molam povikaјtye yedno taksi.
Na rohu doleva, prosím. Таму-н---го-о- -а л--о, -ола-. Т___ н_ а_____ н_ л____ м_____ Т-м- н- а-о-о- н- л-в-, м-л-м- ------------------------------ Таму на аголот на лево, молам. 0
K----- -hi-i d---yel-ez-ic------s---it-a? K_____ c____ d_ ʐ______________ s________ K-l-o- c-i-i d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? ----------------------------------------- Kolkoo chini do ʐyelyeznichkata stanitza?
Mám naspěch. Бр--м. Б_____ Б-з-м- ------ Брзам. 0
Kolkoo ch--- ---------zn--h--t- -t------? K_____ c____ d_ ʐ______________ s________ K-l-o- c-i-i d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? ----------------------------------------- Kolkoo chini do ʐyelyeznichkata stanitza?
Mám čas. Ја- им---в--ме. Ј__ и___ в_____ Ј-с и-а- в-е-е- --------------- Јас имам време. 0
Ko-ko- -h-n--do --e-y-z-i-hka-- ----it--? K_____ c____ d_ ʐ______________ s________ K-l-o- c-i-i d- ʐ-e-y-z-i-h-a-a s-a-i-z-? ----------------------------------------- Kolkoo chini do ʐyelyeznichkata stanitza?
Jeďte, prosím, pomaleji. В----ла-----ете -о-о-е-а. В_ м____ в_____ п________ В- м-л-м в-з-т- п-п-л-к-. ------------------------- Ве молам возете пополека. 0
Kol--o-c--ni-do-aye--dr-mo-? K_____ c____ d_ a___________ K-l-o- c-i-i d- a-e-o-r-m-t- ---------------------------- Kolkoo chini do ayerodromot?
Zastavte zde, prosím. Застанет----де мо--м. З________ о___ м_____ З-с-а-е-е о-д- м-л-м- --------------------- Застанете овде молам. 0
K--k-o chini-do-a-ero---m-t? K_____ c____ d_ a___________ K-l-o- c-i-i d- a-e-o-r-m-t- ---------------------------- Kolkoo chini do ayerodromot?
Počkejte chvilku, prosím. П--екајте-е-е----м-н- -е-м-л--. П________ е___ м_____ В_ м_____ П-ч-к-ј-е е-е- м-м-н- В- м-л-м- ------------------------------- Почекајте еден момент Ве молам. 0
Ko-k-o -h--- d- a--rodr---t? K_____ c____ d_ a___________ K-l-o- c-i-i d- a-e-o-r-m-t- ---------------------------- Kolkoo chini do ayerodromot?
Jsem hned zpátky. Ја--ве-на- -- -е-в-----. Ј__ в_____ ќ_ с_ в______ Ј-с в-д-а- ќ- с- в-а-а-. ------------------------ Јас веднаш ќе се вратам. 0
P-a----ap---d, -ol-m. P____ n_______ m_____ P-a-o n-p-y-d- m-l-m- --------------------- Pravo napryed, molam.
Prosím, dejte mi účet. Да---- ми --на -ри-на-ица-В---олам. Д_____ м_ е___ п_________ В_ м_____ Д-д-т- м- е-н- п-и-н-н-ц- В- м-л-м- ----------------------------------- Дадете ми една признаница Ве молам. 0
P-avo ----ye-- --la-. P____ n_______ m_____ P-a-o n-p-y-d- m-l-m- --------------------- Pravo napryed, molam.
Nemám drobné. Ја--н---м--ит-------. Ј__ н____ с____ п____ Ј-с н-м-м с-т-и п-р-. --------------------- Јас немам ситни пари. 0
P-a---n-pry-d,-m--am. P____ n_______ m_____ P-a-o n-p-y-d- m-l-m- --------------------- Pravo napryed, molam.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Ва-а - ---ро,-ос-ат-к-т - -- В--. В___ е д_____ о________ е з_ В___ В-к- е д-б-о- о-т-т-к-т е з- В-с- --------------------------------- Вака е добро, остатокот е за Вас. 0
Ov-ye--ye-no, mo-a-. O____ d______ m_____ O-d-e d-e-n-, m-l-m- -------------------- Ovdye dyesno, molam.
Zavezte mě na tuto adresu. В-з-те-м- -а-ов-а----ес-. В_____ м_ н_ о___ а______ В-з-т- м- н- о-а- а-р-с-. ------------------------- Возете ме на оваа адреса. 0
O---e dy-sn-- -ol-m. O____ d______ m_____ O-d-e d-e-n-, m-l-m- -------------------- Ovdye dyesno, molam.
Odvezte mě do mého hotelu. Во-е----е--о-м-ј-т-х-те-. В_____ м_ д_ м____ х_____ В-з-т- м- д- м-ј-т х-т-л- ------------------------- Возете ме до мојот хотел. 0
O-d---d--s-o--mo-am. O____ d______ m_____ O-d-e d-e-n-, m-l-m- -------------------- Ovdye dyesno, molam.
Odvezte mě na pláž. Воз-те-м- -- ---жа-а. В_____ м_ н_ п_______ В-з-т- м- н- п-а-а-а- --------------------- Возете ме на плажата. 0
T--oo -a ag---ot na-lyev-,--ola-. T____ n_ a______ n_ l_____ m_____ T-m-o n- a-u-l-t n- l-e-o- m-l-m- --------------------------------- Tamoo na aguolot na lyevo, molam.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + makedonština (1-100) MP3 makedonština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?