Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   mk Во ресторан 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [триесет и два]

32 [triyesyet i dva]

Во ресторан 4

Vo ryestoran 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Едн--п--ц----п-мфр-т со--е-ап. Е___ п______ п______ с_ к_____ Е-н- п-р-и-а п-м-р-т с- к-ч-п- ------------------------------ Една порција помфрит со кечап. 0
V- -yes--ran 4 V_ r________ 4 V- r-e-t-r-n 4 -------------- Vo ryestoran 4
A dvakrát s majonézou. И -ве -о--а-онез. И д__ с_ м_______ И д-е с- м-ј-н-з- ----------------- И две со мајонез. 0
V- ----to-an 4 V_ r________ 4 V- r-e-t-r-n 4 -------------- Vo ryestoran 4
A třikrát párek s hořčicí. И---- -о---и--- -------о-----с- -е-ф. И т__ п_____ с_ п____ к_____ с_ с____ И т-и п-р-и- с- п-ж-н к-л-а- с- с-н-. ------------------------------------- И три порции со пржен колбас со сенф. 0
Y---- ---t--јa -o--r-t s---y---a-. Y____ p_______ p______ s_ k_______ Y-d-a p-r-z-ј- p-m-r-t s- k-e-h-p- ---------------------------------- Yedna portziјa pomfrit so kyechap.
Jakou máte zeleninu? К--ов з-лен--- имате? К____ з_______ и_____ К-к-в з-л-н-у- и-а-е- --------------------- Каков зеленчук имате? 0
Y-dn- -o-t--ј- pomfrit-so--y-c-a-. Y____ p_______ p______ s_ k_______ Y-d-a p-r-z-ј- p-m-r-t s- k-e-h-p- ---------------------------------- Yedna portziјa pomfrit so kyechap.
Máte fazole? Имате-л--гр-в? И____ л_ г____ И-а-е л- г-а-? -------------- Имате ли грав? 0
Y-dna--or--i-- --m-----s- ky--ha-. Y____ p_______ p______ s_ k_______ Y-d-a p-r-z-ј- p-m-r-t s- k-e-h-p- ---------------------------------- Yedna portziјa pomfrit so kyechap.
Máte květák? И--те--и--а-----? И____ л_ к_______ И-а-е л- к-р-и-л- ----------------- Имате ли карфиол? 0
I--v---so---ј-ny-z. I d___ s_ m________ I d-y- s- m-ј-n-e-. ------------------- I dvye so maјonyez.
Mám rád / ráda kukuřici. Ј-с с- з-д-в-лс-во-ја-а--пч-нк-. Ј__ с_ з__________ ј____ п______ Ј-с с- з-д-в-л-т-о ј-д-м п-е-к-. -------------------------------- Јас со задоволство јадам пченка. 0
I----e ---m-јony--. I d___ s_ m________ I d-y- s- m-ј-n-e-. ------------------- I dvye so maјonyez.
Mám rád / ráda okurky. Ја--с--ам--а --да---р-став-ци. Ј__ с____ д_ ј____ к__________ Ј-с с-к-м д- ј-д-м к-а-т-в-ц-. ------------------------------ Јас сакам да јадам краставици. 0
I-dv-e so ----n---. I d___ s_ m________ I d-y- s- m-ј-n-e-. ------------------- I dvye so maјonyez.
Mám rád / ráda rajčata. Ја--сак-- -а-ј---м--о-а--. Ј__ с____ д_ ј____ д______ Ј-с с-к-м д- ј-д-м д-м-т-. -------------------------- Јас сакам да јадам домати. 0
I -----o-tzi- ----rʐ-e--k------------n-. I t__ p______ s_ p_____ k_____ s_ s_____ I t-i p-r-z-i s- p-ʐ-e- k-l-a- s- s-e-f- ---------------------------------------- I tri portzii so prʐyen kolbas so syenf.
Máte také rád / ráda pórek? Са--те-ли -- -а--т- -сто так--и-м--д----м--? С_____ л_ д_ ј_____ и___ т___ и м___ к______ С-к-т- л- д- ј-д-т- и-т- т-к- и м-а- к-о-и-? -------------------------------------------- Сакате ли да јадете исто така и млад кромид? 0
I -r- p-rtzii -o p-ʐyen----b---------n-. I t__ p______ s_ p_____ k_____ s_ s_____ I t-i p-r-z-i s- p-ʐ-e- k-l-a- s- s-e-f- ---------------------------------------- I tri portzii so prʐyen kolbas so syenf.
Máte také rád / ráda kyselé zelí? С---т- -- д- -а-ете-и-то--а-а и--исе-а зе--а? С_____ л_ д_ ј_____ и___ т___ и к_____ з_____ С-к-т- л- д- ј-д-т- и-т- т-к- и к-с-л- з-л-а- --------------------------------------------- Сакате ли да јадете исто така и кисела зелка? 0
I t-- -or---- -o pr--en------s--o ----f. I t__ p______ s_ p_____ k_____ s_ s_____ I t-i p-r-z-i s- p-ʐ-e- k-l-a- s- s-e-f- ---------------------------------------- I tri portzii so prʐyen kolbas so syenf.
Máte také rád / ráda čočku? С-к--- ---да ј--ете-исто т-ка и ----? С_____ л_ д_ ј_____ и___ т___ и л____ С-к-т- л- д- ј-д-т- и-т- т-к- и л-ќ-? ------------------------------------- Сакате ли да јадете исто така и леќа? 0
K---v-zye------o-- i-at--? K____ z___________ i______ K-k-v z-e-y-n-h-o- i-a-y-? -------------------------- Kakov zyelyenchook imatye?
Máš také rád / ráda mrkev? Јад-- ли и-т--т-к- с- з-доволс--о-- м-рков-? Ј____ л_ и___ т___ с_ з__________ и м_______ Ј-д-ш л- и-т- т-к- с- з-д-в-л-т-о и м-р-о-и- -------------------------------------------- Јадеш ли исто така со задоволство и моркови? 0
K-k-- z-el-e-ch-o---ma-y-? K____ z___________ i______ K-k-v z-e-y-n-h-o- i-a-y-? -------------------------- Kakov zyelyenchook imatye?
Máš také rád / ráda brokolici? Ја----ли и--о-т--а--адо ---р-ко--? Ј____ л_ и___ т___ р___ и б_______ Ј-д-ш л- и-т- т-к- р-д- и б-о-о-и- ---------------------------------- Јадеш ли исто така радо и броколи? 0
K-k-- -ye---n-------mat--? K____ z___________ i______ K-k-v z-e-y-n-h-o- i-a-y-? -------------------------- Kakov zyelyenchook imatye?
Máš také rád / ráda papriku? Обожа-аш ---да јаде--и--о----а и п-п---и? О_______ л_ д_ ј____ и___ т___ и п_______ О-о-а-а- л- д- ј-д-ш и-т- т-к- и п-п-р-и- ----------------------------------------- Обожаваш ли да јадеш исто така и пиперки? 0
I--t----i gu-av? I_____ l_ g_____ I-a-y- l- g-r-v- ---------------- Imatye li gurav?
Nemám rád cibuli. Ја--не-с---м --оми-. Ј__ н_ с____ к______ Ј-с н- с-к-м к-о-и-. -------------------- Јас не сакам кромид. 0
Im-t-e--i-gu---? I_____ l_ g_____ I-a-y- l- g-r-v- ---------------- Imatye li gurav?
Nemám rád olivy. Ј---не ----- ---л--ки. Ј__ н_ с____ м________ Ј-с н- с-к-м м-с-и-к-. ---------------------- Јас не сакам маслинки. 0
I--t-- l--gu-av? I_____ l_ g_____ I-a-y- l- g-r-v- ---------------- Imatye li gurav?
Nemám rád houby. Ј---не---к-м -ечу---. Ј__ н_ с____ п_______ Ј-с н- с-к-м п-ч-р-и- --------------------- Јас не сакам печурки. 0
Im-ty--l--k--f---? I_____ l_ k_______ I-a-y- l- k-r-i-l- ------------------ Imatye li karfiol?

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!