Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   tl Sa restawran 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [tatlumpu’t dalawa]

Sa restawran 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tagalog Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. G------o ng fr--- na---- -et--p. G____ k_ n_ f____ n_ m__ k______ G-s-o k- n- f-i-s n- m-y k-t-a-. -------------------------------- Gusto ko ng fries na may ketsap. 0
A dvakrát s majonézou. At d-law--na-ma- -ay--e-a. A_ d_____ n_ m__ m________ A- d-l-w- n- m-y m-y-n-s-. -------------------------- At dalawa na may mayonesa. 0
A třikrát párek s hořčicí. A- tat-on---au-a-- -- --y -u---sa. A_ t______ s______ n_ m__ m_______ A- t-t-o-g s-u-a-e n- m-y m-s-a-a- ---------------------------------- At tatlong sausage na may mustasa. 0
Jakou máte zeleninu? A-o-g-g---y ---r-on kayo? A____ g____ m______ k____ A-o-g g-l-y m-y-o-n k-y-? ------------------------- Anong gulay mayroon kayo? 0
Máte fazole? M--roon-ba-ka-o----on---? M______ b_ k_____ m______ M-y-o-n b- k-y-n- m-n-g-? ------------------------- Mayroon ba kayong monggo? 0
Máte květák? May-oon-ba -a-o-g--ul-pl--? M______ b_ k_____ k________ M-y-o-n b- k-y-n- k-l-p-o-? --------------------------- Mayroon ba kayong kuliplor? 0
Mám rád / ráda kukuřici. M--i-i---ko-k--ain--g ----. M______ a__ k_____ n_ m____ M-h-l-g a-o k-m-i- n- m-i-. --------------------------- Mahilig ako kumain ng mais. 0
Mám rád / ráda okurky. Mahili- a-o ku---n ng -----o. M______ a__ k_____ n_ p______ M-h-l-g a-o k-m-i- n- p-p-n-. ----------------------------- Mahilig ako kumain ng pipino. 0
Mám rád / ráda rajčata. M-h-li--a-- kum--n-ng -a--ti-. M______ a__ k_____ n_ k_______ M-h-l-g a-o k-m-i- n- k-m-t-s- ------------------------------ Mahilig ako kumain ng kamatis. 0
Máte také rád / ráda pórek? Ku-a--i- -- -i- ------d-ho--n----b-y---------i--- -a ri- b- --mai- -- -a--n-ng-sib---s? K_______ k_ r__ b_ n_ d____ n_ s_______ / M______ k_ r__ b_ k_____ n_ d____ n_ s_______ K-m-k-i- k- r-n b- n- d-h-n n- s-b-y-s- / M-h-l-g k- r-n b- k-m-i- n- d-h-n n- s-b-y-s- --------------------------------------------------------------------------------------- Kumakain ka rin ba ng dahon ng sibuyas? / Mahilig ka rin ba kumain ng dahon ng sibuyas? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? K----ain-k- -in b- ng -u-ong-----ly---/--ah-l----a-b- ri-----ain ng -u---g -epo---? K_______ k_ r__ b_ n_ b_____ r_______ / M______ k_ b_ r__ k_____ n_ b_____ r_______ K-m-k-i- k- r-n b- n- b-r-n- r-p-l-o- / M-h-l-g k- b- r-n k-m-i- n- b-r-n- r-p-l-o- ----------------------------------------------------------------------------------- Kumakain ka rin ba ng burong repolyo? / Mahilig ka ba rin kumain ng burong repolyo? 0
Máte také rád / ráda čočku? Ku-a--in-ka --- ba -g -enti-?-/---h--i--ka-r----a--u-a----- le-t--? K_______ k_ r__ b_ n_ l______ / M______ k_ r__ b_ k_____ n_ l______ K-m-k-i- k- r-n b- n- l-n-i-? / M-h-l-g k- r-n b- k-m-i- n- l-n-i-? ------------------------------------------------------------------- Kumakain ka rin ba ng lentil? / Mahilig ka rin ba kumain ng lentil? 0
Máš také rád / ráda mrkev? M-h-----k------ba s--ka--t? M______ k_ r__ b_ s_ k_____ M-h-l-g k- r-n b- s- k-r-t- --------------------------- Mahilig ka rin ba sa karot? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Mah-l----a -i---a -- -ro---i? M______ k_ r__ b_ s_ B_______ M-h-l-g k- r-n b- s- B-o-o-i- ----------------------------- Mahilig ka rin ba sa Brokoli? 0
Máš také rád / ráda papriku? Mah-li-------n-ba sa-sil-ng-p--a? M______ k_ r__ b_ s_ s_____ p____ M-h-l-g k- r-n b- s- s-l-n- p-l-? --------------------------------- Mahilig ka rin ba sa siling pula? 0
Nemám rád cibuli. Ayo-o n- s------. A____ n_ s_______ A-o-o n- s-b-y-s- ----------------- Ayoko ng sibuyas. 0
Nemám rád olivy. A---o-n--oli--. A____ n_ o_____ A-o-o n- o-i-o- --------------- Ayoko ng olibo. 0
Nemám rád houby. Ayok---g-kab---. A____ n_ k______ A-o-o n- k-b-t-. ---------------- Ayoko ng kabute. 0

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!