Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   hy ռեստորանում 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [երեսուներեք]

32 [yeresunerek’]

ռեստորանում 4

rrestoranum 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Մ---բ-----կա-տ-ֆի-- --ի ---չ-ւ--վ: Մ__ բ____ կ________ ֆ__ կ_________ Մ-կ բ-ժ-ն կ-ր-ո-ի-ի ֆ-ի կ-տ-ո-պ-վ- ---------------------------------- Մեկ բաժին կարտոֆիլի ֆրի կետչուպով: 0
rr----r---- 4 r__________ 4 r-e-t-r-n-m 4 ------------- rrestoranum 4
A dvakrát s majonézou. Ե---ր-ո- բ---- ------զով: Ե_ ե____ բ____ մ_________ Ե- ե-կ-ւ բ-ժ-ն մ-յ-ն-զ-վ- ------------------------- Եվ երկու բաժին մայոնեզով: 0
r-e---ra--m 4 r__________ 4 r-e-t-r-n-m 4 ------------- rrestoranum 4
A třikrát párek s hořčicí. Ե---րեք --տ --պակ---ն-բ--շի----նան----: Ե_ ե___ հ__ տ______ ն_______ մ_________ Ե- ե-ե- հ-տ տ-պ-կ-ծ ն-բ-ր-ի- մ-ն-ն-խ-վ- --------------------------------------- Եվ երեք հատ տապակած նրբերշիկ մանանեխով: 0
M-k---z-i--ka-t--i----r--ke----up-v M__ b_____ k________ f__ k_________ M-k b-z-i- k-r-o-i-i f-i k-t-h-u-o- ----------------------------------- Mek bazhin kartofili fri ketch’upov
Jakou máte zeleninu? Ի՞-չ---նջա-եղ-ն---նե-: Ի___ բ_________ ո_____ Ի-ն- բ-ն-ա-ե-ե- ո-ն-ք- ---------------------- Ի՞նչ բանջարեղեն ունեք: 0
M-k b--h-n ka-tofi-i------etch’upov M__ b_____ k________ f__ k_________ M-k b-z-i- k-r-o-i-i f-i k-t-h-u-o- ----------------------------------- Mek bazhin kartofili fri ketch’upov
Máte fazole? Լ-բ- -ւն---: Լ___ ո______ Լ-բ- ո-ն-՞-: ------------ Լոբի ունե՞ք: 0
M----a---n--art--i-- fri----ch’-pov M__ b_____ k________ f__ k_________ M-k b-z-i- k-r-o-i-i f-i k-t-h-u-o- ----------------------------------- Mek bazhin kartofili fri ketch’upov
Máte květák? Ծ-ղ-ակ---մբ-ուն---: Ծ__________ ո______ Ծ-ղ-ա-ա-ա-բ ո-ն-՞-: ------------------- Ծաղկակաղամբ ունե՞ք: 0
Y---y---u--a------a--n---v Y__ y____ b_____ m________ Y-v y-r-u b-z-i- m-y-n-z-v -------------------------- Yev yerku bazhin mayonezov
Mám rád / ráda kukuřici. Ե- հաճո-յքով -մ -գի---ցո----ո-տ-ւմ: Ե_ հ________ ե_ ե__________ ո______ Ե- հ-ճ-ւ-ք-վ ե- ե-ի-տ-ց-ր-ն ո-տ-ւ-: ----------------------------------- Ես հաճույքով եմ եգիպտացորեն ուտում: 0
Y-- yer---b-zhi--ma-o----v Y__ y____ b_____ m________ Y-v y-r-u b-z-i- m-y-n-z-v -------------------------- Yev yerku bazhin mayonezov
Mám rád / ráda okurky. Ե---աճ-ւ--ո- -մ----ու---ո-տո--: Ե_ հ________ ե_ վ______ ո______ Ե- հ-ճ-ւ-ք-վ ե- վ-ր-ւ-գ ո-տ-ւ-: ------------------------------- Ես հաճույքով եմ վարունգ ուտում: 0
Yev-ye-k- ---hi----yon-zov Y__ y____ b_____ m________ Y-v y-r-u b-z-i- m-y-n-z-v -------------------------- Yev yerku bazhin mayonezov
Mám rád / ráda rajčata. Ես հ-ճո-յք-վ ե--պ---դոր ո--ում: Ե_ հ________ ե_ պ______ ո______ Ե- հ-ճ-ւ-ք-վ ե- պ-մ-դ-ր ո-տ-ւ-: ------------------------------- Ես հաճույքով եմ պոմիդոր ուտում: 0
Yev yerek- --t -a--k-ts nr-e----k -anan--hov Y__ y_____ h__ t_______ n________ m_________ Y-v y-r-k- h-t t-p-k-t- n-b-r-h-k m-n-n-k-o- -------------------------------------------- Yev yerek’ hat tapakats nrbershik mananekhov
Máte také rád / ráda pórek? Հ------ո---ե---ա--պ-ա- ուտ-ւ-: Հ_________ ե_ ն__ պ___ ո______ Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- ն-և պ-ա- ո-տ-ւ-: ------------------------------ Հաճույքո՞վ եք նաև պրաս ուտում: 0
Y-- -ere-’-hat---p--ats -r-e-s--- m--an--h-v Y__ y_____ h__ t_______ n________ m_________ Y-v y-r-k- h-t t-p-k-t- n-b-r-h-k m-n-n-k-o- -------------------------------------------- Yev yerek’ hat tapakats nrbershik mananekhov
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Հաճ---քո՞- ե- նաև-թ-ո- դրած -աղ-մ----տում: Հ_________ ե_ ն__ թ___ դ___ կ_____ ո______ Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- ն-և թ-ո- դ-ա- կ-ղ-մ- ո-տ-ւ-: ------------------------------------------ Հաճույքո՞վ եք նաև թթու դրած կաղամբ ուտում: 0
Yev---r-k’ h-- -----a---n--e-s-ik-m-n-nekhov Y__ y_____ h__ t_______ n________ m_________ Y-v y-r-k- h-t t-p-k-t- n-b-r-h-k m-n-n-k-o- -------------------------------------------- Yev yerek’ hat tapakats nrbershik mananekhov
Máte také rád / ráda čočku? Հաճու--ո----ք --և --պ-ո---ւմ: Հ_________ ե_ ն__ ո__ ո______ Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- ն-և ո-պ ո-տ-ւ-: ----------------------------- Հաճույքո՞վ եք նաև ոսպ ուտում: 0
I-n-h’ banjar--h-n--n-k’ I_____ b__________ u____ I-n-h- b-n-a-e-h-n u-e-’ ------------------------ I՞nch’ banjareghen unek’
Máš také rád / ráda mrkev? Հա-ույք--վ-ե--նա- գ-զ-ր --տու-: Հ_________ ե_ ն__ գ____ ո______ Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- ն-և գ-զ-ր ո-տ-ւ-: ------------------------------- Հաճույքո՞վ եք նաև գազար ուտում: 0
I-nch’--a-j-re--e--u--k’ I_____ b__________ u____ I-n-h- b-n-a-e-h-n u-e-’ ------------------------ I՞nch’ banjareghen unek’
Máš také rád / ráda brokolici? Հա-ու-քո-վ-եք ն-և բ---կոլ--ո-տում: Հ_________ ե_ ն__ բ_______ ո______ Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- ն-և բ-ո-կ-լ- ո-տ-ւ-: ---------------------------------- Հաճույքո՞վ եք նաև բրոկկոլի ուտում: 0
I--c---banja-e-h----n--’ I_____ b__________ u____ I-n-h- b-n-a-e-h-n u-e-’ ------------------------ I՞nch’ banjareghen unek’
Máš také rád / ráda papriku? Հ---ւ--ո-վ-եք ----պղ--ղ-ո--ո-մ: Հ_________ ե_ ն__ պ____ ո______ Հ-ճ-ւ-ք-՞- ե- ն-և պ-պ-ղ ո-տ-ւ-: ------------------------------- Հաճույքո՞վ եք նաև պղպեղ ուտում: 0
Lo----n-՞-’ L___ u_____ L-b- u-e-k- ----------- Lobi une՞k’
Nemám rád cibuli. Ե- ս-խ -եմ-ս-րո-մ: Ե_ ս__ չ__ ս______ Ե- ս-խ չ-մ ս-ր-ւ-: ------------------ Ես սոխ չեմ սիրում: 0
Lob- -n--k’ L___ u_____ L-b- u-e-k- ----------- Lobi une՞k’
Nemám rád olivy. Ե--ձ----տ------մ-ս-ր--մ: Ե_ ձ________ չ__ ս______ Ե- ձ-թ-պ-ո-ղ չ-մ ս-ր-ւ-: ------------------------ Ես ձիթապտուղ չեմ սիրում: 0
Lobi--n-՞k’ L___ u_____ L-b- u-e-k- ----------- Lobi une՞k’
Nemám rád houby. Ե- ----- ----սի--ւմ: Ե_ ս____ չ__ ս______ Ե- ս-ւ-կ չ-մ ս-ր-ւ-: -------------------- Ես սունկ չեմ սիրում: 0
T--gh------a----n---’ T_____________ u_____ T-a-h-a-a-h-m- u-e-k- --------------------- Tsaghkakaghamb une՞k’

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!